Paroubek: Vláda a její děsuplný mechanismus zkázy pro důchodce

Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, přiznám se, že paní poslankyni Peckovou - nechci se jí dotknout - do teďka jsem v Poslanecké sněmovně, a možná že to byla moje chyba, že jsem nezaznamenal. Možná že bych jí doporučil prostřednictvím předsedající, aby třeba příště, když bude obhajovat jeden z nejkontroverznějších zákonů tohoto volebního období, aby snad příště použila jiné argumenty. Možná zrovna Mladá fronta Dnes není tím správným informačním zdrojem. Ale tím si škodíte jenom vy sami - mluvím teď k poslancům vládní koalice - když obhajujete takovýmito argumenty, kterými prostě nelze v rozumné a slušné společnosti akceptovat tento neobhajitelný zákon.

Myslím si, že z té sady reformních zákonů, v uvozovkách reformních, které přijdou v příštích týdnech, jak to bylo avizováno v tisku, je toto jeden z nejhorších. Já bych to charakterizoval jako děsuplný mechanismus zkázy pro životní úroveň důchodců; vy to nazýváte redukce valorizace. Ve svých důsledcích to bude znamenat po tři roky sice jistý růst nominálních důchodů, ale ve skutečnosti to bude znamenat pokles reálných důchodů. Nazývejme věci pravými jmény! Jestli tady někdo hovoří příklady ze západní Evropy, jak se tam snižuje apod., tak chtěl bych vidět v Německu, jak by si někdo dovolil sáhnout takovýmhle neomaleným způsobem na důchody. A důchody přece v reálné hodnotě - německé důchody a české - jsou úplně někde jinde! Ale bohužel dnes, když jede někdo třeba z Ústeckého kraje nakupovat do drážďanské samoobsluhy potraviny - já neříkám, že právě důchodci tohle mohou s ohledem na své napjaté rodinné rozpočty dělat - tak dostane v německé samoobsluze už více zboží, pokud jde o základní potraviny, než v té české. Je to bohužel smutný fakt a výsledek vaší vlády. A bude to ještě horší poté, co se navýší sazba daně z přidané hodnoty v dalším kroku.

Pan ministr zde hovořil o úspoře 48 miliard korun v příštích třech letech. Na něco peníze nejsou, na něco peníze jsou. Jsou peníze na církevní restituce? Asi ano v pojetí této vlády i v tom rozmařilém, řekl bych, konceptu, který tato vláda uvažuje. Ale proč ne třeba peníze z daně z finančních operací? Proč ne progresivní zdanění? Ne nějaké to legrační ze stotisícových příjmů, tak to, co je nad ten stotisícový příjem. Já neříkám, že by to mělo být tak, jak navrhuje třeba François Hollande, pravděpodobný budoucí francouzský prezident, ale možná, že to ukazuje cestu. Progresivní zdanění není v západní Evropě sprosté slovo.

Ministr Drábek tady vlastně ve svém expozé naznačil, že vláda jsou vlastně dobráci, že nezmrazili důchody vůbec, že to mohlo být až takhle. Samozřejmě, že z tohoto hlediska jste dobráci, ale jinak je potřeba jasně říci, že toto je cesta k poklesu reálných důchodů. A je potřeba také vidět soubornost toho tlaku na domácnosti důchodců a na důchodce. Pokud jsou ještě dva důchodci v jedné domácnosti, tak to ještě jde. Pokud zůstává jeden člověk, když jeho životní partner odejde, tak se stává jeho situace dnes už zcela neudržitelnou. A týká se to statisíců lidí! Máme tedy pokles reálných důchodů v příštích třech letech, vláda chce likvidovat doplatky do nájemného tam, kde je uplatněno tržní nájemné. To se týká statisíců domácností důchodců. Ti, kteří žijí ve svém, samozřejmě musí počítat s tím, že se jim budou zvyšovat další životní výdaje, jako jsou výdaje, které souvisí s brutto nájemným, to znamená s energiemi. Dojde také a dochází vlastně od 1. dubna k růstu spoluúčasti pacientů a příjemci zdravotní péče jsou z 80 % přece senioři a také děti. Takže těchhle domácností se to bude týkat nejvíce. Takže znova důchodci!

V tomto roce už zaznamenáváme, a dnes se o tom tady už diskutovalo, nárůst inflace téměř o 4 %. V příštím roce můžeme očekávat možná nižší inflaci, ale opět inflaci. A je zřejmé, že pokud jde o růst spotřebitelských cen, toho koše domácností důchodců, tak ten je vždycky horší, než je průměrná inflace. Ten může být v tomto roce někde mezi 5-6 %. Schválili jsme tady v tomto týdnu, tedy ne mým hlasem, navýšení poplatků za odpady. Řeklo se, že to je prostě potřeba, že obce jinak nevyjdou. Řada obcí uplatňuje vysoké koeficienty daně z nemovitostí. To se týká opět těch důchodců, kteří žijí ve svém. Takže, dámy a pánové, ten souborný tlak na životní úroveň důchodců je samozřejmě enormní! A myslím si, když si promítám těch posledních 22 let, že nikdy takový nebyl, jako bude v nejbližší době. Je v této době a bude v nejbližší době roku dvou.

Vláda a růstu hospodářství jen mluví. Každé procento hospodářského růstu znamená zhruba 10-12 miliard příjmů státního rozpočtu. Samozřejmě, pokud hospodářství v tomto roce stagnuje, čili teď už začínají všichni hovořit včetně pana guvernéra ČNB ne o kladné nule - všímejte si toho sémantického posunu! - ne o kladné nule, ale o stagnaci; za dva měsíce už to může být pokles o jedno procento, tak to je ten problém! Prostě růst ekonomiky se téhle vládě vůbec nedaří podněcovat, vůbec nevytváří prostor. Když se podívám na některé věci, které by mohly být aktivně využity, ať už třeba projekty PPP, tak o tom se jenom mluví. Ani se moc neteoretizuje, jenom se mluví. Pokud jde o evropské peníze, tak nás tam čeká, a já jsem před týdnem ze slušnosti hovořil o tom, že nevyčerpáme možná 200 miliard korun, ale možná, že to bude částka, která se bude blížit 300 miliardám korun. A těch 300 miliard korun, to je přeci darda! Mít je v hrubém domácím produktu, nebo je nemít, ty peníze přece generují nějaké příjmy státního rozpočtu! A samozřejmě pokud je vláda takto ekonomicky neúspěšná, tak důsledek toho je, že sahá na ty nejubožejší z ubohých, a těmi jsou senioři. Paní zpravodajka řekla, že senioři se přizpůsobí. Je potřeba, aby to každý z těch seniorů slyšel, až před příštími volbami přijdou akce typu oblbni bábu a dědka. To je potřeba jim všem připomínat, to, co tady řekla paní zpravodajka. Myslím si, že takhle arogantní vyjádření i z úst politika vládní koalice se slyší málokdy! (Potlesk v levé části sálu.)

Víte, před týdnem jsem hovořil před hlasováním o nedůvěře vládě, ostatně i řada dalších poslanců, o tom, že na Václavském náměstí bylo týden před tím 120 tisíc lidí. Tady někdo z poslanců vládní koalice vykřikl, žertovně podle něj, když jsem se zmínil, že na konci června to může být víc, tak řekl milion. Ale to není s tou vaší politikou vůbec vyloučeno, že dostanete takovéhle masy lidí do ulic. A z toho přece nemůže mít radost žádný demokratický politik, když k něčemu takovému dojde! Víte, ta sociální základna odporu ve společnosti - já bych ještě na uklidnění paní zpravodajky chtěl říci, že já se také pohybuji většinou v nějaké skupině lidí. Musím říct, že jsou to lidé z různých společenských skupin, a často se pohybuji mezi lidmi, kteří nemusí uvažovat o každé koruně. Ale ti lidé mají něco, čemu se říká sociální odpovědnost. Oni si umí představit, že ve společnosti jsou statisíce a bohužel miliony lidí, kteří jsou v jiné situaci.

Vždyť přeci nezavírejme oči před tím, co se ve společnosti děje: že deset procent lidí je dneska pod hranicí chudoby. Že 40 % lidí o sobě říká, že má finanční rezervy na dva měsíce. To je přeci ta sociální základna toho odporu proti vládě. To, jestli má dneska vláda podporu 14, 16 %, tak to ještě je docela lichotivé s ohledem na její politiku. Ale kdo ji ještě podporuje, tak to jsou ti lidé, kteří tyhle problémy nemají.

Co je nejsmutnější, tak je, že dnes podle sociologických si 53 % lidí myslí, že bývalý režim byl lepší nežli ten současný. To je něco, co samozřejmě je mně proti mysli, s čím se těžko můžu smířit, ale při takovéhle sociální politice se tomu ani nedivím. Ale samozřejmě, že je to především v tuhle chvíli odpovědnost vládní koalice a ta by měla, já jsem ji vyzýval před týdnem, aby přehodnotila svoji politiku. Aby změnila postup vládnutí. Není toho zřejmě schopna.

Bylo by dobré kromě těch lidí řekněme z těch společenských vrstev, kam svými příjmy patříme - a já nezapírám, že patřím k lidem s nejvyššími příjmy, nikdo z nás to nemůže zapřít - tak je potřeba se pobavit tu a tam s někým, kdo žije třeba z toho důchodu. Nedávno se mně ozvala občanka z mého volebního kraje, poslala mně dopis. Někdo mně říká: Proč na ty dopisy reaguješ tak, jak reaguješ? A napsala mi, že cestou z pošty jí někdo ukradl důchod, který je necelých deset tisíc korun a ona nemá na zaplacení nájemného, protože žádné rezervy nemá, to nájemné je pět tisíc korun. Samozřejmě té občance někdo se může tady usmívat, já myslím, že to takový úsměvný případ není. Já vám ty dva dopisy, které jsem od ní dostal, ukáži. A samozřejmě ten domácí, když mu tohle řekla, tak jí řekl, že ji vyhodí z bytu. Ta občanka samozřejmě asi se nesmála, jako se tam smál před chvílí pan poslanec. Ta občanka nezná svá práva, že to asi není tak možné. No tak jsem vzal pět tisíc, poslal jsem jí je. A myslím, že by to udělali všichni z vás, kdyby takový dopis dostali. I pan poslanec, který se směje. Ona mně pak poděkovala, že se dostala z toho nejhoršího, kdy se obávala, že přijde o střechu nad hlavou.

A takovýchto lidí, dámy a pánové, svojí politikou naděláte asi statisíce. A vzhledem k tomu, že si přeju, aby tahle země byla úspěšná, aby systém, ve kterém žijeme, to znamená demokratický pluralitní systém a také tržní ekonomika, aby se rozvíjela, tak si myslím, že právě proto je potřeba dělat velice citlivou sociální politiku.

Tenhle návrh zákona já považuju za skandální a připojím se k těm, kteří požadují jeho řekněme eliminaci už v prvním kole.