Podvýbor pro vědu a vysoké školy na svém jednání dne 23. února znovu bouřlivě debatoval o systému financování vědy a výzkumu. Důvodem byla novela zákona o podpoře výzkumu a vývoje (sněmovní tisk č. 991), která navrhuje anulovat část nedávno přijaté reformy. Podvýbor nepřijal usnesení.
Předkládaná novela má upravit zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), a to jeho část změněnou zákonem č. 110/2009 Sb., označovanou za reformu pravidel podpory výzkumu a vývoje z roku 2009.
Novela nyní předložená má, dle Předkládací zprávy, „umožnit, aby příprava státního rozpočtu na výzkum a vývoj nebyla v dalších letech vázána těmi ustanoveními zákona, která by vedla k nežádoucím dopadům na financování velké části výzkumných organizací, a poskytnout potřebný čas pro změny, které lze očekávat jako výsledek připravované série kulatých stolů k systému (podpory) výzkumu, vývoje a inovací v ČR a projektu Mezinárodního auditu systému výzkumu a vývoje v ČR, který v rámci programu Vzdělání pro konkurenceschopnost řeší MŠMT."
Konkrétně novela navrhuje zejména následující změny zákona č. 130/2002 Sb.:
- upravit §5a odst. 2 písmeno b) tak, aby celkové výdaje na výzkum, vývoj a inovace byly sice i nadále určovány vládou na základě návrhu Rady (vlády) pro výzkum, vývoj a inovace, který musí vycházet z Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací, ale již nikoli (jak zní současná dikce zákona) v členění podle výzkumných organizací a na základě "zhodnocení výsledků dosažených výzkumnými organizacemi v uplynulých 5 letech"; podstatnou změnou by bylo i to, že takto by byly stanoveny nejen výdaje na institucionální podporu (§6 odst. 2 písm. c), ale i další výdaje, tj. účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací (§6 odst. 2 písm. a) a účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum (§6 odst. 2 písm. b),
K tématu: Vědci prý mají právo demonstrovat
- upravit §5a odst. 3 písmeno a) tak, aby návrh výše výdajů zpracovaný správci rozpočtových kapitol obsahoval pouze členění výdajů podle závazných ukazatelů stanovených v §6 zákona (rozpočtových kapitol), ale aby neobsahoval členění podle jednotlivých organizací (tj. o vnitřním dělení prostředků by si fakticky rozhodovaly výzkumné instituce samy),
- zavést nové znění §7 odst. 6 tak, aby institucionální podpora výzkumné organizaci byla poskytována „na základě zhodnocení jí dosažených výsledků s přihlédnutím k hodnocení" (RVaV) ... a nikoli jako dosud tak, aby její podíl na celkové výši institucionální podpory ze SR v daném roce odpovídal přímo jejímu podílu na hodnotě výsledků všech výzkumných organizací dosažených v uplynulých 5 letech podle hodnocení RVaV, jak zní aktuální dikce zákona.
O navržených změnách se na jednání Podvýboru rozpoutala široká diskuse. Poslankyně a poslanci byli mezi přítomnými v menšině, většinu diskutujících tvořili zástupci Rady vlády pro výzkum a vývoj (RVaV), Ministerstva školství (MŠMT), Akademie věd ČR (AV ČR), zástupci vysokých škol atd.
Přítomní se rozdělili na dvě skupiny podle toho, jaký postoj zaujali dříve k reformě podpory výzkumu a vývoje z roku 2009. Ti, kteří tuto změnu tehdy podporovali - poslankyně Šojdrová (KDU-ČSL) a poslanec Bratský (ODS), zástupci RVaV, MŠMT a přítomní zástupci vysokých škol - se nyní k novele navržené skupinou poslanců stavěli negativně. Naopak ti, kteří měli k reformě výhrady - poslanci Ohlídal a Mertinová (oba ČSSD), zástupci AV ČR, zástupci Fóra mladých "Věda žije" atd. - byli mezi předkladateli novely nebo ji podpořili. Do této druhé skupiny se zařadil i poslanec Jan Schwippel.
Debata byla poněkud neuspořádaná, protože předsedající I. Ohlídal ji nijak striktně neřídil. Připustil například, aby mnozí řečníci zneužívali institutu tzv. technické poznámky, která v jejich podání někdy extendovala na vystoupení desetiminutová i delší a sám své pozice opakovaně využíval k častým vstupům do debaty mimo pořadí řečníků.
Odpůrci novely (např. poslanec Bratský) tvrdili, že návrh představuje „krok zpět" a že nahrazuje metodiku, která je alespoň nějakým, byť ne ideálním hodnocením, stavem bez exaktního podkladu. Podle nich „nějaká metodika je lepší než žádná." P. Bratský rovněž uvedl, že je sice pochopitelné, že vůči změnám existuje rezistence, ale že stav před reformou z r. 2009 byl neuspokojivý.
Tomuto náhledu oponovali zastánci novely (včetně poslance Schwippela, viz níže). Jednání probíhalo velmi dlouho (téměř tři hodiny) a podvýbor nakonec k dané problematice nepřijal usnesení, přestože většina (3:2) přítomných (poslanců) novelu slovně podpořila. V debatě vystoupil dvakrát poslanec Schwippel, přičemž svoje vystoupení výrazně krátil.
Vystoupení č. 1 poslance Schwippela:
„Vážené dámy a pánové, nejprve mi dovolte říci, že jsem rád, že - jak zde řekl zástupce předkladatelů - tato novela znamená jistý návrat do stavu před reformou systému podpory výzkumu a vývoje z roku 2009. Já jsem tehdy reformu nepodporoval, a proto nyní naopak podporuji tuto novelu. Přesně řečeno v hlasování o jejím zamítnutí jsem se zdržel, tedy novelu poslance Ohlídala a spol vlastně nepřímo podpořil. Dovolte mi říci pár slov na vysvětlení.
Opakovaně jsem se setkal se zástupci Akademie věd, i když nešlo o nikoho z přítomných zástupců. Šlo o jiné odborníky, kterých si vážím a jejichž názor považuji za relevantní a pro mě určující.
V debatě zde zaznělo, že není zcela zřejmý význam slov ‘s přihlédnutím‘ (k hodnocení Rady vlády pro výzkum a vývoj, viz poznámka výše k §7 odst. 6) a že se podobný obrat v našem zákonodárství nevyskytuje. Jistě by bylo lepší, kdyby se vyskytoval, na druhé straně použití nového obratu není určitě fatálním problémem. Myslím, že význam slov ‘s přihlédnutím‘ je sám o sobě dostatečně jasný. Shodli jsme se na omezeních a limitech aktuální metodiky RVaV pro hodnocení výsledků výzkumu. Slova ‘s přihlédnutím' tedy vnímám tak, že tato hodnocení by do budoucna měla váhu přesně odpovídající těmto omezením a limitům.
K tématu: Iniciativa Věda žije i premiér upřednostňují kvalitu vědy
Abych uvedl jeden příklad omezení: aktuální je případ vědeckého týmu, který po dlouhé období pracuje na novém odborném lexikonu. Takový tým, resp. jeho členové, po nějakou dobu nebudou zveřejňovat výsledky své práce v odborných publikacích a podle hodnocení metodikou RVaV budou dosahovat velmi špatných výsledků, a to přestože budou pracovat na odborně velmi hodnotné záležitosti. Navržená formulace tedy neznamená nic jiného než nepodléhat odosobněným mechanistickým hodnocením, ale naopak postupovat racionálně a přiměřeně.
To jsou důvody proč se přikláním spíše k podpoře této novely. Děkuji vám za pozornost."
Vystoupení č. 2 poslance Schwippela:
„Vážené dámy a pánové, chtěl bych se za prvé pozastavit nad tím, co zde zaznělo, že tato novela byla prý údajně připravena pod nátlakem nebo dokonce na objednávku nějaké konkrétní instituce (pozn. - reakce na tvrzení prof. Matějů v debatě). Já takové informace nemám, a pokud bych měl, pak bych se nad podporou této novely vážně zamýšlel. Sám za sebe mohu říci, že skutečnost, že jsem se opakovaně setkal se zástupci Akademie věd, určitě neznamená, že jsem jednal ‚pod nátlakem‘ nebo 'na objednávku'. Zkrátka jsem debatoval s lidmi, vážil jejich argumenty a po náležité úvaze dospěl k závěrům.
Bylo zde řečeno, že metodika (RVaV), na níž odkazuje reforma z roku 2009, znamená ‚předvídatelnost, hodnocení podle výsledků a velkou objektivitu‘ (prof. Matějů). Zároveň z toho, co v rozpravě zaznělo, bylo pro mě nejzajímavější, že se uvažuje o zavedení 'oborově specifických koeficientů'. Každému, kdo má jako já exaktní vzdělání a kdo dané problematice aspoň trochu rozumí, musí být úplně jasné, že vše se bude v takovém případě v praxi odvíjet právě od konkrétních hodnot těchto koeficientů. A zároveň že přiznaná nutnost jejich zavedení slova o údajné předvídatelnosti, hodnocení podle výsledků a objektivnosti zcela popírá!
Jan Schwippel: Pimprlové divadlo
Já se tedy od kolegy Bratského, kterého si vážím - abych mu vrátil kompliment - , liším v hodnocení toho, zda ta současná metodika skutečně znamená krok vpřed, objektivní a nestranné hodnocení výsledků a kvality vědecké práce. Anebo zda znamená hodnocení z definice nespravedlivé, hodnocení, které bude pro ty šikovnější vždy nabízet příležitost, jak ho obejít a obelstít, zkrátka všechno jiné než nestrannost, objektivitu a transparentnost. Na základě svých dosavadních zkušeností, poznatků a úvah se, bohužel, musím přiklonit k tomuto druhému hodnocení. Proto návrh předložený poslancem Ohlídalem a jeho kolegy podporuji.
A mimochodem: to, že je daný stav neuspokojivý a že vůči změnám existuje rezistence ještě není garancí toho, že jakékoli navrhované změny jsou vždy k lepšímu. Děkuji vám za pozornost."
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Schwippel
