Problematika kvality životního prostředí je v Ústeckém kraji velmi citlivá. A najednou se sem začínají valit odpady z Ostravska, které mají být dočasně uskladňovány v areálu společnosti CELIO mezi Mostem a Litvínovem a poté postupně spoluspalovány v čížkovické cementárně. To je situace, která nemá do výbuchu daleko. Je nejen mediálně zajímavá, ale i zralá pro získávání politických bodů, vyřizování účtů a konkurenčních výhod. Zvláště, když je umocňována desítkami titulků jako „Vítejte v pekle“, „Smrtící koktejl těžkých kovů“, „Ohrožení severočeské populace“, „Do vzduchu pronikne zabiják“, „Litvínov jako žumpa“, „Litvínovská opozice a lidé zuří“, které nejsou nepodobné tolik proklínané klamavé reklamě a bulváru.
Jan Neruda by se jistě podivoval nad tím, jaký mediální poprask s negativní odezvou na pozadí blbé nálady takováto mediální aktivita způsobí. Za nečinnost a špatné rozhodování jsou podle mého neprávem obviňováni všichni přímí i nepřímí účastníci akce, jejímž smyslem je únosnými způsoby vyřešit jednu z nejobtížnějších ekologických zátěží Česka. A to počínaje předsedou vlády a ministry příslušných rezortů, přes radní Ústeckého kraje v čele s paní hejtmankou a konečně starostou Litvínova. A to za situace, kdy se tato kauza po mnohaletých přípravách konečně dostává do stádia úspěšné realizace, řešené v souladu s naší i evropskou legislativou. Jako by nám Ostraváci nebezpečné kaly jako horký brambor přehazovali na Ústecko. Tato ekologická zátěž však není jen problémem Ostravy, ale celé republiky. Ta ji převzala jako dědictví po ekologicky barbarské době. Úporně jsou hledáni viníci, přičemž akce probíhá s předpoklady úspěšného dořešení.
Řešením péče o životní prostředí se zabývám celý svůj profesní život. Dříve na úseku rekultivací, posledních dvacet let ve sféře ekologických škod. Tato tématika je i obsahem mé působnosti jako znalce Krajského soudu v Ústí nad Labem. Ale především jako rodák z Litvínova a občan Mostu bych rád alespoň ve zkratce veřejnost seznámil s hlavními motivy předmětné problematiky. A to proto, že až dosud nám média hlavně říkala, jak se to dělat nemá.
Problematiku „Sanace lagun Ostramo“ sleduji již patnáct let. Původně byly zvažovány alternativy zakrytí lagun či odtěžení neupravených kalů s jejich následným uložením na řádnou skládku. Situace vykrystalizovala v rozhodnutí kaly odtěžit, částečně je upravit a připravit pro možnost zneškodnění spálením. Tak vznikl během vývoje „výrobek“ Geobal 4, který je nyní dovážen k přechodnému uložení v skládkovém areálu CELIO, a na základě úspěšné spalovací zkoušky bude likvidován od března letošního roku spoluspalováním v Čížkovické cementárně.
Uvedený postup je plně v souladu nejen se zákony o odpadech a ochraně ovzduší, ale i se způsoby, kterými je u nás konkretizována povinnost, komplexně pečovat o životní prostředí. V průběhu řešení proběhl proces EIA – posuzování vlivů na životní prostředí a výrobní procesy s touto akcí spojené jsou kryty platnými integrovanými povoleními příslušných krajských úřadů.
A nyní alespoň telegraficky k uzlovým problémům:
- Odtěžování surových kalů lagun v Ostravě je následováno aplikací nehašeného vápna v neutralizačních jímkách, výsledný substrát je tříděn a výsledkem jsou upravené kaly s označením Geobal 4, které jsou řádně certifikovány jako doplňkové palivo, určené ke spalování přednostně v cementárnách – s podmínkou dodržení platného emisního limitu.
- Doprava je u nás obecně častým zdrojem ekologických problémů. V tomto případě bude z Ostravy a následně do cementárny přepraveno 110 tisíc tun Geobalu 4. Jsem přesvědčen, že úsek dopravy je z hlediska možných vlivů na životní prostředí řešen nadstandardně. Z Ostravy přijíždí přes noc vlak s 66-ti speciálními kontejnery na 22 železničních vozech. Z kontejnerů je substrát Geobal 4 přesypáván na nákladní automobily a převážen cca 2 km do areálu CELIO. A zaplachtovanými kontejnerovými nosiči bude Geobal 4 postupně, koordinovaně s procesem spalování, odvážen i do čížkovické cementárny.
- Skládkový areál firmy CELIO a.s., umístěný mezi Mostem a Litvínovem v nezastavěném území, patří v České republice mezi nejmodernější. Geobal 4 v množství 110 tisíc tun zde bude dočasně uskladněn v kazetě s parametry pro skládkování nebezpečných odpadů o celkové kapacitě 280 tisíc tun. Skládkový areál je rovněž vybaven pro případné bezkonfliktní obohacování substrátu Geobal 4 o příměs hnědouhelného hruboprachu, pokud by byla výhřevnost menší než 12 MJ/kg (výhřevnost hnědého uhlí kolísá v rozmezí 10 až 17 MJ/kg). Jsou zde vytvořeny všechny předpoklady pro to, aby veškerá manipulace s Geobalem 4 probíhala v souladu s provozním řádem a platným integrovaným povolením. Vzhledem k blízkosti rekultivovaného lomu Ležáky-Most nutno mimořádnou pozornost věnovat eliminaci prašnosti, kontaminaci hornin a vod. Úroveň skládkového komplexu lze dokumentovat mimo jiné i tím, že je pod drobnohledem kontrolních orgánů. Během posledních dvou měsíců zde proběhlo ze strany Krajského úřadu a České inspekce životního prostředí již 10 kontrol! A kuriozitou je i to, že mimo ústeckých kontrolorů zde skládku 4 dny sledoval i sedmičlenný tým České inspekce životního prostředí z Brna. A všechny kontroly potvrdily, že je zde vše v pořádku.
- Ze všeho nejvíce nás Severočechy zajímá úsek spalování v čížkovické cementárně. Předeslal bych, že Geobal 4 je pro spalování akreditačně prověřen jen za podmínky dodržení emisních limitů. Tomu bude podřízeno jeho dávkování v palivovém mixu.
O volbě vhodného objektu pro spalování Geobalu 4 se rozhodovalo již v Ostravě. Bylo zvažováno několik cementáren a elektráren. Zvítězily Čížkovice. A to proto, že jejich technologie je nejlépe uzpůsobena pro spoluspalování energeticky využitelných odpadů, s čímž mají již dlouholeté zkušenosti. Integrované povolení umožňuje v cementárně spalovat i tzv. alternativní paliva a nebezpečné odpady (kaly, odpadní oleje, odpady z petrochemického průmyslu a jiné). Cementárenská pec je pro takovéto zneškodňování a současně energetické využití odpadů ideální. Teplota v ní dosahuje až 2 100 °C, což garantuje dokonalé bezodpadové spálení všech organických substrátů. Výměníky tepla působí na spaliny ve styku s vápnem jako dokonalý filtr k zachycení kyselých součástí kouřových plynů. A dokonalé odprášení pak zajišťují elektrostatické odlučovače s účinností přes 99 %. Oproti uhelným elektrárnám, v cementárnách nevzniká žádný odpad v podobě škváry a popílku. Pevné odpady se zde stávají součástí slínku a následně cementu, ve kterém jsou pevně zabudovány do nevyluhovatelné struktury.
Integrované povolení s možností energeticky využívat odpady čížkovické cementárně vydal po důkladných analýzách a zkouškách Krajský úřad Ústeckého kraje již v roce 2007. Úspěšně a ekologicky bezkonfliktně zde jsou spoluspalovány i substráty z ropných lagun z Korama Kolín, z Parama Pardubice i z Unipetrolu Litvínov. Cementárna Čížkovice je jediná v republice, která může takovéto odpady pálit bez negativních dopadů.
Ve světle těchto skutečností je zneškodňování ostravských kalů v Čížkovicích v porovnání s ostatními způsoby naprosto bezkonkurenční a přitom únosné i ve vztahu k životnímu prostředí.
Pro naprostou průhlednost bylo v cementárně provedeno v minulých dnech mimořádné měření spoluspalování Geobalu 4. Průběh této spalovací zkoušky byl důsledně sledován reprezentativní kontrolní skupinou a vlastní zkoušku prováděla nezávislá akreditovaná laboratoř CS Proekos. Výsledky byly vynikající. Prokázaly, že všechny emise jsou s velkou rezervou v rámci platných limitů. A to včetně obávané a často diskutované palety těžkých kovů a emisí dioxinů a di-furanů! Počátkem letošního roku zde navíc plánují modernizaci a zkapacitnění elektrofiltru. Podrobné výsledky měření spoluspalování Geobalu 4 jsou komukoliv k dispozici v detailním provedení na webové stránce Lafarge Cement a.s.
Velmi si cením i zcela nadstandardního souhlasu vedení cementárny s následným provedením imisní rozptylové studie, která by měla vyvrátit obavy obyvatel a strašidelné titulky některých sdělovacích prostředků.
Po důkladné analýze celé této problematiky jsem přesvědčen, že zvolený způsob zneškodňování „ostravských kalů“ je nejvhodnější variantou, jak odstranit starou ekologickou zátěž lagun Ostrama, aniž by tím došlo k negativnímu ovlivnění životního prostředí v Ústeckém kraji.
Ing. Stanislav Štýs, DrSc.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
