Nejsem historik, ale jsem si vědom, že s historicko-statistickými údaji se dá skromně řečeno manipulovat, stejně jako jeden významný propagandista prohlásil, že věří statistice, kterou si sám zfalšuje, tak se mi zdá článek pana Krystlíka jednostranně a protirusky zabarvený.

Souhlasím s názorem, že hlavní hybnou silou války byl střet tří uskupení, což znamená Rudé armády, spojenců a německé armády podporované Italy. Pan historik pozapomněl, že Američané vstoupili do války až v roce 1941, do té doby americký průmysl čile obchodoval s Němci. Nemám v úmyslu opakovat data z textu pana Krystlíka, jichž byla záplava, ale budu polemizovat s nepřesnostmi, a někdy až manipulativními výroky.

Pan Krystlík píše, že Pražské povstání bylo úplně zbytečné a že zemřelo hodně civilistů. Ani s tímto výrokem se nemohu úplně ztotožnit, protože Pražské povstání byl akt spontánní, který projevil vrcholící nenávist k německým okupantům. Nevnímám to tak, že tato akce byla dlouhodobě připravována, a plánována ani nemohla být. I tak to bylo mnohdy proti pudu sebezáchovy porobeného československého lidu.

Nesouhlasím s výrokem, že výuka na školách byla vedena tak, že nás osvobodila pouze sovětská armáda bez účasti americké armády. S tím musím hrubě nesouhlasit, protože když jsem byl studentem humanitní větve gymnázia, naši profesoři dějepisu a českého jazyka uváděli spojence společně s Rudou armádou a osvobození Československa včetně osvobození Plzně Američany.

Rovněž ve mně budí rozpaky výroky salónních historiků, kteří udávají, že partyzánská hnutí neměla vůbec žádný význam na výsledek války. S těmito názory osobně nesouhlasím, protože partyzánská hnutí byla nejrozšířenější ve Francii, reprezentované francouzskými Maquis, dále v Jugoslávii pod vedením Josefa Brose Tita a dále odbojovými skupinami v Holandsku, na území Polska, Slovenska atd. Tyto skupiny prováděly nejen diverzní a bojovou činnost proti nepříteli, ale tím nejdůležitějším byl psychologický fenomén, kdy i sebemenší výsledky odbojářské činnosti měly obrovský psychologický vliv na obyvatele okupovaných území. Psychologie, respektive psychika, mnohdy vítězí nad skutečnou silou.

Výrok expremiéra Topolánka, který prohlásil, že Sověti neosvobozovali, ale obsazovali, nemůžu brát vážně, i kdybych chtěl – vypadá to, že tento bývalý premiér, který měl výchovu prominentního synka, rudou jako sovětská vlajka, asi zázračně prozřel.

K demagogickému výroku autora článku pana Krystlíka, že prezident Beneš byl pravděpodobně zverbován jako agent, musím poznamenat, že historie a důkazní listiny neznají termín pravděpodobně, znají pouze číslo vázacího aktu, který buď existuje nebo existoval a jsou pro to důkazy, nebo jsou to rusofobní výplody páně autorova přesvědčení, které nemají nic společného s historií. Tímto výrokem pan Krystlík ohýbá historii ke spekulacím, které nejsou hodny historika, který chce popisovat dějinné události objektivně, a ne podle jakéhokoliv zadání. Vrátím-li se k exilové vládě, podobnou vládu, reprezentovanou generálem de Gaullem, měli Francouzi.

Jako výplod autorovy fantazie se mi jeví verbování konfidentů gestapa ruskými parašutisty, kteří nebyli parašutisty, což pan historik jistě dobře ví. Toto verbování bylo nemožné jak technicky, tak zpravodajsky. V té době se udavači gestapa vezli na vlně euforie úspěchu a jeli na takzvaně plný výkon, aby se zavděčili svým chlebodárcům.

Autor článku píše, že při Pražském povstání zemřelo cca 3000 civilních obětí. Z tohoto údaje trčí jako Eiffelova věž memento statistické manipulace. Zeptal bych se autora článku, zda se zaobíral civilními oběťmi nejen v Pražském povstání, ale všemi civilními oběťmi Druhé světové války. Pak by to mělo skutečnou vypovídající schopnost.

Jízlivá poznámka autora, že Ruská federace si nemůže připomenout vítězství ve Velké vlastenecké válce vojenskou přehlídkou na Rudém náměstí, zní jako poznámka rusofobního komentátora, původně Rusa, Mitrofanova, a ne seriózního historika.

Zlatým hřebem článku pro mě již nevěrohodného historika Tomáše Krystlíka je jeho výrok o bankrotu Ruské federace kvůli nízké ceně ropy, kterou Rusko vyváží. Pan historik si poněkud plete pojmy s průjmy, protože na nízké ceně ropy prodělávají zejména Saúdská Arábie a Spojené státy, kdy jejich lehká ropa měla mínusové hodnoty. Kdyby se pan historik podíval na pár dolar/rubl, zjistil by, že se rubl drží spolehlivě na paritě s dolarem, plus mínus 73-74 rublů za dolar. Poznámka pod čarou – Ruská federace je stát, který je soběstačný hospodářsky, možná letos nevyveze obilí do USA.

Dovolím si jemné doporučení, jak říkali naši předkové – ševče, drž se svého kopyta, protože se můžeš snadno stát z historika politrukem. Jak prohlásil zemřelý předseda senátu Kubera – politologové (politrukové) se přemnožili jako hraboši.