S&P upozorňuje, že zapojení evropských partnerů bylo důležité z hlediska reputace projektu. Podle plánů Gazpromu měl být jeho podíl 50 procent, Shell, BASF, Uniper (struktura E.ON), rakouský OMV a francouzský Engie měly mít po 10 procentech. Finanční stránku projektu nové větve plynovodu pod Baltikem mohou partneři Gazpromu zajistit prostřednictvím jiných forem. Gazprom bude po polském vyjádření muset k dosavadní plánované investici přidat nepříliš zatěžujících 1,2 miliardy euro vlastních prostředků na financování 70 procent investičních nákladů a půjček.
Náklady na výstavbu Nord Stream 2 činí 9,9 miliardy euro. Plánovaná kapacita přepravy potom činí 55 miliard m3 plynu. Polsko se projektu snaží zabránit z čistě politických důvodů a prakticky opakuje obstrukce z období výstavby plynovodu Nord Stream I. Výstavba další větve plynovodu pod Baltickým mořem je podle mnohých důležitou součástí zabezpečení energetické bezpečnosti v Evropě. Tranzit ruského plynu se totiž vyhýbá nestabilní a nespolehlivé Ukrajině, která své postavení tranzitní země využívala vydírání partnerů. Významným stoupencem plynovodu je německý vicekancléř a předseda SPD Sigmar Gabriel.
(pm)
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: PV