V samotném závěru roku čeká Poslaneckou sněmovnu konečné hlasování o dvou klíčových zákonech, které otřásly existencí této vlády. Jde o návrh Kalouskova úsporného balíčku a zněho vycházející návrh státního rozpočtu na rok 2013. Oba tyto návrhy odrážejí chybnou hospodářskou politiku vlády a KSČM je ani tentokrát nepodpoří.
Projednávání návrhu státního rozpočtu časově předchází Kalouskův balíček. Tento balíček prosazovaný až vyděračským způsobem by se měl jmenovat spíše škodlivý než úsporný. Proč? Zavádí totiž změny na poslední chvíli a dočasně, tudíž znejišťuje podnikovou sféru. A zavádí je především zbytečně. Zvýšení sazeb DPH totiž nepřinese potřebné inkaso, tedy oněch 16 miliard, které si vláda od vyšší daně z přidané hodnoty slibuje.
Co se týče varovně zdviženého prstu, kterým obhájci balíčku upozorňují před nebezpečím, které podle nich představuje sjednocená sazba DHP ve výši 17,5 procenta, což by, jen tak mimochodem, skutečně byla ta nejhorší varianta, je třeba zmínit fakt, že v případě jeho nepřijetí tu existuje záložní řešení - senátní technická novela zákona o dani z přidané hodnoty. Opozice opakovaně přicházela s korekcemi nesmyslné jednotné sazby DPH, avšak vláda je odmítala a sama tak vytvářela časovou past, na kterou se nyní odvolává.
Pokud jde o návrh rozpočtu - podotýkám, že od září jde už o jeho třetí verzi - tak platí, že je stále koncepčně špatný. Je to produkt neodpovědné, retardační fiskální politiky. Je viditelně protirůstový a i Česká národní banka hodnotí jeho dopad na růst negativně – tzv. negativním multiplikátorem ve výši 0,8 procenta. Blokuje tak konvergenci České republiky k vyspělým zemím a obrací nás spíše na jih. Před takovým pojetím rozpočtové politiky varuje i Mezinárodní měnový fond.
Postoj KSČM k rozpočtu nezmění ani hlasování o klíčových pozměňovacích návrzích, přednesených v tzv. druhém čtení. Mezi ně patří např. navýšení dotace pro regionální školství o 2,6 miliardy korun. Tento návrh podporujeme, a to nejen proto, že v některých krajích mají na starosti školství právě radní za KSČM. Tím důvodem je skutečnost, že podfinancované regionální školství to prostě potřebuje.
Ani pozměňovací návrhy však nemohou špatný rozpočet zachránit. Zoufalství takto koncipovaného návrhu dokumentuje např. i to, že další z návrhů - na navýšení dotace pro sociální služby v krajích - je zbilancován vůči důchodovému a nemocenskému pojištění. Takto k udržitelným financím těžko dospějeme.
Obhájci návrhu rozpočtu tvrdí, že jeho nepřijetí by znamenalo nastolení režimu rozpočtového provizoria. To si samozřejmě nikdo nepřejeme, mělo by to ostatně negativní dopad i na rozpočty územně správních celků. Pro KSČM je ale prioritou odchod vlády – ta je pro stát větší hrozbou než krátkodobé provizorium. A toto platí i v době krize. Ostatně finanční plán země je už dávno jedno velké provizorium.
Legislativní koncovka těchto zoufale opakovaných a silově prosazovaných vládních návrhů náleží prezidentu Václavu Klausovi. Ten si posteskl, že je tlačen ke špatnému rozhodnutí. To je ale jeho dilema. KSČM špatné návrhy ani vládu, která je předkládá, podporovat nemůže. Prezident se tak musí rozhodnout, zda svým podpisem, kterým posvětí špatné zákony, zaštítí z nějakých úzce mocenských důvodů pravicovou vládu, anebo zda zvítězí racionální pohled nad zoufalou a škodlivou hospodářskou politikou. To, jak nakonec zaštítil tzv. církevní restituce, dává tušit, že se možná rozhodne opět jinak, než jak velí rozum a než si přeje většina občanů.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kscm.cz
