Ne, neodplivujte si zhnuseně! V těch časopisech totiž nebyly obnažené či málo oděné ženy. V těch časopisech byly kreslené obrázky a fotografie, které zobrazovaly tehdy moderní techniku. Strašně se mi líbily zejména malířem nakreslené elektrické obvody se znázorněnými elektronkami, jejich mřížkami a dráty ukončené "banánky" nebo "krokosvorkami". V podstatě jsem samozřejmě ničemu z toho nerozuměl, ale bylo to krásné!
Jak jsem rostl, má deviace mne stále více ovládala a dohnala mne tak daleko, že jsem se již jako zpravodaj ČTK stal jednoho dne laureátem Ceny ČSAV za popularizaci vědy. Později se však projevila ještě pronikavěji, a to když jsem sám stal autorem řady technických řešení na úrovni patentů a užitných vzorů.
I když už se nyní psaním o vědě a technice neživím, zvrhlá touha mého mozku po technických informacích mne neopustila. Obdivuji velikost lidského tvůrčího ducha a můj mozek doslova s mlaskáním přijímá stále nové informace tohoto druhu. Nevynechám tedy žádnou příležitost, jak ho nechat namlsat.
Velký zážitek mu nedávno přinesl článek Zdeňka Slaniny o supravodivosti. S chutí jsem si ho přečetl a v tom vzrušení ani nezaregistroval, že je napsán bez diakritiky. Pak jsem hodinu přemýšlel nad tím, jak úžasně geniální musel být vědec, kterého napadlo přidat do keramiky med, neboť v článku se doslova pravilo - cituji:
" Na tomto principu pak bylo namichano mnoho ruznych keramik, a jiz v roce 1987 se tak podarilo ziskat material, ktery se staval supravodivym nad normalnim bodem varu tekuteho dusiku (tato keramika obsahovala prvky barium, yttrium, med a kyslik)."
Teď už to vím a o úrovni své inteligence nemám valného mínění...
Václav Husák
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV