Hlavní otázka vždy zněla: Má tam sedět našinec, nebo cizinec? Nyní si tuto otázku musíme položit opět, protože Zeman a Schwarzenberg přesně reprezentují toto české dilema.
Český stát založil a skoro tři století mu vládl drsný český rod Přemyslovců. Přemyslovci byli Češi jako poleno se všemi dobrými i špatnými vlastnostmi. Hlavně však byli schopni vytvořit a využívat ozbrojenou sílu, která český stát udržela při životě proti sousedům i proti domácím velmožům. Byly to metody drsné, ale účinné a díky Přemyslovcům máme dodnes Pražský hrad i český stát.
Poslední Čech
Po zavraždění posledního Přemyslovce se na Hrad dostal první cizí panovník, a to tak, že si vzal za ženu českou princeznu a byl zvolen českým sněmem králem – tato éra Lucemburků trvala necelých 150 let. Potom se trůn opět uprázdnil a český sněm na něj zvolil opět domácího panovníka Jiřího z Poděbrad, což byl také poslední Čech na českém trůně až do TGM. Jiříkovi se nepodařilo vytvořit svou dynastii a po něm přišel na český trůn nejprve polský rod Jagellonců a následně to byli rakouští Habsburkové.
Zastánci zvolení cizích panovníků na český trůn, ať už to byli Lucemburkové, Jagellonci, nebo Habsburkové, vždy používali argument, že panovníci z těchto rodů mají styky v Evropě, a hlavně v Říši a že to Českému království pomůže. Tento argument nyní využívají i stoupenci Karla Schwarzenberga. Naopak zastánci domácího panovníka vždy zdůrazňovali specifi čnost českého prostředí, žádali, aby panovník mluvil česky a aby se úřadovalo česky, což se zpočátku dodržovalo, ale Habsburkové to postupně zcela opustili.
Zastánci domácího panovníka rovněž chtěli, aby byla hájena česká svrchovanost vyjádřená svatováclavskou korunou a aby panovník byl touto korunou korunován, což poslední Habsburkové odmítli. Konečně zastánci české svrchovanosti žádali, aby panovník bydlel na Hradě v Praze, což opět poslední Habsburkové nečinili. To bylo důvodem, proč nakonec český národ Habsburky jako své panovníky po první světové válce odstranil a na Hrad se dostal první nešlechtic, ale našinec – TGM.
Konexe v říši
Masaryka si Češi dodnes váží, protože vrátil panovníka na Hrad v Praze, že mluvil a úřadoval česky a vybojoval a obhájil českou(slovenskou) suverenitu. Podobně se to nakonec přes velké strasti v druhé světové válce podařilo dalšímu domácímu prezidentovi – Benešovi. Období komunistických prezidentů je možné popsat jako období českého vazalství vůči Sovětskému svazu. Přesto má však toto období dvě samostatné kapitoly, protože v letech 1948-1975 seděli na Hradě Češi a od roku 1975 do roku 1989 to byl Slovák. Gustáv Husák byl zatím posledním cizincem na Pražském hradě. Po něm přišli dva Češi, jež si dobře pamatujeme: Havel a Klaus.
Nyní stojíme před volbou, kterou z naší historie známe. Zeman je našinec a Schwarzenberg je cizinec. Ano, někteří spoluobčané budou tvrdit, že Schwarzenberg je taky našinec, ale stačí si jej chvíli poslechnout a všichni víme, že to není pravda. Opět ovšem uslyšíme argument, že tento kandidát má dobré konexe v Říši (Evropské unii) a že nám to pomůže. Naopak Zeman je typický Čech, jenž reprezentuje naše rovnostářství a tvrdohlavost. Komu dáme přednost? Kdo bude sedět na Hradě? Našinec, nebo cizinec?
Mgr. Hynek Fajmon
poslanec EP
člen místní rady
předseda oblastního sdružení
člen regionální rady
zastupitel
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ODS
