Prakticky od okamžiku vyhlášení záměru vlády zvýšit sníženou sazbu DPH jsem já i moji kolegové z ČSSD hovořili o tom, že dojde ke skokovému zdražení cen potravin. A stejně tak dlouho tvrdí představitelé vlády Petra Nečase, hlavně pak její bývalý i současný ministr zemědělství, že ke zdražení nedojde a pokud, tak minimálnímu.

Naposledy v listopadu 2011 jsem pak byl účastníkem několika televizních debat spolu s ministrem zemědělství Petrem Bendlem. Ten v těchto pořadech, navzdory zcela jednoduše odhadnutelnému vývoji cen potravin po zvýšení spodní sazby DPH, i nadále pokračoval v papouškování vládní demagogie o tom, že není čeho se bát a že ceny nikterak dramaticky neporostou. Například v Partii na TV PRIMA jasně řekl předpověď svého resortu, podepřenou analýzou, kterou si ministerstvo zemědělství nechalo vypracovat. „Ze studií, které si naše ministerstvo nechalo udělat, vyplývá, že to (míněno zvýšení ceny potravin) kvůli DPH bude skutečně jen o 1,7 procenta.“ Nuže, zvýšení cen u potravin je o dva měsíce později dle údajů Českého statistického úřadu u průměrného nákupu téměř 5% a to i se započítáním snížených cen pečiva, cukru nebo rýže.

Jsem si celkem jist, že vláda a ministr zemědělství budou nyní opakovat svá dogmata o tom, že dopady zvýšení DPH na potraviny jsou nižší, než výsledné zdražení. K tomu mohu dodat jen několik poznámek. Ceny potravin se skutečně zvedly více, než je současné zvýšení sazby DPH o 4%. Petr Nečas a jeho ministři si tedy mohou gratulovat, alespoň v něčem se nemýlili. Vláda ale zvýšením DPH vytvořila naprosto zásadní tlak na tento růst cen. Přímo zvýšením DPH na potraviny, nepřímo pak zvýšením cen vstupů, energií a prakticky všech dalších položek. Zvýšené náklady mají tak nejenom producenti – zemědělci, ale také potravináři i samotné supermarkety a další prodejci. Všechny tyto náklady se v konečném důsledku projeví na ceně výrobku v obchodě a zaplatí je spotřebitel.