Při příležitosti narození J. A. Komenského si 28. března připomínáme Den učitelů. Jan Amos Komenský, zakladatel moderní pedagogiky, filozof a myslitel, byl nazýván, a plným právem, Učitelem národů. Jeho myšlenky a názory mají nadčasový charakter.
V polistopadovém vývoji by se však asi velmi divil, co se s jeho odkazem právě v naší zemi stalo. Připomeňme si proto alespoň některé z jeho zásad:Prosazoval, aby škola byla v každém městě i vesnici. V polistopadovém vývoji však řada škol zanikla, jiné dodnes bojují o přežití. Mnozí rodiče musí odvážet své děti do města, neboť v jejich vesnici školu zrušili. A netýká se to pouze škol základních. Zlikvidovány byly mnohé učňovské obory a učiliště, což se dnes projevuje kritickým nedostatkem řemeslníků.
Vzdělání se má dostávat bohatým i chudým, chlapcům i dívkám. Stačí se rozhlédnout kolem sebe. Mladé rodiny musí vydat značné částky za pobyt jejich dítek v mateřské škole, za pomůcky ve škole základní, za školní družinu, školy v přírodě, lyžařské kurzy, mimoškolní činnost. Výdaje za střední vzdělání jsou ještě vyšší a o tom, co stojí rodinu student na vysoké škole, ani nemluvě. A to někteří stále usilují o to, aby se zavedlo školné, které se nyní platí na veřejných vyšších odborných školách. Že je školné, ať už přímé či odložené, sociálním sítem, snad není třeba vysvětlovat. A značné sociální rozdíly jsou vidět u dětí od první třídy základní školy.
Více:
Balín (KSČM): Spoluúčast zaměstnance si umím představit
Karel Šidlo (KSČM): O politické kultuře
Kladl důraz na význam kázně. Dnes aby se na mnoha místech bál jít učitel, či spíše učitelka (těch mužů ve školství vzhledem k výši jejich finančního ocenění zas tak moc není), do školy a do třídy. Stav společnosti, převrácené hodnoty, filmy plné krve a násilí, hloupé reklamy a vulgární chování různých politiků utvářejí pohled na svět mladého člověka, který se mu snaží přizpůsobit. Ze škol, ale i mimo školní budovy, se postupně vytrácí to, co dřív bylo naprosto samozřejmé, docela obyčejně pozdravit, slušně se chovat nejen k dospělému, ale i k sobě navzájem, dát přednost ve dveřích, pustit v dopravních prostředcích sednout staršího člověka... A není se čemu divit, mládež je pouze odrazem této společnosti.
Velkým převratem byl jeho požadavek na učení v mateřském jazyce. Nejprve by se měl učit mateřský jazyk, teprve potom cizí. Dnes je módní žvatlat anglicky už v mateřské škole. Po vstupu na školu základní si však učitelky a učitelé zoufají nad rok od roku se zhoršující výslovností prvňáků. A nejen to. Žáci nemají slovní zásobu, nerozumí běžným českým slovům, neumí se vyjadřovat ve větách, neznají dětská říkadla a lidové písničky a pohádky..., hlavně, že umí říci pár slov anglicky.
A nakonec ještě jednu Komenského zásadu: Rodiče a učitel mají být vhodným příkladem pro dítě. Mějme to na paměti. Já bych přidala ještě přání co nejlepší spolupráce rodiny a školy. Učitel se totiž může sebevíc snažit poskytnout svému žáku co nejkvalitnější vzdělání a výchovu, ale pokud doma slyší dítě zlehčování práce pedagoga, někdy zesměšňování či urážky, pokud se movitější rodiče řídí zásadou, že plná peněženka zmůže vše, pak je to práce značně obtížná. Navíc se takové chování rodičů vrátí jim samým. Ale to už bývá pozdě.
O výše uvedených tématech se diskutovalo i na celostátním aktivu, který odborná sekce školství ÚV KSČM, již vedu, každý rok organizuje ke Dni učitelů. K nádherné atmosféře letošního setkání učitelů z celé ČR přispěla i vynikající zpěvačka Jana Kociánová, která na tomto setkaní rozjasnila tváře účastníků svým nádherným zpěvem, ale i poděkováním a oceněním práce pedagogů.
Já se k tomuto přání dnes přidávám.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: KSČM
