Ve středu 7. června dvě skupiny teroristů zaútočily na mauzoleum ajatolláha Chomejního a na budovu parlamentu, přičemž zabili nejméně 13 lidí a dalších 40 jich zranili. K útoku se vzápětí přihlásil Daeš, přičemž vykonavateli byli podle oficiálního prohlášení Teheránu „íránští občané“. S největší pravděpodobností je řeč o íránských Kurdech, které Daeš zrekrutoval.
Jak konstatuje v komentáři například Middle East Eye, teroristický útok byl vlastně „očekávaný“, neboť Írán byl jedním z posledních států Blízkého východu, který je v čele boje proti Daeši, aniž by se sám stal jeho terčem. Tento fakt připomněl už loni nynější šéf Pentagonu John Mattis, podle něhož to není náhoda, ale naopak důkaz o spolupráci Teheránu s Daešem. Nyní ale Daeš napadl dva symboly íránské ideologie a rozmetal tím i veškeré konspirační teorie. Spolu s tím ale vzala za své i image Íránu coby bezpečné země uprostřed regionu zmítaného násilím, válkami a nestabilitou.
Bílý dům sice oficiálně teroristické útoky v Teheránu odsoudil, Donald Trump nicméně – stále na své „rijádské“ vlně – dodal, že se Írán stává obětí „zla, které sám šíří“. Americký prezident láskou k Íránu nikdy nehořel, naopak jej při každé možné příležitosti vykresluje coby „státního sponzora terorismu“, který „poskytuje zázemí, finanční podporu a sociální zázemí potřebné pro rekrutování“ teroristů, které pak „financuje, vyzbrojuje a cvičí“. Přitom je to ale týž Trump, který ví, že to Saúdové „platí Daeš“.
Respektovaný Fareed Zakaria nicméně připomíná, že databáze globálního terorismu při londýnské King´s College ukazuje, že „více než 94 procent úmrtí způsobených islámským terorismem od roku 2001 má na svědomí Islámský stát, Al Kajda a další sunnitští džihádisté. Írán proti těmto skupinám bojuje, nepodporuje je. Takřka každý teroristický útok na Západě je nějakým způsobem spjatý se Saúdskou Arábií. Prakticky žádný ale nelze spojit s Íránem.“ Je příznačné, že během dvou týdnů od Trumpova projevu v Rijádu, kdy veškerou zodpovědnost za světový terorismus hodil na Írán, se Daeš přihlásil ke třem teroristickým útokům, a to v Manchesteru, v šíitské čtvrti Bagdádu a na londýnském mostě, zatímco masakr křesťanů v Egyptě je přičítán libyjské skupině napojené na Al Kajdu. A k tomu nyní mrtví v Teheránu. Jinými slovy, vraždí sunnitští teroristé, nikoli Írán.
Načasování útoků v Teheránu je přitom až příliš výmluvné než aby se dalo smést se stolu. Došlo k němu totiž pouhý den poté, co saúdský ministr zahraničí v Paříži prohlásil, že Írán musí být ztrestán za svou politiku v regionu a podporu terorismu. A na počátku května saúdský ministr obrany (a podle všeho i budoucí král) Muhammad bin Salmán vůbec poprvé zahovořil o saúdských snahách „přenést válku na íránské území“. V povědomí Íránců přitom Saúdská Arábie splývá s USA, jak připomíná The Guardian. V živé paměti je proto osmiletá válka s Irákem, v níž Západ podporoval a vyzbrojoval Saddáma Husajna, tajné Bushovy plány na destabilizaci Íránu podporou vnitřní opozice, nemluvě o americké podpoře teroristům z íránské skupiny Mudžáheddín Chalk (Lidoví mudžáhidé).
V zásadě nepřekvapí, že konzervativní Íránské revoluční gardy po atentátech v Teheránu ukázaly na Saúdskou Arábii, přičemž současně zdůraznily „velký význam“ Trumpovy návštěvy v saúdském Rijádu v kontextu vývoje situace. Krátce po jeho odjezdu totiž Saúdové zahájili rozsáhlý atak na „proíránský“ a „zrádcovský“ Katar, což může vést až k rozpadu „saúdské“ Rady pro spolupráci zemí Perského zálivu (GCC). Na stranu Kataru se už postavilo Turecko a k jednáním o této krizi do Ankary dorazil i šéf íránské diplomacie. Vyvstává tak otázka, zda si Saúdská Arábie – při svém tažení proti Íránu -- nevzala příliš velké sousto. Nebo lépe, může se při tlaku proti Kataru, Íránu a Turecku, které je stále členem NATO, opravdu plně opřít o Spojené státy? A pokud se prokáže, že teroristy z Teheránu se Saúdy pojí něco víc než jen nenávistná wahhábistická ideologie, hrozí, že válkami beztak už zmítaný region upadne do ještě většího chaosu roztočeného další spirálou násilí.
Íránský ministr obrany Hosejn Dehkán na saúdské pohrůžky přenesení války na íránské území reagoval varováním: Saúdové by neměli „dělat hlouposti“, jinak přijde vojenská odpověď, po níž z „království nezůstane nic s výjimkou Mekky a Medíny“.
Nastala už ona chvíle nebo se už alespoň blíží? Pokud Západ, který Saúdy a další wahhábistické tmáře a sponzory terorismu dlouhodobě podporuje, nepřitáhne "svému" čím dál zdivočelejšímu Rijádu rychle uzdu, může vývoj nabrat na nebezpečných obrátkách, jejichž důsledky pocítí bez nadsázky celý svět.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
