Viktor Vereš: Nebezpečné tendence i humorné situace s mluvčím prezidenta Jiřím Ovčáčkem

Na začátku mé diskuse, vedené v přátelském duchu s Jiřím Ovčáčkem, jsem se jej ptal, co si myslí o nálepkování AfD jako populistické strany a to dokonce nejen v komentářích, ale dokonce i ve zprávách. Názor pana Ovčáčka je, že tento trend poslední doby, kdy jsou některé politické strany různým způsobem nálepkovány, pokud možno dehonestujícím způsobem, je vlastně pozitivní. Jestliže někdo napíše o nějaké politické straně, že je populistická, tak vlastně říká, že naslouchá lidem.

Upozornil jsem, že pan prezident V. Klaus popisoval předvolební setkání AfD, která jsou napadána, dále jsou rozbíjeny výlohy, strhávány plakáty a podobně a zeptal se, zda mu to nepřipomíná skoro až nástup fašizmu – tenkrát se také rozbíjely cizí shromáždění. Odpověděl, že se nabízí taková historická paralela, ale je potřeba si uvědomit, že se jedná o různé anarchistické organizace. Ty zprávy z Německa samozřejmě sleduje – napadají třeba kanceláře AfD a snaží se napadat i setkání Pegidy v Drážďanech.

Pan mluvčí nedávno četl rozhovor s česko-německou podnikatelkou, která hovořila, dokonce o zapalování automobilů těch, kteří přijíždějí na setkání Pegidy a AfD.

Ředitel tiskového odboru J. Ovčáček se domnívá, že je to velmi nebezpečná tendence a úkolem politiků v ČR je, aby taková situace nenastala tady, to znamená – je potřeba si uvědomit, že existuje nejenom pravicový extrémismus, který můžeme zjednodušit na ty holé lebky, ale existuje tady i extrémizmus levicový, který ve jménu dobra, páchá násilí. To je případ známé restaurace Řízkárna, kde hořely vozy, dokonce i policejní vozy. A je dobře, že policie případu věnuje svou pozornost! Ale je především na politicích, aby takové aktivity nepodporovali. Aby hodnotili extrémismus en bloc, nikoliv aby si vybírali hezký a ošklivý extrémismus, oba dva extrémismy jsou špatné.

Klinika je speciální případ, protože tam došlo k politické akci v její prospěch, kdy se ti aktivisté nastěhovali do této budovy. Já se jen mohu divit, jako občan ČR, že je možné fungovat bez smluvního základu. Nejsem člověk, který by a priori vyžadoval nějaký policejní zásah, ale myslím, že věc ustrnula na jednom místě. Jinými slovy řečeno, čas kvapí a je zbytečné ještě vyčkávat.

Zde jsem upozornil, jak mne překvapuje, když státu chybí prostředky na léčení nemocných dětí, tak proč tuto budovu stát neprodá a získané prostředky nepoužije na nemocné děti.

Zajímalo mne také, proč si vybral Arcibiskupském gymnáziu (pan Ovčáček je členem církve husitské). Odpověděl mi, protože to je gymnázium kvalitní, zaměřené na humanitní vědy, dříve tam bylo gymnázium W. Piecka. Byl jsem tam rád, i když jsem jej nedokončil kvůli nabarveným vlasům. To bylo shledáno jako nevhodné, takže si sepsal na psacím stroji vlastní rezignaci a odešel na ekologické gymnázium, což s těmi zelenými vlasy trošku souvisí.

Čína musela přistoupit k budování právního řádu

Dále mne zajímalo, jaký je jeho názor na vzestup Číny, které se daří velice rychle zvyšovat životní úroveň obyvatel a to již několik desetiletí. Nesouvisí to s přísným postihem korupce nebo neakceptací elitářství, když se například u nás někteří lidé tváří, že oni jsou něco více než ostatní. (často to jsou právě ty dotační „neziskové“ pijavice páchající „dobro“ za naše peníze a vyplácející si vzájemně štědré dotace za povýšené moralizování, případně prosazování zájmů cizích „elit“ a korporací).

Odpověděl že, boj proti korupci vygradoval v poslední době. Když se podíváme na první ekonomické zóny v sedmdesátých letech, tak Čína musela přistoupit k budování právního řádu a s tím souvisí boj s korupcí. Samozřejmě Čína je dnes velkým výrobcem, řada západních společností zde působí a ten vývoj je velmi dynamický. Pokud jste v Číně, tak vidíte, že z hlediska obyvatel dochází k postupnému zvyšování životní úrovně obyvatel, vzniká velmi silná střední třída.

Není právě toto důvodem odporu M. Kalouska k Číně ať již v dresu KDU nebo TOP09 viz církevní restituce…?

Klasickým příkladem rozvoje Číny je taková drobnost. Velká města, ve fázi překotného vývoje, většinou neakcentují veřejnou dopravu. Nyní vznikají v Číně tramvajové tratě, to už je ta péče o veřejný prostor, zajištění dopravy obyvatelstva. Je to i péče o životní prostředí, protože tím se snižuje počet automobilů.

Čína se velice rychle rozvíjí, ale pokud se jedná o boj s korupcí, tak ten graduje za současného pana prezidenta, který navštíví ČR a bylo to i jeho krédem, které vyjádřil: „Budování právního státu“.

V boji proti korupci bychom se mohli poučit

Také jsem se zeptal, zda si nemyslí, že právě v boji proti korupci bychom se mohli poučit. Jsou tu takové případy jako OKD. Odpověděl, že je důležité, když na státním zastupitelství jsou lidé, kteří jdou mnohdy do rizika, protože snažit se stíhat korupci, je to velice obtížné. Ale ta tendence tu je a to je dobře. Už jsme v jiné situaci, než jsme byli před dvaceti lety.

Zajímalo mne také, jak se mu daří čelit útokům v médiích, které jsou někdy velice soustředěné a tvrdé. Zda humorem nebo sportem. Sport to určitě ne, to v žádném případě. Naopak panu Ovčáčkovi tyto situace vyhovují, protože jsou velmi tvůrčí. Strašně by se nudil, kdyby média nepřicházela každý den se svými příběhy, mnohdy vymyšlenými. Někdy je holé neštěstí sledovat, když nemohou nic najít, tak přijdou například s tím, že se snížil prodej oficiálních portrétů prezidenta. To potom vidíte, že média se dostávají do trapných situací, že když nic v ruce není, tak přijdou s takovouto hloupostí ve stylu, kdo chce psa bít, ten si hůl najde, ale moc se to nedaří. Ona to není hůl, ale je to stéblo trávy, kterým se média snaží mávat a vypadá to velmi komicky. V poslední době, vzhledem k tomu, že došlo střelivo, jsou to mnohdy velmi legrační situace.

Dále zdůraznil, že jednou z prvořadých povinností každého politika je hovořit s občany, ne jenom sedět na různých politických jednáních. Nikoliv jim jen kázat prostřednictvím tiskových konferencí. Taková prohlášení nejsou odpovědí na věci, které lidi trápí. Občany zajímají sociální otázky, zaměstnanost, migrace nebo otázka budoucnosti ČR – lidé vyslovují obavy a je dobře, že pan prezident s lidmi hovoří.

Déle podotkl - tady se stále mluví o extrémizmu, ale aby neměly vzestup extrémní strany, myslím opravdu extrémní politické strany (moje poznámka - jako klerofašisté na Slovensku), tak by měli demokratičtí politici s lidmi hovořit, protože jinak voliče nechají právě těm extrémistickým stranám.

Nezisková sdružení v zahraničí nemají pana prezidenta ráda

Vyjádřil také překvapení nad někdy negativním ohlasem na výroky pana prezidenta na západ od nás. Přitom právě M. Zeman, jako premiér, privatizoval české banky do rukou bank ze Západu, podporuje naše vojenské mise po boku západních armád, dokonce je osobně navštěvuje, jako například v Afghánistánu. A podporuje stát Izrael, což je také jeden z klíčových bodů zahraniční politiky pana prezidenta. J. Ovčáček řekl, že je velice příjemně překvapen odezvou pana prezidenta v Polsku. Dokonce pozitivní mediální odezvou v polských médiích a i tím, jak reagují lidé, jeden z členů polské delegace mu řekl, že lidé mají našeho pana prezidenta v Polsku velice rádi, protože brání občany své země a naslouchá jim. Polský prezident zdůraznil, že prezident M. Zeman brání suverenitu své země a brání i suverenitu ostatních. A když se podíváte třeba na diskuze, které zmiňují pana prezidenta M. Zemana v Německu nebo ve Velké Británii, tak jsou to velmi pozitivní až nadšené odezvy.

To, že některé nezisková sdružení v zahraničí nemají pana prezidenta ráda, je logické. Tato sdružení nemají ráda pana prezidenta ani tady v ČR a oni spolu velice rádi a úzce spolupracují, ale to není důležité, důležitá je odezva od normálních lidí a to nejen tady v ČR, ale i v zahraničí.

Zeptal jsem se také nejen ohledně neziskových organizací, zda si nemyslí, že termín pražská kavárna by bylo lépe nahradit termínem – dotační pijavice, jánabráchisté, Bakalovy štěkny nebo mne zaujal termín čekanky na samce. Podle mne, nemají nyní návštěvníci pražských kaváren k panu prezidentovi negativní vztah. Odpověděl: „Ten termín pražská kavárna se nevztahuje k návštěvníkům kaváren, to je spíše termín sociologický, zahrnuje trošku širší, i když malý okruh lidí. Já jsem nedávno říkal a vím to z vlastní zkušenosti, protože bydlím v Praze, že i Pražané začínají panu prezidentovi rozumět, takže to neplatí pro Pražany, v žádném případě, ale je to okruh lidí, který nezahrnuje jen pracovníky neziskových organizací, ale i část lidí z umělecké sféry, ten klasický okruh, který je zhrzen z výsledku přímé volby, a že si lidé, proboha, vybrali svého prezidenta. Nelíbí se jim to a je to velmi antidemokratický postoj.

Pokud jde o neziskové organizace, tak tam by bylo záhodno učinit jenom jednu jedinou věc – to prostředí by mělo být transparentnější. A to v případě, kdy se jedná o prostředky státu, tedy od občanů republiky, jestliže zde máme registr smluv pro obce a města. Myslím si, že u neziskových organizací, které také pobírají finanční prostředky od státu, by první věcí měl být transparentní účet a samozřejmě druhým krokem by byl registr smluv.“

Veřejnoprávní televize upřednostňuje novináře z Bakalova mediálního impéria

Dále jsem se zeptal, stran novinářů, kteří jsou proti panu prezidentovi, zda si nemyslí, že by to mohlo souviset s panem Z. Bakalou, s jeho rolí v privatizaci OKD a s tím, že on tato média vlastní (HN, Aktuálně, RESPEKT atd.). A dále zda neví, z jakého důvodu jsou Bakalou placení novináři neustále zváni do veřejnoprávního rozhlasu a televize. Pan Ovčáček souhlasil, že je to poněkud zarážející zvláště u veřejnoprávní televize, která upřednostňuje novináře z Bakalova mediálního impéria. Myslí, že je to na škodu. Ta debata má být živější, mnohdy je monotématická. Když se dívá na Českou televizi, tak zjišťuje, že tam jsou jen dvě záporná témata - Zeman a Babiš, to se tak nějak střídá v různých pořadech. Někdy se děsí, že si pustí Večerníčka a tam bude anti – Zeman a bude mít deset dílů. Ale po pravdě řečeno, z tohoto mediálního prostoru se laskavosti pan prezident nedočká, ale ono, upřímně řečeno, dnes již to není tak důležité, důležití jsou lidé a tady je mocnou zbraní pana prezidenta právě osobní setkávání.

Přirovnává to k sedmdesátým letům, kdy se lidé snažili číst mezi řádky. Mnozí se diví, že lidé potom čtou různé spekulativní weby nebo weby, které přinášejí různé konspirativní teorie. Je to důsledek toho, že média, která by měla přinášet určité rozvrstvení názorů, začínají být jedno názorová. Lidé si potom ty názory hledají jinde, když by byly artikulovány, lidé by se k těm médiím vrátili.

Vrátil jsem se k starší záležitosti. Vůbec jsem totiž nepochopil, když se pan prezident sešel v Lánech s lidmi z ČSSD, byla z toho udělána strašná aféra. Přitom, co je špatné na tom, když se pan prezident s někým sejde. Mluvčí prezidenta reagoval: „Ta schůzka byla na žádost těch, kteří do Lán přijeli, patrně chtěli probrat povolební situaci. Mimochodem, ta žádost o schůzku byla ještě předtím, než proběhly volby. Samozřejmě to bylo pouze zneužito a vnitrostranická část není věcí pana prezidenta. Tam asi existovala obava, že by se těmto lidem mohlo podařit vyměnit předsedu strany, takže přišla logicky protireakce – to je záležitost politiky, byli jsme svědky demonstrací na podporu předsedy strany (poznámka VV: Bohuslava Sobotky – privatizace OKD), kterým se věnovala televize (Poznámka VV: hlavně Bakalova média). Jinými slovy řečeno, došlo spíše k překroucení toho tématu.

Není důležité, co pan prezident říká, ale že to říká pan prezident

Ještě jsem se zeptal na podobný případ, kdy pan prezident pouze citoval výroky pana Schwarzenberga, myslím, aby přesně ukázal a dokázal pokrytectví novinářů, vyčítajících prezidentovi jadrnější mluvu a úplně nesmyslně byly tyto citace vyčítány panu prezidentovi a vůbec ne tomu, kdo je řekl – panu Schwarzenbergovi!

Pan Ovčáček odpověděl: „To je klasická mediální situace, tady není důležité, co pan prezident říká, ale že to říká pan prezident. To je klasická věc, se kterou se setkávám každý den, kdy není pro novináře důležitý obsah, ale to, kdo sděluje nějakou informaci, názor nebo prohlášení. Myslím, že je velmi pikantní, když TOP09 vyvěšuje Tibetské vlajky, když před dvěma lety Karel Schwarzenberg prohlásil, pro server idnes, že uznává politiku jednotné Číny a nikdy neuznával Tibet a Tchaj-wan. Potom se náhle, mávnutím kouzelného proutku, TOP09 proměnila v bojovníka za Tibet. Tady je vidět ta účelovost takového politického jednání, v tom nejsou žádné hodnoty. A druhá věc je, že když novináři nyní o tomto píší, tak se nikdy nevrací k uvedenému výroku pana Schwarzenberga. Myslím, že by bylo dobré si jej ještě jednou přečíst. A v tomto případě velká pochvala, protože tímto Karel Schwarzenberg v době, kdy již nebyl ministrem, potvrdil kontinuitu československé a české zahraniční politiky. Je škoda, že slova čestného předsedy TOP09 popírá předseda TOP09.

Je pro mne zajímavé, jak našim podporovatelům „humanitárních–bombardování“ a bojovníkům za demokracii vůbec nevadí současná likvidace demokracie v Turecku či totalitní praktiky v Saudské Arábii…naopak prosazují miliardy pro Turecko a obhajují, že si bohatá muslimská Saudská Arábie nevezme jediného muslimského uprchlíka…