Česká ekonomika nadále roste, zhoršení o desetinu procentního bodu je kosmetická úprava. Rychlejší výdaje na konečnou spotřebu domácností jsou dobrou zprávou, stejně tak jako solidní růst soukromých investic.
Očekávaný roční růst mezi 2,5 a 3,0 % je o více než jeden procentní bod vyšší než očekávaný růst eurozóny a chci věřit, že jsme se vrátili na konvergenční trajektorii, kdy v čase sbližujeme českou ekonomickou úroveň s evropským průměrem. Je to rovněž odpověď příliš zavilým kritikům politiky ČNB.
Otevřené otázky, které si nad těmito čísly musíme klást, jsou dvě:
1. Jak robustní je tento růst, tedy jak moc je česká ekonomika zranitelná vůči i třeba menším vnějším šokům (které v eurozóně vskutku zatím nemůžeme vyloučit).
2. Růst pod 3 % ročně je stále velmi nízký k tomu, abychom viděli rychlejší sbližování naší ekonomické úrovně s vyspělými zeměmi, a tedy jaká hospodářská politika dostane naší ekonomiku na dlouhodobě rychlejší růstovou dráhu. Jsou ona tři procenta limitem, maximem, který lze vůbec v našem teritoriu očekávat?
Vladimír Dlouhý
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Hospodářská komora
