Ministerstvo financí předložilo vládě návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb. Jeho součástí je ale i návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty, který ukládá všem plátcům DPH od 1. 1. 2016 povinnost daňové přiznání, jeho přílohy a různá hlášení podávat sice elektronicky, avšak výhradně prostřednictvím zvláštního informačního kanálu finanční správy.
„Datové schránky byly zavedeny jako univerzální komunikační nástroj podnikatelů a firem s orgány veřejné moci. Odmítáme, aby bez jakékoli diskuse s podnikateli a bez finančního a technického vyhodnocení koncept, na který si podnikatelé museli zvyknout, byl hozen do koše, a nově si Ministerstvo financí na podnikatelích vynucovalo exkluzivní způsob komunikace s finanční správou,“ upozorňuje Dlouhý, podle něhož hrozí rozdrobení elektronizace veřejné správy tím, že si každé ministerstvo zavede svůj vlastní informační kanál pro komunikaci s úřadem.
Hospodářskou komoru České republiky překvapuje i způsob, jakým byly tak zásadní změny pro plátce DPH „propašovány“ do nové právní úpravy evidence tržeb. A to tím spíše, že zákon o evidenci tržeb už sám o sobě vyvolává odborné i laické polemiky. „Přílepek sotva přispívá větší srozumitelnosti EET, ale hlavně v očích veřejnosti znevěrohodňuje projekt jako takový,“ dodal Dlouhý.
Do zákona, který má vstoupit v platnost 1. 1. 2016, Hospodářská komora sice už prosadila řadu návrhů, které podnikatelům uleví, pro zavedení EET je ale klíčové, aby novinka pomohla narovnat konkurenční prostředí v boji s nepoctivci, podnikatele neobtěžovala a projekt byl státem připraven do detailů. Diskuse kolem zavedení EET se nesmí omezit jen na daňové úlevy a rozsah toho, co může být předepsáno resortní vyhláškou, proto Hospodářská komora trvá i na dalších požadavcích.
Například nadále apeluje, aby Ministerstvo financí přehodnotilo, které osoby by měly vůbec, anebo alespoň v prvních letech podléhat evidenční povinnosti. Místo nepřehledných výjimek, koho, v jakém režimu a zda vůbec by se měla EET týkat, by podle Hospodářské komory ČR měl stát zohledňovat obrat živnostníků a podnikatelů. Povinnost evidovat tržby elektronicky by se alespoň dočasně neměla vztahovat na drobné podnikatele s ročním obratem do 2 miliónů Kč (tzv. paušalisté u daně z příjmů fyzických osob), anebo alespoň do 1 miliónu Kč (plátci DPH).
„Od začátku připomínkového řízení tvrdíme, že namísto či vedle naznačované široké škály různých selektivních výjimek pro to tu či onu podnikatelskou aktivitu by bylo vhodné převzít jednoduchá, v praxi již uplatňovaná kritéria limitního obratu pro uživatele procentuálních výdajových paušálů nebo pro plátce DPH,“ uvedl ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR Ladislav Minčič.
Podnikatelé by podle Hospodářské komory ČR měli mít také dostatek času se na novinku připravit. „Ministerský návrh ale nadále počítá s ostrým startem k 1. 1. 2016. Podle našich propočtů přitom není reálné, aby ministerstvo takové datum splnilo a podnikatelé dostali šanci se adekvátně připravit. Proto prosazujeme, aby byl začátek účinnosti zákona posunut o šest měsíců,“ říká Minčič.
Zásadní změny v zákoně o EET, se kterými Hospodářská komora ČR již uspěla (Ministerstvo financí připomínkám vyhovělo):
|
|
Požadavek Hospodářské komory ČR
|
Výsledek
|
|
1.
|
HK ČR požadovala, aby náklady na nákup a provoz technického zařízení a administrativu byly podnikatelům kompenzovány snížením jiné byrokratické zátěže nebo snížením daní, např. aby byla poskytnuta přiměřená sleva na dani z příjmů nebo snížená DPH.
|
Vyhověno. Podnikatelé budou moci jednorázově uplatnit slevu na dani 5000 Kč a restauračním zařízením klesne daň z přidané hodnoty z 21 na 15 %.
|
|
2.
|
Uvalit na zákazníka povinnost převzít si účtenku HK ČR považovala za velmi sporný.
|
Vyhověno. Zákazníci nebudou mít ze zákona povinnost převzít si od obchodníka účtenku.
|
|
3.
|
HK ČR požadovala minimalizovat právní nejistotu daňových poplatníků, např. přehodnotit rozsah skutečností, které mají být upraveny formou podzákonných předpisů nebo omezit drakonické sankce.
|
Vyhověno: Veškeré povinně evidované resp. zasílané údaje budou stanoveny přímo v zákoně, trvalé vynětí z povinnosti evidence také bude v zákoně; přísné sankce – zákaz činnosti i uzavření provozovny až na 2 roky jsou z návrhu vypuštěny; zavedena možnost závazného posouzení.
|
|
4.
|
HK ČR požadovala, aby při postupném náběhu po odvětvích, v nichž budou mít podnikatelé povinnost vést evidenci, bylo přihlíženo k rozsahu (významu) inkriminovaných tržeb ve srovnání s celkovými tržbami, aby minoritní aktivita nevedla k nepřiměřené zátěži.
|
Vyhověno.
|
|
5.
|
HK ČR požadovala celou řadu upřesnění zákona pro neošetřené situace.
|
Vyhověno. Pokud jde např. o vymezení evidované tržby, definici evidované tržby, ošetření „storna“, vztah k cizím právním předpisům věnujícím se „fiskalizaci“, vymezení obsahu datové věty, ošetření problematiky přímého i nepřímého zastoupení, zjednodušení autentizace, upřesnění použité terminologie.
|
Výběr zásadních změn, které Hospodářská komora ČR předložila Ministerstvu financí, ale zatím nebylo vyhověno:
|
|
Požadavek Hospodářské komory ČR
|
|
1.
|
HK ČR nadále apeluje, aby MF přehodnotilo, které osoby by měly vůbec, anebo alespoň v prvních letech podléhat evidenční povinnosti.
Místo nepřehledných výjimek, koho, v jakém režimu a zda vůbec by se měla EET týkat, by podle Hospodářské komory ČR měl stát zohledňovat obrat živnostníků a podnikatelů. Povinnost evidovat tržby elektronicky by se alespoň dočasně neměla vztahovat na drobné podnikatele s ročním obratem do 2 miliónů Kč (tzv. paušalisté u daně z příjmů fyzických osob), anebo alespoň do 1 miliónu Kč (plátci DPH).
|
|
2.
|
Daňová správa má být předvídatelná. Podnikatelé by podle Hospodářské komory ČR měli mít dostatek času se na novinku připravit. Ministerský návrh ale nadále počítá s ostrým startem k 1. 1. 2016. Podle propočtů HK ČR přitom není reálné, aby ministerstvo takové datum splnilo a podnikatelé měli šanci se na EET připravit. Proto HK ČR požaduje, aby začátek účinnosti zákona byl posunut o 6 měsíců.
|
|
3.
|
HK ČR se sice podařilo odstranit drakonické sankce – zákaz činnosti i uzavření provozovny až na 2 roky jsou z návrhu vypuštěny. Předběžná opatření spočívající v uzavření provozovny a pozastavení výkonu činnosti jsou však ponechána. Návrh by byl akceptovatelný, pokud by zůstal v zákoně původní limit na maximální délku těchto opatření v rozsahu 7 dnů. V návrhu již žádné časové omezení ale není.
|
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Vladimír Dlouhý
