Nerozluštitelnou hádanku představuje premiérovou prohlášení, že je jedno, zda je Česká republika v jádru Evropské unie, protože míru spolupráce v EU je třeba posuzovat podle českých zájmů. Šéf diplomatů, ministr zahraničí, je přitom přesvědčen, že pro malou ČR je nezbytné, aby zůstala v hlavním proudu evropské integrace.
Jakkoliv jsou tato vyjádření rozporná, není všem rozporům konec. Český motor pro EU je čtyřhlavý, ale bez rozvodů. Premiér se neshodne nejen se svým ministrem zahraničí, ale bývá pravidelně zaskočen odlišnými názory vyhraněného euroskeptika Václava Klaus, který neváhá prosazovat vlastní zahraničně-politickou agendu a k tomu i naprosto šílenými nápady šéfa europoslaneckého klubu ODS Jana Zahradila, který Nečase přinutil, aby dělal křoví britskému premiéru Davidu Cameronovi při prosazování jeho ryze ostrovních zájmů.
Jistěže by se daly některé protikladné názory propojit do sjednocujícího tvrzení, byť třeba i bizarního, ale od toho to jsou diplomaté, aby si s tím poradili. Mohli by to interpretovat třeba tak, že je jedno, zda jsme v jádru EU, hlavně když jsme v jádru EU. Znamenalo by to, že je třeba oddělit rétoriku od praktické politiky, v co možná doufá ministr Schwarzenberg. Jenže vypadá to spíš opačně. Zdá se, že je jedno, zda je to v českém zájmu, hlavně když jsme mimo jádro EU. Rétorika je to hlavní, zatímco cíl praktické politiky je zmatený.
Je jím zachování vyděračského potenciálu, čekání na výpalné při každém významnějším rozhodování. A jaké výpalné? Peníze? Stačí se podívat na fiasko v čerpání evropských fondů, aby bylo zřejmé, že protievropské složce české zahraniční politiky o peníze nejde. Nebo aspoň ne o takové peníze, které lze získat jen prostřednictvím projektů vzešlých z férového výběrového řízení, a jejichž toky pak obstojí i pod přísným okem případného mezinárodního bankovního dohledu. Stejně tak nestojí o posílení zdrojů, ze kterých mohou evropské fondy čerpat, pokud by se do nich mělo přispívat daní z finančních transakcí, protože to by rovněž obsahovalo i přísnější regulatorní rámec.
Kudy tekly peníze z předražených zbrojních zakázek, jako je třeba případ letounů CASA, které jsou teď vyšetřovány policií. Jak to bylo s přesuny práv na pěnezotoky IZIP, které organizovali europoslanci ODS. Jak fungují struktury „krmítek“ v pražském dopravním podniku, jak se o nich vyjádřil primátor Svoboda? Co je s Janouškovými miliardami na švýcarských kontech?
Je možné, že o zaměření evropské politiky české vlády fakticky rozhodují ti, kdo jsou integrací bezprostředně ohroženi. Pokud premiér mluví o „českých zájmech“, měl by je upřesnit, nejspíš jmenovitě. Tak jako v tom českém vtipu, kdy přijde ministr financí do vlády a říká, že přinesl seznam reforem, které lidi zajistí na celé generace. A pak vytáhne druhý papír, na kterém má seznam lidí, kterých se to bude týkat.
Vyšlo na Vasevec.cz, publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vasevec.cz
