S jakým dojmem sledujete společenskou atmosféru, máme dva roky do voleb, dva roky po volbách, kvůli ministrovi drželi hladovku signatáři Charty 77 a další jen přihlížejí?
Vláda se raději zřekla svého přihlášení se k odkazu Charty 77, než aby někomu přiznala vyšší důchod. Ano, lidská práva jsou pro pravici verbálně univerzální vždycky jen do té doby, než dojde na jejich podmnožinu sociálních práv. Tím tedy tato hladovka skončila. Trvá ale hladovka zbytku obyvatel. S napětím očekávám, co vlastně ještě Češi snesou. Nejvyšší ceny energií, nejvyšší inflaci, největší propad ekonomického výkonu země… k těmto nej přibyl minulý týden nejmenší podíl na tom, co svou prací vytvořili (nadhodnota). Z tohoto posledního prvenství plyne, že zaměstnavatelům u nás zůstávají největší relativní zisky v poměru k nákladům včetně mezd ze všech zemí OECD. Pokud největší část prací vytvořené hodnoty odchází u nás zaměstnavateli a její nejmenší podíl zůstává zaměstnanci, dochází v Česku k největší míře vykořisťování ve sledované skupině zemí. V pondělí se konala odborářská stávka. Samotná demonstrace na Malostranském náměstí, které jsem se zúčastnil, nebyla velká, ale stávka škol jako takových, konaná přímo na pracovištích, zasáhla 74 % škol. To je velký úspěch odborářů.
Možná není úplně nezajímavé, že jak vyplývá z některých průzkumů, pětikoalice by stále složila většinu, i když už se jasně prokázalo, že šlo o podvod na voličích, váš názor?
Podvod spočívá hlavně v tom, že vládní strany slibovaly docela jinou politiku, než jakou dělají. Všechny slibovaly, že budou šetřit, ale armádní rozpočet bobtná každý měsíc o novou nejluxusnější techniku, jako jsou bombardéry F-35. Všechny slibovaly, že nebudou zvyšovat daně, zvedly je ale svým konsolidačním balíčkem skoro všem. Všechny také slibovaly, že ztenčí aparát úředníků, ale na některých ministerstvech je i dvojnásobek náměstků než v minulém volebním období.
Povedla se stávka ČMKOS?Anketa
Stávkovali odboráři, lékaři už dali také jasně najevo, že prostě budou odkládat operace a soustředí se jen na záchranu života. Každopádně, když to tak vezmete, tohle je dlouhodobá praxe republiky, nebo ne?
Ekonomka Ilona Švihlíková nedávno vyčíslila daňové úniky u nás na zhruba 300 miliard korun ročně. Asi před dvěma týdny vyšel v Právu zajímavý rozhovor s Jiřím Halbrštátem z pracovní agentury Manpower, který odhadl, že na šedém trhu (hlavně formou švarcsystému) pracuje několik set tisíc lidí. K tomu si připočtěte, že každoročně odejde, jak odhadoval Miloš Zeman, když byl ještě prezidentem, 300–400 miliard korun na dividendách vlastníkům dceřiných společností podnikajících u nás do zahraničí. Pak tu máme daňové ráje, jimiž jsou v Evropě třeba Nizozemí, Kypr, Lucembursko, Lichtenštejnsko nebo Irsko a tam může česká firma sídlit úplně legálně a placením daní se tak vyhnout. Jedním z prvních kroků této vlády s „digitálními“ Piráty bylo zrušení elektronické evidence tržeb čili digitalizovaného výběru daní čili EET, která do státního rozpočtu přinášela ročně mezi 14–19 miliardami podle výpočtu Ministerstva financí. Jak chcete, aby v tomto dennodenně rozkrádaném státě fungovaly operační sály bez čekací lhůty několika let?
Bohužel, už vidíme snad každý, že pacienti čekají na sanitku v těžkých bolestech ve větších městech i dvě hodiny a tohle si určitě nikdo normální nepřeje. Co byste navrhoval vy?
Tak jako i v jiných oblastech, základem je dobře lidi zaplatit a mít jich dost. Nejen lékaři už letos vyčerpali množství přesčasů, které umožňuje odsloužit zákon. To svědčí o tom, že zdravotnictví nemá dost lidí. A proč nemá dost lidí? Protože v něm chybí peníze. A proč v něm chybí peníze? Jednak to pro tuto vládu není priorita, na prvním místě má zbrojení. Ale zároveň je třeba si říct, že bez poctivého výběru daní stát fungovat nemůže. První krok musí být návrat EET ve zrušené podobě a dokončení elektronizace evidence tržeb ve všech profesích. Tím stát zajistí alespoň výběr daní podle zákonů, které platí dnes. Jenomže současné rozložení daní není spravedlivé. Hlavní zátěž nese střední třída prostřednictvím zdravotních a sociálních odvodů a skrze DPH. To není správné, chybí daňová progrese u právnických osob, danění velkého majetku a zabránění odlivu zisků do zahraničí. Je třeba zavést základní pravidlo: Kdo tady nedaní, nebude tu ani podnikat. Vtělil bych ho klidně i do ústavy. To je alfa omega. Dokud stát nekonsoliduje příjmovou stránku svého rozpočtu, sanitka dřív nepřijede. Rozhodně se k jejímu rychlejšímu příjezdu nedá proškrtat.
Psali jsme:
Pokud sledujeme to, jak jsme na tom špatně, tak školství a zdravotnictví spolehlivě vede žebříček v rozpočtech. Co se týká školství, tak je samozřejmé, že se učitelé už přizpůsobili evidentně systému a nemají na vybranou. S jakým dojmem sledujete vývoj školského systému?
Učitelé i lékaři a technický personál v obou těch odvětvích jedou nadoraz. To jde vydržet nějakou dobu, ale ne věčně, a tak mnozí postupně odpadávají. Když ministr školství tvrdí, že když navýší rozpočet kapitoly školství o osm miliard oproti loňsku, což je zvýšení o 1,5 %, a tak že to stačí, no, nestačí, protože inflaci máme pořád přes sedm procent. Reálně je to tedy snížení. A to nezmiňuji regionální školství, do kterého navýšení kapitoly nesměřuje. Zrušit pracovní místa ve školách ovšem není řešení, protože větším počtem žáků ve třídách trpí kvalita výuky. O kuchařkách, školnících a uklízečkách toho bylo v posledních řečeno hodně (a je to dobře!), tam bych to asi jen opakoval. Ale pan premiér si problémů „nevšiml“, jak sám řekl v den stávky. I proto se konala, aby si laskavě všiml.
Koneckonců přijímací zkoušky na střední školy už máme v digitální podobě, tak se nemusí žáci ani zvednout ze židle a mohou se v klidu hlásit kam chtějí, tedy pokud to stihnou někdy mezi sledováním mobilního telefonu a vyndají si na chvíli sluchátka z uší. Co vy na to?
Zrovna digitalizované přijímačky mi asi nijak zásadně nevadí, ačkoli jinak největším fandou digitalizace ve vzdělávání nejsem. V tomto ohledu doporučuji četbu knížky německého psychiatra Manfreda Spitzera Digitální demence. Jak sám název napovídá, ne všechno digitální je ku prospěchu vzdělávacího procesu. Spitzer například poukazuje na to, že dospělí lidé se učí připojováním informací k již osvojeným znalostem, čímž teprve vznikají v jejich myšlení souvislé celky, které jim umožňují samostatně uvažovat. Protože je ale již nějakou dobu častý argument „proč bych to měl vědět, když si to můžu najít na internetu“, kontext se mnoha lidem digitální generace vůbec netvoří. Nemají totiž na co nové informace napojit. Nevím, jestli bych zašel až tak daleko, ale profesor Spitzer tvrdí, že digitalizací vzdělávání připravujeme lidstvo o rozum.
Fotogalerie: - Vysíláme signál Fialovi
Mimochodem, sledujeme, jak jsou lidé vyznamenáváni za boj s Ruskou federací, za odboj za druhé světové války atd. Do jaké míra ovlivnila váš život koronavirová epidemie a válka na Ukrajině?
Epidemie méně, válka hodně. Nejprve jsme doma měli ubytovaných několik ukrajinských rodin, což byla zkušenost krásná a velice lidská. Postupně jsem ale víc a víc přestával rozumět tomu, proč musí válka za každou cenu pokračovat, a nesmí dojít k návratu k diplomacii. Zdůrazňuji to slovo nesmí. Čím dál méně šlo ve válce o Ukrajince a čím dál více o jiné geopolitické zájmy, o nichž toho bylo již hodně řečeno (například o odpojení Evropy od levné ruské energie), a Západ a zejména někteří jeho představitelé včetně Borise Johnsona, amerického prezidenta Joea Bidena a také Evropské komise a naší vlády, sehráli s Ukrajinou velmi krutou hru. Navenek se všichni tváří jako její velcí podporovatelé, ve skutečnosti ji ale ženou pořád hlouběji a hlouběji do naprosto bezvýchodné porážky kvůli svému vlastnímu zájmu na oslabení Ruska, jejíž součástí bude úplné vyčerpání země, zničení její infrastruktury, demoralizace obyvatelstva a ekonomický kolaps. Poté bude následovat Ruskem nadiktovaný mír. Ukrajina jej sice nepřijme, bude ale novou realitou. Jsem přesvědčený, že tomu šlo zabránit jednáním: loni na jaře, nejspíš i v létě a možná dokonce ještě letos zjara, to už ale s horšími podmínkami. Proto jsme s dalšími podobně smýšlejícími lidmi v lednu letošního roku založili iniciativu Mír a spravedlnost. Text naší výzvy k diplomatickému řešení války na Ukrajině podepsalo přes 18 tisíc lidí, ale média nás utloukla čepicemi. Přitom pod výzvou je mimo jiné asi 50 vysokoškolských profesorů českých univerzit. My jsme vyzývali k jednání o příměří a míru ještě v době, kdy bylo možné jednat o míru spravedlivém, v němž by i Ukrajina něco uhájila. Teď už to bude jen potupa.
Co se týká pandemie, byly uzavírány okresy, což v novodobé historii ČR opravdu nemá obdoby, byli jsme nucení absolvovat očkování, pokud se lidé tomu nevyhnuli a raději se neuzavřeli sami doma a nežili z vlastních zdrojů, kdy se vzdali jakéhokoli práva na volný pohyb vědomě. Váš postoj?
Pandemie už je daleko. Oproti tomu, co přišlo potom, to byla jenom taková předehra. Navíc tehdejší vláda sice celou dobu zmatkovala a leckdy i hodně přeháněla, ale hodně věcí lidem na druhé straně kompenzovala. Současná vláda si lidí vůbec nevšímá. Pan premiér se pondělní stávce „divil“. Nevšiml si totiž nejdražších energií, nejdražších potravin, největšího propadu hospodářství, nejnižšího podílu lidí na přidané hodnotě jejich práce, nevšiml si, že za šestnáct tisíc nástupního platu kuchaře nebo uklízečky se nedá prací uživit. Nevšiml si, že se průmysl propadá, protože kvůli vysokým cenám energií není konkurenceschopný. Nevšiml si, že hypermarkety dávno ovládají přes dvě třetiny trhu s potravinami a ceny mají dohodnuté v kartelech. Nevšiml si, že energii vyvážíme, abychom ji pak draze nakupovali zpět. Nevšiml si, že škrty a zvyšovaní daní ještě NIKDY žádnou ekonomiku nerozhýbaly. Proto se, pane premiére, konala stávka. Aby si ve vládě konečně všimli toho, jak mizerně vládnou. Proto jsem jel taky stávkující podpořit do Prahy na demonstraci.
Fotogalerie: - Bok drží hladovku
Co se týká války na Ukrajině, je zřejmé, že už se snižuje diplomatický zájem Spojených států a zvyšuje se rozpočet na zbrojení, zbrojařské firmy jistě budou mít do budoucna co dělat. Že jde o zakonzervovaný konflikt bylo zřejmé hned. Myslíte si, že tohle bylo použito jen k vystrašení Evropy?
Celkový zájem o Ukrajinu upadá. Zbrojní dodávky klesají. Zbrojní firmy mají plné ruce práce dozbrojit západní země, které svou techniku naposílaly Ukrajině, ty už Ukrajina také netrápí, protože stejně nemá peníze. Chápal jsem vojenskou obranu v prvním okamžiku. Ale od trestuhodného odmítnutí jednání v březnu loňského roku už dodávky zbraní odmítám. Odmítám být ve vleku zbrojařských zájmů. Na covidu se napakoval farmaceutický byznys a teď zbrojaři. Co bude příště? Máte pravdu, že ten konflikt nikdy neměl vojenské řešení, to zcela souhlasím. Ale horší je, že Ukrajina pod vlivem fandění Západu propásla příležitosti jednat tehdy, když ještě její pozice západní veřejnost většinově podporovala. To už je ovšem minulost. Evropské volby příští rok myslím budou hodně ve znamení touhy Evropanů po míru a obnově prosperity. Protože to, že se v Česku vinou naší hloupé vlády daří nejhůř, neznamená, že Evropa je na koni. Tak to vůbec není. Evropská unie se upnula k podpoře Ukrajiny, což ji přechodně ve vyšších partech sjednotilo, ale nepostřehla přitom, že si sankcemi sama ničí svou konkurenceschopnost a zároveň s ní životní standard obyvatel členských zemí. Evropa také propásla možnost být diplomatickým prostředníkem mezi Ukrajinou s USA na jedné straně a Ruskem na druhé. Ukázalo se zároveň, že je v této roli těžko zastupitelná, protože ani na Čínu ani na Brazílii nebo Turecko, a dokonce ani na Izrael, když ten ještě nebyl ve válce, Spojené státy nevzaly ohled. Evropa svým postojem k válce na Ukrajině zásadně přispěla k obnovení rozdělení světa. Zdá se mi, jako by cílem bylo opět blokové uspořádání světa, jakási Druhá studená válka, ve které občas vzplanou dílčí konflikty, kde ale svět bude opět nesmiřitelně ideologicky rozdělený. Je to trapné, to už tu bylo.
Špatná politická rozhodnutí nás koneckonců budou provázet ještě dva roky? Žijeme v politickém poločase rozpadu?
Abych jen nekritizoval, to by politik neměl, měl by také nabízet řešení, chci na závěr říct aspoň jednu věc, kterou by šlo dělat proti jednomu aktuálně nejhoršímu problému. Mám na mysli ceny potravin, protože v této otázce nesouhlasím ani s představou opozice, že je lze vyřešit snížením DPH na nulu. Totiž jde to, ale na úkor už tak děravé státní kasy. Touto cestou by se peníze na lepší platy ve školství a ve zdravotnictví ovšem nezískaly nikdy. Jenomže tady existuje instituce, která se jmenuje Antimonopolní úřad. Má široké pravomoci, ale jeho povinností je odhalovat a potírat zneužívání dominantní tržní pozice a uzavírání skrytých kartelových dohod. Může je pokutovat až do výše 10 % ročního obratu firmy. Domnívám se, že například ceny potravin svědčí o tom, že v Česku existuje příliš oligopolní prostředí výrobců potravin a prodejců čili agrobyznysu a hypermarketů. Protože je tu několik dominantních hráčů mezi výrobci potravin včetně Agrofertu, ačkoli nejde jen o něj, a protože jsou více než dvě třetiny prodeje potravin zajišťovány hypermarkety v zahraničním vlastnictví, je tato propojená významná tržní síla natolik dominantní, že může ceny diktovat a kompenzovat si na zákaznících vysoké ceny energií při zachování výše vlastních marží. V potravinářství prostě u nás zanikla konkurence. Jak to, že ten úřad nekoná? A jestliže nekoná, proč vláda nevymění jeho předsedu Petra Mlsnu, bývalého ministra Nečasovy vlády? Kdyby tam přišel neúplatný sekáč, který se nezakecá, státní rozpočet by to nic nestálo, a naopak by se ještě docela dost vybralo. Ceny by padaly tak, že bychom si ani nestihli něco přát.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Daniela Černá
Pedrinho
