Co potápí Kypr – důsledky řecké krize, nebo daňový ráj pro ruské oligarchy? Je problém ostrova dost velký, aby zavařil i ostatním, nebo příliš malý na to, aby se mu musela věnovat pozornost? Spraví to další peníze, nebo tlak pokus zkasírovat ty, kdo to způsobili?
Ostrov, který vstoupil do EU roku 2004 jako ČR a je od roku 2008 členem eurozóny, požádal o pomoc už před devíti měsíci. Celkem požaduje 10 miliard euro na rekapitalizaci bank a 6,7 miliardy euro na financování státního dluhu, dohromady tedy 16,7 miliardy euro. Ani to nemusí stačit, protože zatím nejsou známy výsledky zátěžového testu kyperských bank (stress test), který by měl pracovat s realistickými čísly. Odhaduje se, že kyperské banky zaplatily důsledky řecké krize ztrátou o rozsahu 25 procent HDP. To je hodně, nejvíc v Evropě. Celá díra v bankovních bilancích však přesahuje 50 procent HDP.
Mezitím proběhly prezidentské volby a zvolený Nicos Anastasiades požádal, aby byla dohoda uzavřena do konce března a mohl se tak od začátku svého funkčního období věnovat její realizaci. Není to poslední termín pro příliv nových peněz, ten nastane až 3. června, kdy má Kypr splatit první státní dluhopisy za 1,4 miliardy euro. Pak bude muset splatit také 2,5 miliardy euro půjčky, kterou mu poskytlo Rusko.
HDP Kypru v běžných cenách činí podle Eurostatu necelých 18 miliard euro (osmkrát menší než ČR) a neroste (podobně jako ČR) od roku 2008. V přepočtu na obyvatele v paritě kupní síly je HDP mírně vyšší než v ČR (která je teď na úrovni Řecka).
Základní rámec, co s tím, odhalilo důvěrné memorandum, které uniklo už před měsícem a bylo údajně připravené pro schůzku ministrů financí EU. Obsahovalo hned tři alternativy řešení. Pozornost přitáhla ta nejdrastičtější – což takhle odmítnout jakoukoliv pomoc držitelům nepojištěných vkladů a investorům do kyperských státních dluhopisů? Místo modelu „bail-out“ (vykoupíme je) by se použil model „bail-in“ (ať si to zaplatí sami). Kyperský bankovní systém by tak čekala vlna bankrotů.
K memorandu se teď nikdo nechce hlásit, ani Evropská komise, ani žádná z členských zemí. Úvaha o „bail-in“ je v memorandu provázena varováním, že „jsou s tím spojena významná rizika“ a mohlo by to způsobit vlnu nákazy v eurozóně. Také Evropská komise se obává, že by to odnesly i další banky v zahraničí.
Tomu však zejména němečtí kritici nevěří. Jsou přesvědčeni, že Kypr je na to příliš malý. Mají pravdu v tom, že je malý absolutně, tvoří jen 0,2 procenta produktu eurozóny. Neplatí to však pro velikost dluhu vzhledem k rozsahu kyperské ekonomiky. Jak už jsme si všimli, ostrov žádá pomoc v rozsahu jednoho ročního HDP.
Radikální řešení „bail-in“ by snížilo náklady pomoci na třetinu, tedy z 16,7 miliardy na 5,5 miliardy euro. Podle první reakce britského listu Financial Times by to byl recept na udržitelnější výsledek, protože by vtáhl více zahraničních vkladatelů a majitelů dluhopisů. Výraz „zahraniční“ přitom znamená nejčastěji „ruský“. Jsou to totiž hlavně Rusové, kdo využívá Kypru jako nejbližšího daňového ráje.
Avšak první představy o spoluúčasti vzaly rychle za své. Pouhá zpráva o tom, že se uvažuje o zkasírování vkladatelů, vyvolala odliv 1,5 miliardy euro z kyperských bankovních účtů. Pokud ruské peníze zmizí do jiného daňového ráje, bude záchrana kyperských bank jen na obyčejných Kypřanech, soudí teď Lex, denní komentář Financial Times.
Méně drastická varianta řešení podle uvedeného memoranda by odepsala jen majitele nezjištěných státních dluhopisů, ale bankám by se pomohlo, ovšem s vyhlídkou radikálního zmenšení bankovního sektoru – na polovinu během 10 let. Provází to požadavek zvýšení daňových příjmů. Korporátní daň by se zvedla ze současných 10 procent na 12,5 procenta a srážková daň z kapitálových příjmů by vzrostla na docela drsných 28 procent. (Pro srovnání – v ČR byla zrušena daň z dividend.)
Třetí alternativa počítá s kapitalizací pomoci bankám – stát získá za pomoc bankám akcie, které pak mohl prodat Evropskému stabilizačnímu mechanismu a umožnit přímou rekapitalizaci bank z ESM. Do řešení by se mohlo zapojit i Rusko, kdyby přistoupilo na odložení splatnosti dluhu ve výši 2,5 miliardy euro.
Pokus přenést tíhu nápravy na investory má však spoustu slabin. Státní dluhopisy drží především kyperské banky (prý až 48 procent státního dluhu). Co by se ušetřilo na investorech do dluhopisů, to by odsála pomoc bankám. Část kyperských státních dluhopisů přitom byla emitována podle mezinárodního práva a může vyvolat zabřednutí v nákladné právní vlečce. Podle dalších hlasů by „bail-in“ mohl být považován za změnu zásad pomoci v eurozóně, což by uvedlo do pohybu vklady a investice v dalších ohrožených zemích. Ještě víc by to rozdělilo eurozónu na jádro, kterému se pomáhá, a periferii, která se nechá plavat.
Důležitou složkou kyperského problému je špatná pověst ostrova. Na to poukazují zejména Německo, Finsko a Nizozemsko, členské země, které by tam daly přednost radikálnímu zásahu proti praní špinavých peněz a daňovým únikům.
Guvernér kyperské centrální banky Panicos Demetriades se přitom v tisku zapřísahá, že od vstupu do EU už je ostrov „onshore“ (opak „offshore“, jak se taky daňovým rájům říká). Je rovněž veden na „bílém seznamu“ OECD, zatímco země, kde se pere, jsou na seznamu „černém“. Demetriades dále poukazuje na to, že služby, které na Kypru využívají zahraniční firmy pro globální operace, nejsou dominovány ruským kapitálem. Jako příklad uvádí lodní dopravu s centrem v Limassolu, kde je zhruba 80 společností, ze kterých je vlastněno německým kapitálem 36, zatímco ruské jsou jenom 3.
Kyperský parlament přijal loni v prosinci 28 zákonných návrhů, které vycházejí vstříc požadavkům trojky – jako jednostranné uznání dohody, se kterou trojka stále váhá, zdůrazňuje guvernér kyperské centrální banky.
Důvěra je však malá. Rada ministrů financí EU měla 4. března téma znovu na stole. Po skončení komisař Oli Rehn suše ohlásil dohodu s kyperskou vládou o nezávislém auditu implementace opatření proti praní špinavých peněz se speciálním zaměřením na činnost bank: „Je to nejpřesvědčivější způsob, jak odpovědět na trvající obavy, že opatření nejsou uplatňována dostatečně přísně.“
Přípravy dohody s kyperskou vládou, která by měla být podle Rehna dosažena „v druhé polovině března“, poběží souběžně. Vzhledem k trvajícím rozporům mezi členy eurozóny nemá cenu o detailech spekulovat, jistě to bude kruté. Snad až na jeden detail - podle tiskových zpráv byl Kypr vyzván, aby se zapojil i do dohody 11 zemí eurozóny o dani z finančních transakcí. Členem fiskálního paktu už je.
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vasevec.cz
