Zdeněk Juračka: Za jak dlouho nás zhltnou zahraniční obchodní řetězce?
22.11.2016 17:38
Regulovat, či neregulovat maloobchodní trh u nás? Otázka vskutku hodná Hamleta. Kdo na tuto otázku najde odpověď a navrhne řešení, je zaslouží Nobelovu cenu za ekonomii. A protože podobný stav jako u nás, i když ne s tak velmi nejistou až katastrofickou budoucností národního čili českého maloobchodu a české, zejména potravinářské výroby, je i ve většině vyspělé Evropy, určitě by takového génia ocenila celá Evropa.
Foto:
Hans Štembera
Popisek: Ing. Zdeněk Juračka, čestný předseda Asociace českého tradičního obchodu
reklama
Ptejme se, v čem je problém. Ne, že by se neobjevily snahy hledat řešení. Jsou to však pouze pokusy vynucené nespokojenou částí českého maloobchodu a drobnými výrobci, kteří jsou první v pořadí ve frontě na postupnou likvidaci. Pod tímto tlakem se pak vytvoří různé důležitější či méně důležité pracovní skupiny, které v zájmu získání prostoru a úspěchu před blížícími se volbami, vykazují činnost, či nečinnost, podle toho, z jakého úhlu pohledu se to posuzuje.
Oni to ti politici nemají zaplať pánbůh vůbec jednoduché. Je volič nakloněn trvale rostoucí a zcela neférové nabídce levných, byť málo kvalitních dovozových potravin za bezkonkurenční cenu, dotovanou navíc dumpingovým dovozem a praktikováním prodeje za podnákupní cenu ze strany většiny zahraničních řetězců? Probudí se ve voleném zástupci konečně zdravé češství a uvědomí si že touto cestou se postupně, ale se stoprocentní jistotou dostáváme do pozice odpadkového koše Evropy? A tak se líhnou komise či pracovní týmy jak houby po dešti, aby nalezly správnou odpověď. Je pochopitelné, že převážná část státních úředníků vykazuje potřebnou aktivitu, aby uplatnila své já, avšak při pohledu zblízka zjistíme, že se jednání těchto skupin zcela zbytečně prodlužují a komplikují zejména proto, že jim není stanoven pevný cíl a směr a intenzivně se hledají důvody, proč to vlastně nejde realizovat a hlavně ne brzy. Tedy, přeloženo do češtiny, proč si ta menšina obchodníků u nás stále osobuje právo na přežití.
Tato situace negativně dopadá i na české výrobce potravin a zemědělce, neboť sebevyšší dotace na výrobu českému zemědělci nepomohou, pokud následně svůj potravinářský výrobek nemá kam prodat do maloobchodní sítě za férovou cenu.
Dovolte tedy vyslovit reálnou a velmi jednoduchou vizi a zároveň odpovědět na otázku, co nás za pár let čeká a nemine. Až řetězce ještě posílí své postavení na trhu, dejme tomu o dalších 20 % a v mateřské zemi, tedy v sídle majitelů zdejších filiálek, vznikne, a to se dá zcela jistě předpokládat, problém s odbytem zboží, zejména potravin vyrobených u nich doma, zavelí majitel firmy manažerovi české filiálky, že napříště už nebude nakupovat určitou komoditu v Čechách, ale bude ji dovážet dle dispozic majitele. Myslíte si, že oslovený manažer tento pokyn z lásky k Česku odmítne? Nejsme snad tak naivní, jak možná u majitelů těchto firem vypadáme a mnohdy i v tomto smyslu i jednáme. V případě, že budeme nadále vše sledovat z pozice trpělivých a odevzdaných čecháčků, dostaneme se tam, kam mlčky a se zakrytýma očima spějeme. Opakuji tak výzvu z 204. Žofínského fóra ke spolupráci všech zainteresovaných Čechů a pokud možno i politiků, která povede ke změně pro nás všechny nebezpečně nastavených trendů ve vývoji českého trhu.
Nemyslíte, že jste tím koalici nahráli na smeč, že bude tvrdit, jak ona něco prosadila, že vás přizvala k jednání, ale vy jste to odmítli? Kdybyste jednali dál, mohli jste předložit vlastní návrhy, možná by neprošli, ale bylo by evidentní, že jste je podali a chtěli jste reformu, která je potřeba ře...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.
