Problém ještě vygradoval, když bylo po rozpadu federace třeba umístit osiřelé poslance Federálního shromáždění. Kam s nimi jinam než do státní správy? Tak se začala státní správa měnit i v nižších patrech. Zanedlouho se ukázalo, že je nejenom ideálním zaopatřením pro stranické kádry, ale palec nad rozhodováním ministerstev je ideálním zdrojem pro utišení žízně nejen věčně žíznivých stranických pokladen.
Málokdo si uvědomuje, že diletantismus, který zavládl v řízení státu, stál mnohem víc miliard než přímá korupce. Bez stabilní státní správy nelze realizovat dlouhodobé projekty. Jen chaos na ministerstvu obrany stál stovky miliard.
Když si Evropská unie doslova vynutila služební zákon v rámci předvstupního jednání v roce 2002, dokázala ho politická reprezentace odsabotovat tak mistrně, že do dnešního dne není účinný. Nedělejme si iluze: služební zákon do značné míry svazuje ruce všem politickým stranám a existuje málo politiků, kteří stojí o to, aby jim na ručičky bylo vidět.
Současná diskuse v Poslanecké sněmovně to předvádí víc než názorně. Všechny strany se dušují, že touží po služebním zákonu. Skutečnost vypadá poněkud jinak.
ODS tvrdí, že přijetí „jejich“ služebního zákona zabránil jenom pád Nečasovy vlády.
Místopředseda TOP 09 Kalousek přečetl v Poslanecké sněmovně kritické připomínky Evropské komise. Zřejmě si myslel, že tím podpoří zdrcující kritiku, kterou opozice častuje vládní koalici. Nechtěně tím ale ukázal, že Evropská komise by návrh Nečasovy vlády smetla se stolu. Se služebním zákonem neměl společného nic. Spíš šlo o byznys se vzděláváním úředníků.
Projevy předsedy ODS, významného politologa, maně připomínají staré rčení: přijde-li jeptiška do nevěstince, málokdy se z něho stane klášter. Naděje na odborně podloženou, věcnou argumentaci pláče v koutě. Předseda Fiala zdatně surfuje na vlně nechuti k úředníkům a pohrdání státem, jako by o politickou teorii nezavadil.
Změny požadované opozicí jako podmínky pro neblokování zákona – např. zrušení Generálního ředitelství státní služby – by znamenaly jeho kastraci. ODS a TOP09 předvádějí konzistentně, že o profesionální státní správu nestojí. Nestydí se strašit veřejnost údajným superúředníkem. Proč jim nevadí Generální štáb v armádě? Hierarchická služba musí mít hlavu, jinak nemůže fungovat.
Připomínky Komise však vedly k tomu, že se v diskusi objevily otázky, které stojí za zvážení. Např. političtí náměstci. Nic proti nim, pokud budou ze stejné politické strany, jako ministr. Pak ho mohou zastupovat především v komunikaci s parlamentem a jeho stranou přitom zůstává nedělená politická odpovědnost za řízení ministerstva.
Ve stávajícím návrhu se však neustále udržuje jedovaté Klausovo dědictví: rozdělování náměstků mezi partaje. Inu, ani strany vládní koalice se nechtějí vzdát vlivu na „cizích“ ministerstvech. Ve skutečnosti tím významně oslabují efektivitu služebního zákona.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
