Organizace nazývaná Daeš se na politické scéně objevila v polovině roku 2014, i když založena byla o 14 let dříve, jako irácká odnož Al Kajdy. Svět této organizaci věnoval jenom mizivou pozornost, dokud nezačala s rekordní rychlostí zabírat rozlehlá území v severozápadním Iráku a východní Sýrii. Zpočátku se mezinárodní pozornost soustředila hlavně na videa, v nichž byli vidět vojáci organizace vraždící zahraniční žurnalisty. Bohužel, ještě dnes svět považuje tuto skupinu džihádistů za pouhopouhou teroristickou organizaci, navzdory skutečnosti, že se sama (v červnu 2014) prohlásila za „Islámský stát" a svého vůdce začala nazývat „kalífou".
Politici i vojáci sveřepě odmítají uznat tuto organizaci za stát, přestože kontroluje území, které je 15x větší než Izrael. Pojem „stát" je chápán jako označení něčeho legálního a legitimního a nikdo v západním světě není připraven dát Kalifátu schvalovací razítko jako státu. Používání termínu „Islámský stát" je de facto uznáním jedné skupiny muslimů jako zástupce původního, autentického islámu, což rozčiluje hodně muslimů, kteří se s aktivitami Daeš neztotožňují a odmítají s ním být jako muslimové být spojování.
Popírání skutečnosti, že Daeš je státem realitu nezmění, protože to, co vypadá jako stát, zní jako stát a funguje jako stát – také státem je, i když se nám to pranic nelíbí. Měli bychom vzít na vědomí, že Islámský stát nemá v plánu se nikam „vypařit", jinými slovy, je součástí reality Středního východu. Dokud se politici staví k Deaši jako k pouhopouhé teroristické organizaci, pak ve veřejnosti převládá pocit, že může být snadno zničena, pokud Západ shodí pár bomb semhle či támhle.
Ohromným nebezpečím, které Islámský stát představuje, je jeho úžasná schopnost šířit své ideje jako lesní požár. Existuje spousta lidí po celém světě, kterým se džihádistické myšleny reprezentované Islámským státem líbí a sympatizují s nimi. A neméně hrozné jsou metody, které využívá, a které již zaujaly své místo na Západě. Některé organizace v Libyi, na Sinaji, v Nigérii, Mali, Somálsku, Alžírsku, Mauritánii, Tunisku, Jemenu, Afghánistánu, ale i evropské Bosmy a Herzegoviny, Kosova a Albánie už přísahaly věrnost islámskému státu a užívají jeho jméno. Tisíce dobrovolníků z těchto zemí rozšiřují řady bojovníků proti každému, kdo nepřijme krédo Islámského státu a jeho aktivity.
Proč je Daeš stát?
Stát je politická entita, která kontroluje území, má vládní instituce a schopnost provádět svou politiku, vydávat zákonné předpisy a vynutit si jejich plnění u obyvatel žijících na jejím území. Musí být schopna bránit svou zemi a zájmy prostřednictvím ozbrojených složek, udržovat administrativní a ekonomický systém umožňující obyvatelům žít běžným životem. Všechny tyto charakteristiky Islámský stát naplňuje.
Z administrativního pohledu má Islámský stát vůdce, který stojí v čele vlády zahrnující ministerstvo zdravotnictví, ekonomiky, pro ropu, bezpečnost atd. Islámský stát vyvinul rozvětvenou ekonomickou strukturu s masivními a stálými zdroji příjmů: ropa ze severního Iráku, daně vymáhané na obyvatelích dobytých území, zisk z obchodu s otroky, únosy cizinců spojené s velkými částkami za výkupné, dary od muslimů z celého světa, prodej uměleckých předmětů ukradených z muzeí – a mnohem více.
Islámský stát nechal razit sadu zlatých, stříbrných a bronzových mincí, na nichž je vyraženo „Islámský stát", „Kalifát podle proroctví". Nemálo lidí píše jeho jméno jako „Státy kalifátu". Je také důležité si uvědomit, že Islámský stát ze svého názvu vymazal „Irák a Sýrie". Sám sebe vidí jako vládce celého světa, smazávající hranice určené kolonialisty. Islámská doktrína tvrdí, že Alláh stvořil jeden svět a že nikdo nemá právo jej dělit na státu a země. Alláh dal světu islámskou šaríu, nebeský a perfektní systém, která je pro lidstvo tím nejlepším a žádná lidská bytost nemá právo nařizovat další, člověkem vytvořené zákony.
Extrémní detaily věnované Kalifátu si zaslouží vysvětlení. Stát je veden kalifou, což je přímé a přesné vyjádření státu zřízeného prorokem Mohamedem a jej následujícími kalify. Kalifát byl zrušen Attaturkem v roce 1924, stejně jako mnohé další projevy islámských tradic, které doufal vykořenit. Islámský stát vidí své poslání v znovunastolení slávy islámu jako v sedmém století – obnovením kalifátu.
Kromě toho, titul Kalif uděluje vůdci Islámského státu oprávnění, pocházející z islámu samotného, určující, že všichni ostatní panovníci, dokonce i ti muslimští, jsou nelegitimní, včetně krále Jordánska, Saúdské Arábie, Maroka a Bahrajnu. Verš koránu říká, že „království patří Alláhovi samotnému", tak jak si může obyčejný smrtelník osobovat právo být králem? Prezidenti v očích Islámského státu také nejsou legitimními vládci, protože myšlenka prezidentství byla převzata ze Západu muslimy, kteří ztratili svou identitu.
Islámský stát má také svá média: televizní „Stanici Kalifátu" a měsíční magazín jménem „Dabiq" vydávaný v angličtině a arabštině (pojmenovaný podle města, kde 8. srpna 1516 vyhráli Osmané rozhodující bitvu proti Mamelukům, která jim otevřela cestu ke kontrole Damašku a tím i celého Blízkého východu).
Skutečné obavy vzbuzuje možnost, že se k Islámskému státu přidají vědci – specialisté na fyziku, chemii nebo biologii a umožní tak výrobu nekonvenčních zbraní. Islámský stát také může pod kontrolu dostat sklady nekonvenčních zbraní v Sýrii, nebo přesvědčit někoho, aby pro něj ve skladech rozložené syrské armády takové zbraně ukradl.
Svět musí otevřít oči, probrat se a začít plánovat jak se vypořádat s Islámským státem, než se Islámský stát vypořádá se světem. Bombardování ze vzduchu Islámský stát nezničí, jednou reálnou cestou jsou „boty na zemi", tedy armády, které pošlou Islámský stát na smetiště dějin. Kdokoli doufá, že za nás černou práci udělá Írán, bude hořce zklamán. Navzdory nenávisti, která vládne mezi sunitským Islámským státem a šíitským Íránem - jsou spojeny stejným cílem - oba si přejí nadvládu islámu nad celým světem. Írán neudělá proti Islámskému státu nic, co by mohlo být vykládáno jako zrádná pomoc kacířskému Západu.
Islámský stát se rozpíná mílovými kroky, spojuje se s ním stále více a více organizací a více a více lidí si osvojuje jeho myšlenky. Znamená velice vážnou hrozbu pro západní civilizaci a nezahájí-li Západ včas proti němu pozemní vojenskou operaci, tak nebezpečí přeroste v existenciální hrozbu. Čím déle bude Západ otálet s reakcí, tím tvrdší, delší a dražší válku – ano, bude to skutečná válka – proti Islámskému státu povede.
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
