To, že prezident si (a v tom mu pomáhají podivným postupem policejní plukovníci a politicky zaujatí státní zástupci) dělá ze zvyklostí a ústavy trhací kalendář, je sice pravda, ale to nijak nezvedne ODS a TOP 09 preference. Zeman je všude a je v podstatě jedno, zda u toho dělá i chybné kroky. Je na očích a to u většiny veřejnosti vyvolává dojem, že pánem situace je právě on. Ať se to někomu líbí či nelíbí, skutečně bleskově ovládl českou politickou scénu. A to ještě není konec.
Zeman se stal prvním levicovým prezidentem země. Zeman má v zádech politickou stranu, kterou založil. Zeman postupně doplňuje Ústavní soud k obrazu svému. Zeman jmenoval zástupce levice do čela Nejvyššího kontrolního úřadu. Zeman si dosadí do mnoha zemí „své“ velvyslance. Zeman obmění bankovní radu ČNB a není pochybnost, že do ní nastoupí jeho příznivci. Zeman má v současnosti dokonce svoji vlastní vládu. A Zeman ji bude mít podle všeho i po dalších volbách do Poslanecké sněmovny, i když to už bude složena z některých politických stran. Podobnou koncentraci moci ještě Česká republika nezažila.
Snad si někteří představitelé a členové ODS a dalších menších pravicových stran ještě vzpomenou, že podporovali Miloše Zemana na post prezidenta. Možná se jim rozsvítilo. Je už ale pozdě.
Pokud nechce pravice prodlužovat svoji agonii, měla by jít s některými novými tvářemi co nejdříve do předčasných voleb. Zřejmě je prohraje, ale v opozici může po rekonvalescenci opět rychle vyzdravět. Moc času jí ale nezbývá. Věřit lze totiž čemukoli, jen jedna věc se zdá být naprosto nepravděpodobná – že by Miloš Zeman neměl po případném pádu Rusnokovy vlády připraven ještě plán B, aby svoji moc dál posílil.
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pravybreh.cz
