Rovněž se zvedla výše pokut, které jsou inspektoři práce oprávněni udělit – minimální částka činí 250 tisíc korun. Tedy v případě, že se kontrolorovi podaří tento nelegální způsob podnikaní prokázat.
Pokud se podnikatel bude bránit soudní cestou, zatíží se tím již tak dost zahlcená justice a není vůbec jisté, kolik z těchto případů se podaří státu vyhrát, aby udělená pokuta mohla putovat do státního rozpočtu.
Na tomto místě stojí za to se zamyslet, proč švarcsystém vůbec vznikl a co vede k jeho nové renesanci. Firmám se jedná o snahu snížit pojistné odvody, které u každého legálního zaměstnance činí více než třetinu jeho hrubého příjmu, tedy 34 procent. 9 procent na zdravotní pojištění a 25 na sociální a důchodové pojištění. Naproti tomu si živnostník může započítat řadu nákladů, kterými svůj odvod podstatně sníží a do státní pokladny dodá mnohem méně. Málo již se uvažuje o tom, že díky tomu po svém odchodu do důchodu bude také z průběžného důchodového systému čerpat daleko méně. Inu, stát potřebuje peníze nyní a budoucnost ho zase až tak nezajímá. Co je příčinou tak vysokého odvodu? Snaha alespoň ještě nějaký čas udržet při životě průběžný důchodový systém, který se rok od roku propadá stále více, a tento trend lze spatřovat i do budoucna.
S návrhem ministra zdravotnictví Leoše Hegera na stanovení nižšího odvodu v souvislosti s určenými zdravotními standardy a možností zaměstnance si připlácet u své vybrané zdravotní pojišťovny další částku na péči nadstandardní, se přímo vnucuje možnost obdobného řešení i v důchodovém systému. I zde by jistě bylo možno snížit povinný odvod a současně stanovit způsob výpočtu zaručeného důchodu v závislosti na odváděných částkách a umožnit těm zaměstnancům, kteří si chtějí na důchod připlácet, jeho zaručené navýšení. A je lhostejné, zda tato záruka bude v rukou státu, tedy jím zřízeného fondu, nebo ve fondech soukromých, ale státem kontrolovaných.
Ostatně, kdo sleduje domácí zpravodajství, může nacházet prvky švarcsystému i v nejvyšších patrech státní sféry. Ministerstva sice zaměstnávají své právníky, mediální pracovníky či zaměstnance výpočetní techniky, ale současně si zajišťují prostřednictvím tendrů, nebo i bez nich, externí spolupracovníky na činnosti a služby, které mají jejich vlastní zaměstnanci v popisech práce. Dávají tím příklad podnikatelům, kteří potom fungují obdobně.
Nepochybně se během let zdokonalilo know-how firem, které švarcsystém praktikují. Zrovna nedávno jsem procházel okolo jedné stavby a viděl název podniku, který ji realizuje. Dříve podnikal ve stavebnictví, dnes se změnil ve firmu developerskou, tudíž nemá problém s tím, aby si naprosto oficiálně sjednával na stavební práce zedníky, elektrikáře, instalatéry a jiné řemeslníky. Ti jsou v pozici podnikatelů, zajišťujících subdodávky. Dokonce i stavební dozor vykonává osoba stojící mimo tuto společnost.
Jsem přesvědčen, že mnoho skutečně dobrých podniků neváhá investovat do svých stálých zaměstnanců již proto, aby také v budoucnosti se jejich podnikání vyplácelo. Takové švarcsystém nepotřebují. Naproti tomu nadále budou podniky, které buď přestěhují sídlo své firmy mimo republiku do zemí s nižšími odvodovými povinnostmi nebo, a to zejména u staveb nebo při realizaci jednorázových akcí, budou švarcsystém využívat i nadále. Bohužel lze také předpokládat, že zvýšená frekvence kontrol může vést k vytváření dalšího prostoru pro korupční jednání, protože výše pokut a z nich vyplývajících úplatků se dostává do zajímavých sfér. Určitě pro jejich příjemce.
Na závěr pár otázek: Když kontrola zjistí využívání švarcsystému ve státní instituci nebo státem vlastněném podniku a udělí pokutu, bude nutno druhou stranou její rozpočet opět navýšit, protože nelze předpokládat, že by šlo tuto ztrátu nějak jinak nahradit. Má potom taková kontrola smysl? Nebylo by proto lepší kvalitně a urychleně dokončit důchodovou reformu, která by snížila odvody? Nerozšiřovalo by se podhoubí pro tvorbu možné korupce a snížila nezaměstnanost, protože většina podniků by upřednostnila možnost mít vlastní zaměstnance před nejistými živnostníky.
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
