Štětina (VV): Nebudu mlčky přihlížet připravovanému zavírání nemocnic

Dobrý den. Vážená paní předsedkyně, děkuji za slovo.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, navrhuji zařazení nového bodu programu této schůze s názvem "Informace ministra zdravotnictví o řešení zásadního problému financování zdravotnictví", který nyní zdůvodním.

Jako lékař jsem skládal Hippokratovu přísahu, že budu sloužit svým pacientům a využiji všechny dostupné možnosti, jak jim pomoci uchránit život a zdraví. Jako poslanec pak jsem byl zvolen, abych sloužil své zemi a svým spoluobčanům. Nikdo proto dnes nemůže očekávat, že budu mlčky přihlížet připravovanému snižování počtu lůžek akutní péče a zavírání nemocnic. Nemyslím si, že bychom na provoz těchto zařízení neměli. Až do takové krize nás pan ministr Kalousek svými škrty nedovedl. Hlavní příčinou je stále neochota pustit se do boje s korupcí, a to kde a ptám se jak.

Stále jsou v platnosti dlouhodobé a prakticky nevypověditelné smlouvy s nestátními subjekty, zdravotnická technika a materiál je také nakupován s jiným účelem, než zdravotnická zařízení potřebují. Korupční kauzy, které se bytostně dotýkají ekonomiky celého zdravotnictví, jsou vyšetřovány stále zdlouhavě a protagonisté těchto kauz opět získávají druhý dech a cítí se nepostižitelnými, jak bylo dlouhá léta v minulosti zvykem.

Nepochybně další příčinou jsou zisky zdravotních pojišťoven a nespravedlivé přerozdělování pojistného, což dokládá platba za jednotku výkonu. Kamarádi kamarádům, rozuměj zlodějům, mají opět dlouhodobé smlouvy, které některým nemocnicím platí za stejný výkon až o 50 % více, než je reálná hodnota tohoto výkonu. Z těchto faktů potom vyplývá cílená neochota k uzavírání smluv s nemocnicemi. V této zásadní věci, vážené kolegyně a kolegové, uvědomte si prosím, že jde o zdraví našich spoluobčanů a musím k tomu říct několik konkrétních poznámek. (V sále panuje nepříjemný hluk.)

Občané České republiky jsou dnes vystaveni nebezpečí, že vinou návrhu nepřijatelných smluv mezi pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními dojde k radikálnímu snížení dostupnosti zdravotních služeb. Ani dvanáct dní před koncem roku není smluvně zajištěno poskytování zdravotní péče v řadě nemocnic počínaje dnem 1. 1. 2013. Dramatická situace je způsobena tím, že zdravotní pojišťovny nesplnily povinnost uloženou zákonem a s nemocnicemi dosud neuzavřely smlouvy o poskytování služeb. Kvůli tomu se už dnes oddalují některé operace a co je horší, že v některých nemocnicích se tvoří seznamy zaměstnanců k propuštění, jiní se již chystají, že dají sami výpověď, anebo již tyto výpovědi z této nejistoty sami dávají.

Zcela nepravdivé je tvrzení, že redukci nemocniční péče si vynucuje nedostatek peněz v systému zdravotního pojištění. Jeho výběr kopíruje růst mezd, které jsou o 2,8 % vyšší oproti roku 2011, a přineslo to deset miliard navíc proti stejnému období loňského roku. Já se ptám: A kde jsou tyto peníze?

Podle informací České televize v Česku funguje 152 nemocnic. Jak jsme dnes měli tiskovou konferenci, těch nemocnic je daleko více, protože v tom nejsou započítány nemocnice následné péče. Čili z těchto 152 nemocnic dle České televize by mělo úplně skončit 12 nemocnic, dalších 18 by mělo dostat už jen střednědobou smlouvu. Asociace nemocnic se snaží postupovat společně - buď smlouvu podepíší všichni nebo nikdo.

Snahou rušitelů a zavíratelů nemocnic je především uzavírání menších nemocnic, kde je historicky poskytovaná kvalitní zdravotní péče. Pokud budeme přesunovat pacienty z malých do velkých nemocnic, tak neušetříme, protože ve velkých nemocnicích je péče podstatně dražší. A kdo na tom má také vydělat? No ti, kteří budou samozřejmě pendlovat mezi nemocnicemi a vozit pacienty, jsou to nestátní dopravní zdravotní služby.

Dnes jsme už jen necelé dva týdny před skončením smluv mezi pojišťovnami a nemocnicemi. Nejsou - to zdůrazňuji - uzavřeny žádné dohody. A podle návrhu se má 11 nemocnic úplně zrušit, dalších 11 nemocnic by mělo dostat smlouvu pouze na rok. V 97 nemocnicích by se mělo zrušit jedno a více oddělení. Je tedy jen zhruba 33 nemocnic, kterých by se škrty týkat neměly. Smlouvy nejde stihnout uzavřít do konce roku 2012, a proto tedy od 1. ledna vznikne bezsmluvní stav. Hrozí, že pojišťovny budou hradit jen neodkladnou péči.

Jsem rád, že dnes na tiskové konferenci Věcí veřejných pan doktor Fiala sdělil, že nemocnice nebudou omezovat zdravotní péči, že budou poskytovat služby tak, jak bylo až do konce tohoto roku. TO je samozřejmě férové a je to velmi nadějné pro občany této země.

Chceme-li zrušit některá oddělení následné péče - víme dnes, že je přibližně 25 tisíc pacientů na těchto odděleních a obložnost je zhruba kolem 90 %, tak nevím, jaké nemocnice následné péče bychom měli zrušit.

Kterých nemocnic se netýká tato změna? Netýká se to pouze fakultních nemocnic a netýká se to tzv. center specializované péče. To je podle mého názoru v pořádku. Pan ministr údajně odmítl jednat s krizovým štábem nemocnic a probíhají zatím jenom jednání v krajích. Pojišťovny ustoupily v Plzeňském a Jihočeském kraji. Tam ale jednaly kraje nad rámec svých povinností.

Toto všechno se týká především akutní péče, nicméně má být rušena i následná péče, jak jsem se již výše zmínil, a toto si myslím, že není vůbec rozumné. Pokud se zdravotní služby začnou likvidovat v malých nemocnicích, pacienti se budou přesouvat do fakultních nemocnic, kde je péče dražší, ale hlavně nebude stačit počet lůžek. Žádná úspora tady nebude. Lidé budou totiž stejně nemocní, pouze místní a časová dostupnost se výrazně zhorší.

Já nemám rád slova, ve kterých se vyhrožuje, protože samozřejmě pamatuji zdravotnictví od roku 1964, kdy jsem nastoupil jako mladý lékař, a vím o tom, že pacient byl vždycky rukojmím. Říkalo se, že "když tohle nebude, tak samozřejmě poklesne zdravotní péče". To si nemyslím. myslím si, že úroveň našeho zdravotnictví je stále dobrá, akorát finanční prostředky, kterých je v uvozovkách relativně málo, jsou špatně přerozdělovány.

Já bych zde řekl jeden malý příklad. Všichni víme, jak se zkvalitnila zdravotní péče o kardiaky. Pamatuji doby, kdy jsme vozili pacienty s infarktem na interní oddělení a čekali jsme, jak dlouho se ten stav bude vyvíjet. Nebudu zde hodnotit léčebné výkony, které se od té doby změnily, ale jedno vím jistě. Jestliže lékař si nevěděl rady, jestli má pacient infarkt, anebo nemá - ono není jednoduché z jednoho EKG odečíst, jestli se jedná o infarkt, nebo jestli se vyvíjí infarkt - tak samozřejmě toho nemocného dal na tzv. expertační lůžko v rámci nemocnice. Dnes tedy žádná expertační lůžka nemáme, protože ani nemohou být, protože lůžka ve velkých nemocnicích jsou naplněna skoro na 100 % a sledovat nějakého pacienta jeden nebo dva dny, jestli se tento infarkt vyvine nebo ne, je vlastně neúnosné.

Já jsem byl jako soudní znalec vyzván, abych posoudil, jestli jeden případ byl jaksi posuzován non lege artis. A skutečně, protože se jednalo o nemocnici, kde jsem dělal, tak jsem musel tento posudek odmítnout z podjatosti z jedné nebo druhé strany, ale skutečně se jednalo o to, že kdyby byl býval pacient na expektačním lůžku, tak samozřejmě na infarkt neumřel doma. (V sále je hluk!)

A nyní mi dovolte obrátit se k programovému prohlášení vlády, které bylo dohodnuto v koaliční smlouvě mezi ODS, TOP 09 a Věcmi veřejnými. Víte, když se koukám po kolezích a kolegyních, tak zde vidím pouze tři, kteří se zúčastnili asi 18denního maratónu.

Vážená paní předsedkyně, děkuji za upozornění, ale jedná se o tak zásadní věc, kterou musím zdůvodnit. Není možné jednou větou říct, že žádám o zařazení bodu a potom mi na to samozřejmě nikdo neodpoví, protože tak, jak je v tomto spolku poslanců a poslankyň zvykem, tak samozřejmě je to vždycky zásadně přehlasováno. (Potlesk poslanců VV.)

Já se domnívám, že toto není mimo mísu. Týká se to zdravotnictví, a proto mi dovolte, abych tento svůj krátký projev přednesl. Já nejsem člověk, který si libuje v nějakém dlouhém vypravování. Sami jistě víte, kolikrát jsem zde hovořil a že mé projevy nebyly dlouhé, ale nicméně u takto zásadní věci mi dovolte, abych ji zdůvodnil. Čili jsem skončil tím, že jsem se zúčastnil jednání o zdravotnické politice, dnes jsou zde přítomni pouze tři lidé, kteří byli za jednotlivé strany účastni tohoto jednání. A já si nevzpomínám, že bychom navrhovali snižování počtu nemocnic, nebo rušení celých nemocnic. Ano, hovořili jsme o ekonomice, o tom jistě, ale ne o tomto bodu.

Musím se také jaksi obrátit na vládní prohlášení, které se také týkalo Věcí veřejných, protože jsme ho podepsali a v něm stojí: "Cílem vlády je zajistit občanům zdravotní péči na principu skutečné solidarity prostřednictvím moderního a udržitelného zdravotnictví." Předpokládá to reformu systému zdravotnictví, na které se musí podílet všichni hráči tohoto systému, jak máme uvedeno ve volebním programu Věcí veřejných, tedy poskytovatelé zdravotních služeb, to jest zdravotnická zařízení, dále jsou to plátci, tedy pojišťovny, a také samozřejmě ti, kterých se to týká, tedy pacienti. Je správné, že impuls ke změnám vyšel z Ministerstva zdravotnictví, ale Ministerstvo zdravotnictví by mělo pojišťovny koordinovat. Pojišťovny postupují ale jednotně právě kvůli Ministerstvu zdravotnictví. Úspory, které se údajně mají najít, budou jedině na úkor pacientů, a navíc jsou dělány takovým způsobem, že se ve výsledku stejně neušetří. Je velmi špatné rušit nemocnice direktivně z Ministerstva zdravotnictví prostřednictvím pojišťoven, které nadiktují zdravotnickým zařízením smlouvy zatím jenom velmi krátkodobé. (V sále je neklid.) Je to zřejmě podle hesla "ber, nebo neber, tedy budeš a nebo budeš zrušen a zavřen". To je pro Věci veřejné nepřijatelné.

Samozřejmě při reformě zdravotnictví, které se týká snížení počtu lůžek na jednotlivých odděleních akutní péče, je třeba jednat zásadně se zřizovateli těchto zdravotnických zařízení, a to jsou kraje. Zatím nemám takovou informaci, která by mě uklidnila, že s kraji se jednalo, že kraje souhlasí a koneckonců v mnoha krajích, a týká se to i Královéhradeckého kraje, již restrukturalizace lůžek byla dávno provedena. Velkým problémem je to, že různé nemocnice dostávají za stejné zákroky rozdílnou platbu. Takže například pokud má nemocnice dobrý kontakt a umí zatahat za nitky, dostane výrazně vyšší úhradu za zákrok než nemocnice, která takovéto možnosti nemá. Je proto třeba zveřejnit všechny smlouvy mezi nemocnicemi a zdravotními pojišťovnami, aby byly jasně viditelné rozdíly, a ty se mohly následně odstranit. Čili cílem je jednotná platba, to znamená každému stejně.

A nyní už se blížím k závěru. Promiňte mi, jestli jsem byl tak dlouhý, ale dívám se na hodinky, nebylo to 20 minut. Musím říci, že hlas zdravého rozumu musí znít jasně. Je třeba v tomto okamžiku mít na stole krizové řízení a vědět, jak bude postupováno po 1. 1. 2013. Je třeba okamžitě uveřejnit všechny dosud platné smlouvy mezi pojišťovnami a nemocnicemi, aby jakékoliv pochyby, které jsou o výhodnosti a na druhé straně nevýhodnosti nemocnic, nemohly být nějakým způsobem zneužity a nebo byly netransparentní. Je třeba naprosto spravedlivě, poctivě a fundovaně vybrat, co se má navrhnout ke zrušení a co se má navrhnout k restrukturalizaci tak, aby všechna zdravotnická zařízení v celé republice měla stejná pravidla a hlavně k těmto závěrům by mělo dojít podle stejných kritérií. Je třeba zavést systém za stejný zákrok stejná úhrada, to znamená, že peníze jdou za pacientem.

Závěrem mi dovolte v této věci přednést dva zcela konkrétní návrhy. Navrhuji zařazení nového bodu této schůze Poslanecké sněmovny, to znamená Informaci ministra zdravotnictví k omezování zdravotních lůžek v České republice jako první bod po pevně schváleném programu. A za druhé svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny. Za několik týdnů je totiž velmi ohrožena zdravotní péče pro naše spoluobčany. Já vám děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců VV.)