V této chvíli má průměrnou podporu, spočítanou z výsledků relevantních agentur, na úrovni 37 procent. Vládnoucí Občanská platforma ztrácí 13 procent. Kaczyńského lidé letos již jednou dokázali vůli po úspěchu a také ho zažili při porážce Bronislawa Komorowského v prezidentských volbách Andrzejem Dudou. Pryč je sebejistota kádrů Občanské platformy, které se zřejmě domnívaly, že mají Polsko propachtována na věčné časy.
V budoucím Sejmu (nižší parlamentní komoře) mohou nakonec zasednout pouze tábory vedené Beatou Szydlo (Právo a spravedlnost) a Ewou Kopacz (Občanská platforma) a Szydlo by vytvořila jednobarevnou vládu. V zprůměrovaných průzkumech se totiž v současnosti na třetím místě objevuje Sjednocená levice - Svaz demokratické levice, Tvé hnutí a Zelení, která vystupuje jako koalice, ale se 7,2 procenty nedosahuje na potřebné kvorum osmi procent.
Jistým překvapením je strmé klesání hnutí Pawla Kukize, dnes vykazujícího 6,6 procenta. Samotný Kukiz v prezidentských volbách získal v prvním kole pětinu hlasů a v prvních průzkumech nového hnutí se podpora kryla s jeho osobními preferencemi. Není vyloučeno, že Kukiz nakonec do Sejmu nevstoupí.
Za do jisté míry relevantní uchazeče o poslanecká křesla je možné považovat novou stranu liberální orientace Moderní (5 procent) , tradiční Polskou lidovou stranu s orientací na zemědělce a venkov (4,2 procenta) a s určitým skepticismem stranu Korwin nynějšího europoslance Janusze Korwina-Mikkeho se zprůměrovaným nynějším ziskem 3,4 procenta.
Otázka je síly volební motivace stoupenců jednotlivých stran. Ta je větší právě u potenciálních voličů Práva a spravedlnosti (89 procent). Poraženeckou náladu se Občanská platforma nyní snaží zvrátit populistickými a zcela nereálnými sliby kombinovanými s útoky na prezidenta Andrzeje Dudu a Právo a spravedlnost medii ovládanými varšavskou kavárnou. Přitom řada politiků Občanské platformy má pěkně másla na hlavě, jak odhalily odposlechy z restaurace Sowa & přátelé. Díky nim se v posledním roce musela poroučet řada vládnoucích politiků.
Volby pravděpodobně ovlivní i krize okolo migrantů a vládní postoje. Premiérka Ewa Kopacz zatím nedůvěryhodně lavíruje mezi Bruselem a jeho požadavky a tím, na čem se dohodla na pražské schůzce V4. Polská společnost sice ve své většině není migrantům nepřátelská, byla by naopak poskytnout pomoc syrským křesťanům, ale jako urážející bere faktické vyhrožování některých, zejména německých, politiků. Vzpomeňme, jak poměr sil mezi prvním a druhým kolem prezidentských voleb ve prospěch Lecha Kaczyńského změnila zpráva, že dědeček Donalda Tuska byl dobrovolníkem Wehrmachu.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
