V pondělí bude v katalánském autonomním parlamentu předložen návrh na uspořádání referenda o nezávislosti. Nezabrání tomu ani pokus tří politických stran, vládní Lidové a dvou menšinových katalánských, zatáhnout do toho nějakou vyšší moc, která znemožnila už samotné předložení zmíněného návrhu.
Uvedené strany se obrátily na ústavní soud a žádaly, aby tuto debatu zakázal formou předběžného opatření. Ten to však jednomyslně odmítl s poukazem, že není od toho, aby předem určoval, o čem smí parlament mluvit. Jak ve svém rozhodnutí připomíná, parlament patří k základům demokratického systému a je „přirozeným centrem politických debat“. Vhodnost těchto debat přitom nelze posuzovat podle toho, co by to mohlo přinést pro budoucnost. Informuje o tom list El Pais.
http://politica.elpais.com/politica/2015/11/05/actualidad/1446726226_855523.html
Ústavní soud tak otevřel cestu k tomu, aby v pondělí katalánský parlament s jasnou většinou zastánců nezávislosti přijal návrh referenda. O tom, že nejde o pravolevý problém, svědčí už samotné podání návrhu k ústavnímu soudu, ve kterém se spojili konzervativní lidovci s katalánskými socialisty a levostředovou stranou občanů (PdC), novým jevem na španělské politické scéně (další takovou novou formací je levicová Podemos). Občanská strana, která je pro zachování federace i pro pokračující členství v EU, dosáhla v Katalánsku svého nejlepšího volebního výsledku (9 mandátů).
Psali jsme:
Zmíněné strany spoléhaly na jasnou konzervativní většinu ve složení ústavního soudu. Poukazovaly na to, že z minulosti není znám případ, kdyby se dal dodatečně soudně zvrátit nějaký krok parlamentu. Už proto, že takové řízení může trvat spoustu let, takže takové soudní rozhodnutí už nemá praktický smysl.
Ústavní soud však postupoval konzistentně s precedentem z roku 2004, kdy odmítl zasáhnout proti parlamentu Baskického autonomního společenství, který prezentoval Plan Ibarretxe, návrh na vytvoření nového nezávislého státu nejen španělských, ale všech evropských Basků (stát Euskadi). Soud tenkrát věcně poukázal na to, že není o čem rozhodovat, protože návrh může být poslanci různě pozměňován a soud nemá právo zakázat parlamentní debatu.
Vláda v Madridu teď nepředpokládala, že ústavní soud nějak rozhodne ve věci. Stačilo by jí, kdyby jen oficiálně oznámil, že se bude věcí zabývat. Měl by pak na to pět měsíců, a po tu dobu by katalánský parlament nesměl o věci jednat. Ale ústavní soud to pochopil jako pokus zastavit parlamentní debatu, proto stranám (a fakticky vládě) nevyhověl.
Právní bitva mezi Madridem a Barcelonou vypukla po zářijových regionálních volbách, které v Katalánsku jasně vyhrála independistická Platforma Společně pro Ano (pro odpověď Ano v referendu na otázku, zda si Katalánci přejí nezávislost).
V pondělí má složit slib nový předseda katalánského parlamentu, proto chtějí zastánci nezávislosti jednat o návrhu referenda ještě předtím, než dojde na slib věrnosti federaci. Samotný návrh přitom obsahuje rozhodnutí odmítnout všechny překážky, které by referendu kladly do cesty ústřední vláda a ústavní soud. Asi by tedy nepomohlo ani to, co v říjnu prosadila vládní Lidová strana novelizací pravomocí ústavního soudu, a sice ono předběžné opatření „na přesně určenou dobu“.
Španělsko je konstituční monarchie s prvky federalistického uspořádání. Je rozděleno do 17 autonomními komunit s vlastním parlamentem (radou) a prezidentem. Katalánsko je jednou z nich. Parlament může přijímat zákony v rozsahu své kompetence, jako je zdravotnictví, školství, místní rozvoj a podobně. Centrální vláda a dvoukomorový parlament v Madridu (Kortesy) má svěřeny zahraniční vztahy, obranu, správu soudního systému, měnu apod. Samospráva funguje i na provinční úrovni, kde jsou zřízeny provinční zemské rady, volené radnicemi, a provinční prezident. Nejnižší úroveň samosprávné pyramidy tvoří obce se starosty a radou.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
