MPSV dokonce nemá ani přehled o lidech, kteří jsou v ČR bez zaměstnání. To znamená, že nějaká efektivní politika zaměstnanosti je v současné době neuskutečnitelná. Smutné na tom je, že se to děje v situaci, kdy v ČR nezaměstnanost láme rekordy. Důvod problému je prostý, jedná se o informační systém, který v minulém roce bez výběrového řízení na úřady práce prosadil tehdejší ministr Jaromír Drábek spolu se svým náměstkem Vladimírem Šiškou. 

 

Situace není lepší ani v sociálních službách. Problém s jejich podfinancováním není nic neznámého, ale letos je situace velmi kritická. Někteří odborníci varují dokonce před jejich kolapsem.

 

Uvažovaná částka 6,05 mld. Kč na rok 2013 je pro zajištění chodu sociálních služeb v rámci ČR velmi nízká. Samotná podpora státu poskytovatelům sociálních služeb klesá od roku 2008, kdy činily dotace 7,4 miliardy Kč, v roce 2010 to bylo 6,9 miliardy Kč.

 

Přitom v České republice pracuje cca 2000 poskytovatelů sociálních služeb, kteří své služby poskytují téměř 700 000 klientům. S takovým dramatickým poklesem prostředků na sociální služby nelze souhlasit, zejména když stejné ministerstvo vyhazuje oknem miliardy na pochybné projekty jako například sKarty.

 

Právě v době, kdy se lidé stále obtížněji vyrovnávají s důsledky ekonomické krize, je velmi nezodpovědné, aby český stát šetřil na nejvíce postižených a nejchudších občanech. Nelze zavírat oči před skutečností, že počet občanů, kteří se dostávají do hmotné nouze, prudce roste. Podle statistik MPSV se v minulém roce zvýšilo čerpání souvisejících dávek o neuvěřitelných 53 %, tj. o 2 miliardy Kč. Hrozí tak nárůst sociálně patologických jevů a kriminality se všemi negativními důsledky pro společnost.

 

Nebo to máme chápat tak, že současná vláda nejpotřebnější nepotřebuje?