Děkuji za slovo, pane předsedající.

Paní a pánové, přeji vám hezký dobrý den. Škoda že nás je tady tak málo. Ono to přání platí všem, ale bohužel jen málokdo z členů Sněmovny a zejména z členů vlády si je může vyslechnout.

Pozvedám údivem obočí nad tím, co slyším z omluvených, zejména členů vlády. Byli jsme zvyklí na ledacos, ale rádi bychom také slyšeli důvody omluv drtivé části členů vlády. Vyslechli jsme tady pouhý seznam. Je interpelační čtvrtek, je den, kdy poslanci a poslankyně zejména opoziční mají v podstatě jedinou šanci vyzpovídat ministry, řešit problémy občanů napřímo s ministry a ministryněmi. A mám pocit, že vláda nebo alespoň většina členů vlády na opoziční poslance a jejich prostřednictvím na občany zvysoka kašle.

Takže pane předsedající, jestli máte vedle toho seznamu omluvených členů vlády ještě také důvody, rádi bychom - alespoň tedy poslanci a poslankyně za KSČM - slyšeli, proč tady členové vlády nebudou v den, kdy se konají interpelace. Je to již - a neříkám po několikáté, protože mnoho týdnů, měsíců a dá se říci celé toto volební období interpelujeme takzvaně do zdi. Většinou interpelovaný ministr tady není, omluví se. A takové ty do měsíce písemné odpovědi nejsou tím pravým řešením zejména u aktuálních témat, která sem kolegyně a kolegové interpelující vnášejí.

Myslím si, že není řešením měnit jednací řád, aby interpelace nebyly nebo aby byly otupeny nějakým jiným způsobem, ale řešením je, aby si vláda uvědomila, kde je její místo, od koho je odvozena její samotná existence. Jen připomínám, že Sněmovna má nejen tedy vyslovováním důvěry či nedůvěry tu nejvyšší kontrolní pravomoc nad vládou, ale i abychom měli možnost uplatnit takovou tu běžnou, průběžnou kontrolní pravomoc. To nám vláda bere. Bere nám to v podstatě po celé toto volební období.

Já v této chvíli vyslovuji velmi hrubou nespokojenost s činností vlády i v tomto směru.

Děkuji. (Potlesk poslanců za KSČM.)