Zdeněk Koudelka: V Německu prezident neplatil

05.01.2014 21:21

Reakce na článek Václava Žáka v Právu ve věci možnosti prezidenta odmítnout návrhy na jmenování členů vlády.

Zdeněk Koudelka: V Německu prezident neplatil
Foto: Hans Štembera
Popisek: Prezident Miloš Zeman

Václav Žák v textu V Německu by prezident platil (Právo 3. 1. 2014 s. 6) uvádí s odkazem na jednoho německého soudce, že kdyby v Německu prezident nejmenoval navrženého kandidáta do funkce, pak by musel platit platovou ztrátu, kterou kandidát utrpěl. Pravda je jiná. V roce 1953 německý spolkový prezident Theodor Heuss odmítl vyhovět návrhu kancléře Konrada Adenauera jmenovat ministrem spravedlnosti Thomase Dehlera, který byl ministrem spravedlnosti v předchozí vládě. Důvodem byly rozdílné názory prezidenta a kandidáta na ministra na trest smrti. Žádnou náhradu neplatil. Kancléře a neúspěšného kandidáta nenapadlo ani něco tak nesmyslného žádat. Věděli, že právo jmenovat ministry přísluší z ústavy prezidentovi. Kancléř Adenauer předložil návrh jiný, který již prezident Heuss akceptoval.

Žák nelibě nese, že prezident Václav Klaus nejmenoval soudcem justičního čekatele Langra. I tomu by snad měl dle Žáka Václav Klaus platit platovou náhradu. Ovšem je zajímavé, že Žák neuvedl obdobný případ nejmenování právního čekatele státního zastupitelství státním zástupcem. V daném případě, kdy se neúspěšný uchazeč obrátil i na Ústavní soud, Ústavní soud uvedl, že získání pozice právního čekatele nezakládá nárok na jmenování státním zástupcem.

Žák patří do skupinky novinářů, kteří nelibě nesou možnost, že by prezident mohl zdržovat jmenování babišovsko-sobotkovské vlády pro nesouhlas s některými ministry. Ale bez podpisu prezidenta se nikdo ministrem nestane. V parlamentní republice vláda zpravidla závisí na dvou orgánech – prezidentovi a parlamentu. Na parlamentu závisí jen v těch státech, kde je forma vlády shromáždění a kde je vláda parlamentem volena. Chce-li to někdo u nás zavést, musí změnit ústavu. Z Žáka by jistě měl radost Klement Gottwald, kterému jako premiérovi v únoru 1948 ani nenapadlo trvat na rekonstrukci vlády dle jeho návrhu jako na ústavní povinnost prezidenta Beneše. To, že Beneš vyhověl Gottwaldovi, bylo jeho politické rozhodnutí, ne ústavní nutnost. Jinak se zachoval v roce 1993 slovenský prezident Michal Kováč, který odmítl návrh premiéra Vladimíra Mečiara na jmenování Ivana Lexy ministrem.

Autor je právník

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Názory, ParlamentniListy.cz

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Bohdan Babinec: Není chování mocných světa, Evropské unie, USA a NATO farizejské?

12:16 Bohdan Babinec: Není chování mocných světa, Evropské unie, USA a NATO farizejské?

Jsme svědky brutální války, kterou vede agresivní Putinovo Rusko proti Ukrajině. Tuto agresi odsoudi…