Tereza Spencerová: O Trumpovi u televize a „chemickém masakru“ v Sýrii, který nebyl

26.06.2017 14:39

Legendární americký investigativní reportér Seymour Hersh vyvrací Trumpovu „oficiální“ verzi událostí spojených s „chemickým masakrem“ v Chán Šajchúnu z letošního 4. dubna.

Tereza Spencerová: O Trumpovi u televize a „chemickém masakru“ v Sýrii, který nebyl
Foto: Archiv vydavatele Vaše věc
Popisek: Donald Trump

Na základě zdrojů z americké zpravodajské komunity Hersh, který proslul odhalením masakru ve vietnamském My Lai nebo mučení v irácké věznici Abú Ghrajb, potvrzuje pochybnosti, které vyvstaly okamžitě po „chemickém útoku“ v Chán Šajchúnu v syrské džihádistické provincii Idlíb a konstatuje, že Donald Trump zbrkle rozhodl o „odvetném“ odpálení 59 raket Tomahawk na syrskou leteckou základnu, i když věděl, že neexistují žádné důkazy, které by potvrzovaly vinu syrské armády. Americká generalita v čele s náčelníkem generálního štábu Josephem Dunfordem a nynějším šéfem Pentagonu Jamesem Mattisem rozhodla o útoku, i když věděla, že se opírá jen o „pohádku“, píše Seymour Hersh v německém Die Welt.

Oba pak přenechali Trumpovu poradci pro národní bezpečnost, penzionovanému generálovi H.R.McMasterovi, úkol celou kauzu dál „rozdmýchávat“, a to s pomocí povolných mainstreamových médií, která pro tuto příležitost upustila od svého mustru kritizovat Trumpa za cokoli, co udělá nebo řekne, přiklonila se k dávnější tradici a podpořila „změnu režimu“ v Sýrii, přičemž za důkazy vydávala vše, co „rebelové“ z oblasti Idlíbu vypouštěli do světa.

Podle Hershových zdrojů před útokem ze 4. dubna probíhal běžný „dekonflitní“ proces, v jehož rámci si ruští a američtí důstojníci předem vyměňovali informace o náletech a jejich koordinátách, aby předešli možným vzájemným střetům v nebi nad Sýrií. Ruské a syrské letectvo tak americké straně předaly podrobnosti letového plánu, jehož terčem byla dvoupatrová budova v Chán Šajchúnu, v jejímž druhém patře se měli v daném čase sejít velitelé dvou džihádistických skupin. Vzhledem k významu tohoto „terče“ Rusové předali syrskému letectvu řízenou konvenční bombu, zatímco syrská strana vybrala jednoho ze svých nejzkušenějších pilotů. „Suterén oné budovy se využíval jako skladiště raket, zbraní a munice, a také látek na bázi chlóru, které se používaly pro očistu mrtvých těl před pohřbem,“ cituje Hersh „významného poradce americké zpravodajské komunity“.

Oficiální odhad škod, který po náletu ze 4. dubna provedla americká armáda, mluví o sérii sekundárních explozí, které mohly vytvořit toxický mrak, který se posléze začal šířit nad městem. Tvořila ho směs výparů hnojiv, dezinfekčních přípravků a dalších produktů skladovaných ve sklepě budovy. Jejich účinek byl znásoben hustý ranním vzduchem, který tlačil výpary k zemi. Podle zpravodajských odhadů samotný nálet zabil čtyři džihádistické vůdce a neznámý počet řidičů a příslušníků jejich ochranky. Počty obětí z řad civilistů prý nelze nijak potvrdit, i když „opoziční aktivisté“ mluvili o více než 80 mrtvých a CNN dokonce uváděla číslo 92. Žádné nezávislé vyšetřování přímo na místě se dodnes nekonalo, bez ohledu, že k němu vyzývalo například Rusko v Radě bezpečnosti OSN.

Po realitě ale nikdo nepátral, protože to už místní „aktivisté“, z nichž někteří jsou přímo napojení na džihád, zaplnili sociální média snímky mrtvých a umírajících dětí, kteří se měli stát obětí sarinu. Nesrovnalosti také nikoho nezajímaly – jako třeba „svědek“, který prý „to cítil na 500 metrů“, i když je sarin bez zápachu, připomíná Hersh.

Záběry ze sociálních médií, ať už byly pravé nebo zinscenované, měly silný propagandistický dopad – Trumpovi stačilo pár hodin sledovat televizi a nařídil svým poradcům, aby připravili plán odvety proti Sýrii. Nepotřeboval k tomu žádné důkazy, stačila mu televize. „Věděli jsme, že se žádný chemický útok nekonal,“ cituje Hersh nejmenovaného amerického důstojníka. „Rusové byli rozzuření, tvrdili, že máme skutečné zpravodajské informace a tedy že pravdu známe.“

Podobná událost se přitom odehrála už v srpnu 2013 nedaleko Damašku, přičemž tehdejší „chemický útok“ byl podle všeho „false flag“ operací ze strany džihádu a tureckých tajných služeb. Cílem bylo hodit vinu na Asadův režim a vyprovokovat Západ k vojenské agresi proti Sýrii. Ačkoli i tehdy americké tajné služby věděly, že Asad za útokem nestojí, oficiální „narativ“ mu chemický masakr připisuje dodnes.

V dubnu Trump požadoval nálety za účasti strategických bombardérů B52, ale to se generálům, kteří v syrské válce už za druhého prezidenta vykazují více inteligence než šéfové Bílého domu, podařilo prezidentovi rozmluvit. Volba tedy nakonec padla „jen“ na raketový útok. Ze dvou křižníků ve Středozemním moři bylo odpáleno 59 raket na syrskou leteckou základnu Šajrát v provincii Homs. „Pokud jde o způsobení minimální škody,“ byl to útok nadmíru úspěšný, ironizuje podivné výsledky útoku Hersh. První rakety totiž zasáhly sklady paliva, které začalo hořet a ve výsledném hustém dýmu selhalo navádění téměř poloviny Tomahawků, které pak nedokázaly zasáhnout cíl. „Od samého počátku až do konce to byla typická Trumpova show,“ uvádí Hersh názor slova jednoho z bezpečnostních poradců Bílého domu. „Někteří vysocí představitelé se tím snažili omezit škody, které by chybné rozhodnutí prezidenta mohlo útokem vyvolat.“

Po několika dnech pak podle Hershe přišla fáze zastírání, v jejímž rámci Trumpova administrativa pozvala zástupce hlavních amerických médií na uzavřenou poradu. „Podstatou bylo tvrzení, že ruské popírání použití chemických zbraní je nehorázná lež, když prezident Trump přece už řekl, že byl použit sarin,“ shrnuje Hersh. Většina amerických – a nejen amerických -- médií reagovala poslušně a okamžitě ukázala prstem na Damašek a Moskvu…

Tož tak nějak.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

20:57 Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

Vyjádření experta Trikolory k útokům na kritiky války.