Gajdůšková: Není svobodný, kdo se bojí zítřka aneb o čem jsou tyto volby

28.08.2012 9:30

Základní potřebou každého člověka je pocit bezpečí. K tomu patří nejen bezpečnost na ulicích, jistota právního státu, ale i jistota, že bude mít práci za přijatelných podmínek, bude léčen, když onemocní, jeho dětem se dostane dobrého vzdělání.

Gajdůšková: Není svobodný, kdo se bojí zítřka aneb o čem jsou tyto volby
Foto: ČSSD
Popisek: Alena Gajdůšková

To vše se dá shrnout pod pojem veřejné služby. A právě v přístupu k veřejným službám je zásadní rozdíl mezi sociálními demokraty a např. ODS nebo TOP 09, tedy pravicí. Právě proto jsou pro nás klíčové oblasti, zdravotnictví, věda, školství, občanská společnost, principy rovných šancí a právního státu.

Člověk není svobodný, pokud se bojí zítřka, nemá rovné šance pro uplatnění svých schopností, svého talentu, když nemá přístup ke vzdělání a ke zdravotní péči bez ohledu na to, co má v peněžence. Každý, kdo nemá zrovna miliony, potřebuje pro svůj klidný a důstojný život beze strachu o budoucnost také fungující systém sociálního zajištění od důchodu, rodičovského příspěvku, až po případné podpory v nezaměstnanosti. Zajímavá informace je, že sociální dávky jako podpora na bydlení či v hmotné nouzi tvoří pouhá 2 %, celkových výdajů v sociálním systému. Takže určitě nejsou příčinou zadlužování státu, jak se snaží lidem vsugerovávat současná vláda.

Vládní strany systémy veřejných služeb likvidují pod demagogickým a líbivým heslem „malý stát“.  Zdravotnictví, školství  a důchody jsou  pro soukromý sektor totiž velmi dobrý byznys, zaručený a bez podnikatelského rizika. Lidé pravidelně platí a míru toho, co za to dostanou a kdy, si diktuje firma ohánějící se trhem. Vůbec také není pravda, že by byly privátní služby levnější. Např. americké zdravotnictví je sedmkrát dražší než české, které je kromě výjimečných špičkových klinik ve své většině lepší nebo alespoň srovnatelné s tím americkým.

Mnozí lidé, se kterými se potkávám, mi k tomu ale říkají: „Máte pravdu, ale nesmíte kvůli tomu dělat dluhy.“

Pak musím připomenout, že dluhy ČR způsobila nejdříve Klausova pravicová vláda divokou privatizací a navozením casinového kapitalismu - cca 700 mld. Kč zmizelo někde na Bahamách. Dalším faktem je, že zadlužení země, které se od roku 2004 za sociálnědemokratických vlád snižovalo, narostlo od roku 2007 z 28 % na současných 45 %. A to se ještě zvýší církevními restitucemi a neschopností čerpat evropské peníze, které měly uspíšit naše srovnání životní úrovně se zeměmi západní Evropy.

Pro nás, sociální demokraty, jsou skutečně důležité zdravé veřejné finance. Protože jinak prostě není na veřejné služby, které jsou základem sociálního státu. Proto i přes 80 mld. Kč, které stála obnova povodněmi zničených Čech a Prahy před deseti lety a Klausovy dluhy převedené v té době do státního rozpočtu z České konsolidační agentury, Špidlova vláda směřovala k vyrovnanému rozpočtu v r. 2015. Investice šly do bydlení, investičních pobídek, infrastruktury, vzdělání, vědy, obnovy po povodních. To se odrazilo v 6 % hospodářském růstu v roce 2006.

Ten však zastavil Topolánkův baťoh a plošné škrty Nečasovy vlády již v roce 2007, tedy ještě před krizí. Výsledkem politiky vlád ODS a TOP 09 je, že i když sousední státy mají růst a roste i náš export, ČR se stále víc ekonomicky propadá. Jsme spolu s Maďarskem nejhorší v Evropě. Nebude jednoduché tento trend opět obrátit, aby se lidé cítili dobře.

Záleží nyní na voličích, zda nám dají důvěru v krajích, abychom zatím aspoň v regionech udrželi a dál rozvíjeli všem dostupnou zdravotní péči, vzdělávání a další veřejné služby, které ČSSD jako jediná strana skutečně hájí. To ale budeme moci dělat jen s takovou silou, jakou nám lidé ve volbách dají.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

PaedDr. Alena Gajdůšková

  • SOCDEM
  • Vždy na Vaší straně!
  • krajská zastupitelka

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: cssd.cz

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ministryně Langšádlová: Rada vlády vybrala laureáty Ceny vlády nadanému studentovi

22:01 Ministryně Langšádlová: Rada vlády vybrala laureáty Ceny vlády nadanému studentovi

Ve Strakově akademii se konalo v pořadí již 400. zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI, Ra…