Tuto skupinu 4 800 osob z 90% tvoří státní zástupci a soudci, politiků je malá část. Platy těchto představitelů státu jsou vázány na průměr platů v nepodnikatelské sféře. Původně byly vázány na platy nejvyšších úředníků státních orgánů. To bylo roku 2002 nahrazeno spravedlivějším průměrem platů všech zaměstnanců - nejvýše i nejhůře placených. Rostou-li platy všech zaměstnanců v nepodnikatelské sféře, rostou platy představitelů státu. Je-li stop stav platů u všech zaměstnanců, nezvyšují se ani platy politiků, státních zástupců a soudců.
Roku 2007 byl prosazen zákon, který jen některým lidem placeným státem zmrazil plat na řadu let. Většiny zaměstnanců státu se zmrazení netýká a platy jim rostly. Tak se stalo, že někde mají vrcholní úředníci na ministerstvu plat vyšší než ministr. Od roku 2013 mají být platy odmrazeny a místo každoročního malého zvýšení se zvýší více, což vychází z průměru zvýšení platů v nepodnikatelské sféře. Vláda totiž navrhuje v reakci na nález Ústavního soudu zavést novou jednotnou platovou základnu pro soudce i členy vlády, Parlamentu a některé další osoby ve výši 2,7 násobku průměrného platu v nepodnikatelské sféře.
Je logické, že když většinu skupiny se zmraženými platy tvoří státní zástupci a soudci, hájí své platy. Ústavní soud již zrušil odnětí 13. a 14. platů soudcům, což vyvolalo obecný nesouhlas, když 13. a 14. platy byly tehdy odňaty všem zaměstnancům státu. Nyní je postižena zmrazením a platovým snížením jen část lidí placených státem. Motivem zmražení byla snaha některých politických představitelů vlichotit se voličům tím, že budou zmraženy a sníženy platy poslanců. Důsledkem je problém odloženého nárůstu platu skončením zmrazení. Parlament může přijmout novou zákonnou úpravu platů. Může platy i snížit. Pokud však takto postupuje, má tak dělat vůči všem a ne jedné skupině placené státem.
Řešením nespokojenosti obyvatel s politiky není stanovení platu pro poslance ve výši minimální mzdy. Pokud chtějí voliči změnu v politice, musí tak učinit svým hlasem ve volbách. Členové vlády i parlamentu jsou nezbytní pro správu demokratického státu. Postavení i náročnost pozice prezidenta či premiéra je více hodna ocenění než pozice ředitelů státních firem, ať státních podniků nebo státem ovládaných akciových společností jako ČEZ, kde odměny šéfů významně překračují platy představitelů státu. Právo nemá podporovat kastovnictví. Parlament se má vypořádat s nepoměrem mezi platy lidí placených státem přímo a platy lidí placených skrze státní podniky. Má-li plat vyjadřovat i společenské ocenění a význam dané profese, musí si položit otázku, zda je význam nejvyššího státního zástupce či předsedy vlády menší než vrcholových ředitelů Českých drah. Dojde-li k závěru že ne, musí tomu nastavit i zákonné podmínky platů, včetně přihlédnutí k finanční situaci státu.
Zdeněk Koudelka
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
