Zbyněk Fiala: Kořalka ze vzduchu

26.10.2016 21:22

Zlatý grál nalezen. Kysličník uhličitý ze vzduchu lze levně upravit a znovu na něj jezdit. Či využít jinak, jak se sluší na líh čili etanol.

Zbyněk Fiala: Kořalka ze vzduchu
Foto: Archiv autora
Popisek: Zbyněk Fiala, žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Vezmi ze vzduchu kysličník uhličitý, který nás tak straší globálním oteplováním, prožeň ho přes nanokatalyzátor z uhlíku, mědi a dusíku, dodej trochu elektřiny, a vznikne etanol. Můžeš si ho cucnout, nebo nalít do nádrže auta, jaká je ctěná libost (ale rozhodně ne obojí najednou!). To je převyprávěný obsah sdělení Národní laboratoře Oak Ridge při Ministerstvu energetiky Spojených států, který byl právě publikován v žurnále ChemistrySelect.

„Vlastně jen náhodou jsme přišli na to, jak ten materiál funguje,“ říká jeden z autorů Adam Rondinone. Má na mysli onen katalyzátor z tří běžných prvků: uhlíku, mědi a dusíku. Původně byl vytvořen jen k tomu, aby zvrátil produkt hoření, tedy oddělil uhlík a kyslík z molekuly oxidu uhlíku za účasti elektrického proudu. Vědci však s překvapením zjistili, že tento katalyzátor dokáže provést ještě složitější proces, když oxid uhlíku rozpuštěný ve vodě přeměňuje v etanol, a to dokonce s neuvěřitelnou účinností 63 procent.

Neznamená to, že když si naškrábete trochu mědi a sazí a spolehnete na dusík ze vzduchu, proměníte láhev sodovky ve stoličnou (i když ta, soudě podle názvu, se nejspíš dělá z něčeho jiného). Uvedený katalyzátor byl vytvořen cestou nanotechnologií. Jsou to kulaté nanočástice mědi uložené v jakési srsti nanočástic uhlíku dopovaných dusíkem. Vědci zatím soudí, že právě ta uhlíková srst s jehlicemi o velikosti 50 nanometrů (na hranici viditelnosti v běžném světle) nabízí množství reaktivních míst a vlastně i nový reakční mechanismus.

Elektrolytická redukce CO2 vystačí s velice nízkým napětím

Katalyzátory obvykle bývají velice drahé kvůli použití drahých kovů, jako je třeba platina. Tomu se tento katalyzátor dokázal vyhnut. Další výhodou je skutečnost, že reakce probíhá za pokojové teploty a ve vodě. Elektrolytická redukce CO2 přitom vystačí s velice nízkým napětím pouhých 1,2 Voltu. To všechno nabízí příležitost rozvinout danou reakci průmyslově.

A tak se snivým pohledem do budoucnosti vidím domácnosti shromážděné kolem stolu s reakčním hrncem (napájeným jednou tužkovou baterkou), jak pozorují kapky na výtokové trubici. Když jich je malá odlívka, obrátí to do sebe a juchnou na oslavu dalšího zmírnění globálního klimatu. Zamořili jste vzduch kysličníkem uhličitým? To si vypijete!

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

20:57 Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

Vyjádření experta Trikolory k útokům na kritiky války.