Volby prezidenta republiky měly zatím několik zvláštností. Vnímají se jako soupeření dvou táborů – Zemana a Antizemana. Vliv měl i časový souběh s projednáváním důvěry Babišově vládě, ve kterém prezident Miloš Zeman hájil předem poraženou stranu. K tomu ještě slíbil premiéru Andrejí Babišovi také druhý pokus, přestože vydání premiéra k trestnímu řízení je téměř jisté. A korunovaly to televizní debaty bez Zemana. Výsledek prvního kola sice neovlivnily, ale povedlo se jim odhalit politickou bezradnost většiny kandidátů, takže dominovat mohli outsideři Pavel Fischer a Mirek Topolánek.
V druhém kole to bude trochu jiné. Nedůvěru vládě už máme za sebou, to vydání se asi taky stihne, takže vedlejší vlivy ztratí vývoj a zbyde z nich jen sláma k přemlacování v televizních debatách. Divácký dopad těchto debat však bude extrémně důležitý. Průzkumy v průběhu voleb ukázaly, že voliči nejsou rozděleni na dva nesmiřitelné tábory. Rozdělení je mělčí a síly jsou vyrovnanější.
Výsledek závisí na tom, jak si oba kandidáti poradí se svými slabinami. Jiří Drahoš by rád získal voliče i dál od Prahy a Brna. Chce za nimi vyjet, ale času je málo. Proto navrhuje omezit televizní souboje. Trvá na dvou, ale zájem mají čtvery televize, a tak Zeman možná dostane dva termíny navíc. Mohl by je využít k odstranění své slabiny a pokusit se zvýšit voličskou účast na levém křídle. Na první pohled se nezdá, že s voličskou přízní jsou na tom oba finalisté zhruba stejně. Zeman sice vyhrál jako nejúspěšnější kandidát a dostal dva miliony hlasů, ale kdybychom sečetli celého Antizemana, jsou to tři miliony hlasů. Avšak toto zjednodušení se ukazuje jako zavádějící, jak dokládá průzkum společnosti STEM/MARK a Median. Potvrdilo, že ne všichni ti, kdo volili jiného kandidáta než Zemana, to v druhém kole hodí Drahošovi. Někteří nepřijdou a část je dokonce připravena volit Zemana. (více ZDE)
Výzkumníci se dotazovali voličů při odchodu z volebních místností. Avšak tento obvyklý průzkum, který se dělá pro potřeby prvních odhadů bezprostředně po skončení voleb, byl tentokrát rozšířen o další položky. K údaji, kdo koho volil, byl přiřazena otázka, zda by v druhém kole dali hlas Zemanovi nebo Drahošovi. S výslednými čísly jsem si trochu pohrál a vyšly mi dva vyrovnané tábory s dvěma a čtvrt miliony hlasů.
Drahošovi by přibylo něco přes 900 tisíc hlasů, pokud sečtu ty, kdo by pro něj hlasovali určitě s polovinou těch, kdo by o tom jenom uvažovali („spíše ano“). Bere tedy zhruba tři pětiny celého balíku. Naopak odečíst jsem musel víc než sto tisíc voličů z tábora Antizemana, tedy těch, kdo řekli, že podruhé už nepřijdou nebo nevědí, jak se zachovat. A možná to s tím Antizemanem vůbec přeháníme, protože v druhém kole chce volit Zemana i zhruba čtvrt milionu původních voličů jiných kandidátů.
Televizní debata Zemana s Drahošem tedy může být klíčová. Drahoš zatím vypadal v televizi dost nejistě, měl tendenci souhlasit s předřečníky a k dalším prvkům pasivního chování. Vyhýbal se výpravám za hranice jednoduchých ideologických vzorečků. Je to pochopitelné, tohle pole je mu cizí. Něco se naučil, ale hloubka, založená na zkušenosti, mu chybí. Pojmy svoboda, demokracie, legitimita politické reprezentace nebo ústavní zvyklosti, kolem kterých se dnešní debaty točí, zvládá jen jako slovníková hesla. Debatu o skutečné svobodě a skutečné demokracii nezkusil. Tam je zranitelný.
Dá se přitom tušit, o čem se bude mluvit, protože je to pořád stejné.
* Prezident Zeman nás táhne na Východ. Ale není to spíše Východ, který začíná světu ekonomicky dominovat? Máme utíkat před budoucností?
* Musíme posilovat transatlantickou vazbu. Ale s kým? Spojené státy jsou rozvrácené vnitřními spory a Trump to chce řešit hlavně doma, kde by ho to mohlo nejvíc ohrozit.
* Obviněný premiér nemůže být v čele vlády. Jenže soudy už osvobodily druhou vysoce exponovanou osobu, teď bývalou šéfku ERÚ Vitáskovou, původně odsouzenou na osm let. V Česku to asi s tím obviňováním není tak jednoznačné.
* ANO už příležitost dostalo, a teď by měl být pověřen sestavením vlády „druhý na pásce“. Jinými slovy, má se pohrdat voliči hnutí, které drtivě vyhrálo volby? Mají se přehlížet hlasy protestu, který letošním volbám nominoval, a vrátit moc trpaslíkům, kteří se protáhli do sněmovny s odřeným ušima?
* Referendum a přímá demokracie jsou zbraně populistů. Skutečně je to lůza puštěná ze řetězu? Zkušenost je s jediným referendem o EU. Roku 2019 se budou obnovovat smluvní závazky k NATO, to je také příležitost k referendu. Aspoň by to politiky vedlo k prosazení záruk, že jde o pakt pro mírové řešení konfliktů a součinnost se Spojenými národy.
Zeman podporuje i zavedení přímé volby starostů. Mimochodem, republikou se šíří ostrůvky přímé demokracie v podobě participativních rozpočtů. Lidé, kteří se jich účastní, jsou pak vtahováni do debat o rozvojových plánech obcí a měst. To si také zaslouží podporu.
A co ekonomická demokracie? Větší prostor pro družstva a malé a střední firmy spoluvlastněné zaměstnanci? Může to být ústupový prostor pro ty, koho od pásu vytlačí digitalizace a roboti.
Debata je jedna věc, vývoj po volbách druhá. Prezident Zeman slíbil, že druhý pokus o sestavení vlády svěří opět Andreji Babišovi. Ten bude v nejbližších dnech vydán k trestnímu stíhání, ať už před deseti lety něco spáchal, nebo ne. České úřady dlouho a opakovaně říkaly, že ne, nyní, že ano. Zeman pověření stihne, má na to čas do 8. března. Pokud však nebude znovu zvolen, prezident Drahoš, jak už jasně sdělil v televizi, Babiše premiérem jmenovat nebude. A pokud se ANO kousne, Drahoš bude jmenovat „druhého na pásce“ a vrátí nás do časů Topolánka a Nečase.
To je asi to hlavní, o co se tu hraje.
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
