„Je horko, někde velké, někde malé bouřky. Titulky mají na Seznamu také připravené. Den po těch skoro záplavách v různých koutech světa hned vyjeli s ‚vařícími se oceány‘ a ‚roztavenými auty‘ na Havaji, hořícími lesy v Britské Kolumbii, v Kanadě nebo někde na západním pobřeží Spojených států. Ty události bývají častěji, než se o nich dovídáme. Dramatické scenérie, jako by za těmi požáry a pohromami ani nebyli lidé. A tak v jednom dni varování: bouře, záplavy, kroupy… A titulky ‚ČR se ohřívá dvakrát rychleji než zbytek Evropy‘, a zejména panu ministrovi životního prostředí milé ‚Klimatická změna je tady‘!“ uvedl k předpovědím meteorologů na začátek Zbořil.
Vnímáte Alexandra Dubčeka jako kladnou postavu našich dějin?Anketa
„Ale pan ministr životního prostředí Petr Hladík má v popisu práce ‚katastrofovat‘. Ať už to pan ministr řekl, nebo je to z pera a hlavy některého věrného, zaujalo to přispěvatele do všeho možného a stalo se to apelativním sdělením na úrovni poplašné zprávy. Pan MŽP si může blahopřát, jeho vstup do veřejného prostoru (prostřednictvím Prima CNN) byl impozantní a vyvolal téměř řetězovou reakci. Chladné noci, horké dny, hromy, blesky a hořící stodoly, v podání pana ministra zaujaly nejen exprezidenta Václava Klause, který se mu snažil připomenout diskuse, alespoň ty nejdivočejší, z přelomu posledních dvou století, ale i všech, kteří se mu snažili vysvětlit, jak to v tom ‚životním prostředí‘ chodí,“ konstatoval s tím, že lidé jsou velkým nebezpečím pro jeho devastaci.
„Mimo jiné i proto, že mu škodí často zcela záměrně. To by pak nebylo možné dát do souvislosti s obavami pana ministra o sinice v rybnících a vodních nádržích, o lokální sucho nebo přívalové deště, ale také o požáry, které zavinil svou zlodějnou rukou konkrétní člověk. O tom, že se tak dálo a děje v dobách likvidace podnikatelsky neúspěšných projektů,“ poznamenal.
„Že si lidé vzpomněli na úder blesku do morového sloupu na horním Malostranském náměstí v Praze, v blízkosti areálu Parlamentu ČR a jeho Poslanecké sněmovny, a naopak nedotčenou zůstala plocha pro umístění sochy dnes velebeného Josefa V. Radeckého z Radče, a viděli v tom varovně vztyčený prst boží, je jen přidanou hodnotou ministerskému alarmu, kterému přiznejme hodnotu expresivní, nikoliv však apelativní,“ zdůraznil.
Zbořil: V maďarském listu Magyar Nemzet (Maďarský národ)
„Podobně, také jako blesk z čistého nebe, se objevila zpráva v maďarském listu Magyar Nemzet (Maďarský národ), že maďarští vojáci v kontingentu invazních vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968, měli, ale neučinili tak, obsadit „na základě historického práva“ území Horních Uher za Dunajem, kde tehdy byli vítání jako ‚osvoboditelé‘. Podle našeho názoru tomu mohlo být i jinak, ale víme, že Trianonská úprava hranic je dodnes chápána, a nejen v Budapešti, jako bezpráví způsobené vítěznými velmocemi po první světové válce. V době, kdy tyto velmoci přestávají být světové a jejich politická důvěryhodnost je otřesena skoro všude, kam jejich armády kdysi ‚vítězně‘ vstupovaly, a kdy je možné hledat garanta úpravy hranic ve střední a východní Evropě také mimo Evropskou unii, je to sice jen mediální výstřel do neznáma, ale možná, že za současné situace na Ukrajině jde třeba i průzkum bojem v předvečer diplomatické války. A proto by nás to mohlo zajímat,“ zmínil.
„Přidáme-li k tomu neúplné zpravodajství o předvolební situaci na Slovensku, zatýkání a vyšetřování autorit slovenských zpravodajských a dalších ‚silových složek‘, nenajdeme v této situaci jen zdánlivé odkazy na veleslavnou Kubiceho zprávu z roku 2004 v ČR. Ale můžeme v tom hledat také širší kontext, ve kterém oslabení Smeru a útoky na bývalého předsedu vlády Fica jsou trochu folklorním, i když nezbytným přídavkem k úpravě či ‚narovnání‘ maďarsko-slovenských vztahů. Podle našeho názoru nejde jenom o nadcházející volby na Slovensku a o změnu vlády, ale v cizím zájmu jde o definitivní likvidaci V4, a dokonce i o pohled ze Slovenska a Maďarska východním směrem,“ dodal.
Fotogalerie: - Levice před MPSV
Blafuje celá zahraničně politická kamarila Bílého domu?
A jestli nás tentokrát opravdu čeká horký podzim? „Tentokrát bylo těch věcí nejen mediálně zajímavých víc než jindy. Začněme třeba prohlášením prezidenta Spojených států Joea Bidena, že ‚by se mohl‘ setkat s prezidentem Korejské lidově demokratické republiky Kim Čong-unem bez kladení předběžných podmínek. Nemusíme to brát jako stařeckou blouznivost nikoliv jen jednoho z pánů prezidentů, ale když už, tak o blufování celé zahraničně politické kamarily Bílého domu,“ uvedl Zbořil.
„O Říši lži se nemusíme bavit jen v souvislosti s americkou zahraniční politikou, ale zaujal nás také komentář pod názvem Braňme českou vědu! pro nás autorizovaný botanikem Romanem Pavelou. Týká se dodatku k zákonu, předkládanému paní Bc. Langšádlovou, ministryní pro vědu, výzkum a inovace. Reagovala na něj zatím jen malá část vědecké a akademické obce ČR a s komentářem Romana Pavely začala sbírat podpisy, kterých bylo v neděli zatím 1500,“ poznamenal.
Psali jsme:
„O významu této akce česká média, alespoň ta, o kterých předpokládáme, že by tak činit měla, přestávají referovat. O svou legitimitu tento manifest přijít nemůže, ale veřejnost už začalo jeho autorům připomínat údajnou 90% podporu vědecké obce současné koaliční vládě i prezidentu republiky. Na tento vulgární průzkum se nám nechce věřit, ale jistě se k němu brzy vyjádří emeritní dnes politizující vědci, mezi kterými jsou asi nejpopulárnější dnešní senátor Drahoš, neúspěšná kandidátka ve sněmovních volbách paní Drábová a jistě hned několik významných autorit české vědy, na které sice nedosáhla neviditelná ruka trhu, ale dramaticky se k ní blíží spár státní byrokracie,“ zmínil.
21. srpen 1968. Mnohé „neosobnosti“ zavzpomínají
Některá média dnes vzpomněla na 21. srpen 1968 s pravděpodobností hraničící s jistotou...
„Trochu sentimentálních vzpomínek, modelování ‚nově objevených‘ historických faktů, a nová interpretace srpna 68 v souvislosti se současnou válkou na Ukrajině. Obávám se, že se při této příležitosti se nezapomene ani na Andreje Babiše, Václava Klause a Miloše Zemana.
Naopak, objeví se, jako už v minulosti opakovaně, jména lidí, kteří svědky srpnových událostí nebyli a teprve později se k nim začali vyjadřovat při svých pohovorech při nástupu do zaměstnání ještě na konci osmdesátých let. Kdo by nevěřil, mohu mu pomoci ve snaze se orientovat v konkrétních případech.
S jistotou bych si ale dovolil konstatovat, že budou pomlouvány a hanobeny různé oběti invaze pěti armád, i když se dnes zdá lidi zajímat spíše invazivní chování české vládní pětikoalice. Samozřejmě, a opět s jistotou, zapomenuty budou mnohé osobnosti Pražského jara, ale stanou se jimi, jak bývá u nás zvykem, mnohé neosobnosti,“ uvedl.
O operetní povaze české politiky a zákulisí
Někteří možná očekávali delší vývoj v kauze „zákaz pro Netrebko“.
„Začněme třeba jen operetní povahou české politiky a jejího zákulisí, kterým ale nechceme příliš obtěžovat. Tedy tím podivně prezentovaným významem tzv. setkání pánů Blažka a Nejedlého. Budeme jím ještě unavováni asi v celém posledním prázdninovém měsíci, zatímco ostuda se zrušením koncertního vystoupení Anny Netrebko ve Smetanově síni v Praze se zdá být pro tuto chvíli ukončena. I když ještě nemá definovaného svého viníka. Sice se nabízí osoba evropského poslance Jiřího Pospíšila, jehož neobvyklé až nečisté praktiky znají v Plzni a v Praze, ale uvádět jeho persónu na jeviště světové opery, i jen jako sufléra nebo statistu, se asi už nikomu nechce,“ uvedl.
„Milovník opery Miroslav Kalousek, který neváhal létat na operní premiéry po Evropě, se asi bude trochu zlobit, ale při jeho zkušenosti s maléry s vyznamenáváním významných a později bezvýznamných heroin evropské militantní politiky (Savčenková, Timošenková…) to jistě přežije. Konečně, dnes si zaletět nebo dojet do Paříže a Vídně není tak složité, a při jeho příjmech je to skoro zadarmo,“ zmínil.
Líbí se vám, jak Petr Pavel vykonává úřad prezidenta republiky?Anketa
„Pana Pospíšila, který je pražským kulturním radním, se tato ostuda asi nedotkne, a pokud ano, také on má hroší kůži. Jeho jednání nebo blízkost jednání souvisejících s Muzeem Kampa Medy Mládkové, stěhováním Muchovy Slovanské epopeje ‚do garáží‘ ve středu Prahy, natož pak s pořádáním a zrušením koncertu operní divy, mu ale jistě nebude hned tak zapomenuto. To, s čím pražští radní tak spěchali, se sice vytratilo z jejich každodenní agendy, ale páně Pospíšilův ‚zápis‘ v historii hl. m. Prahy hned tak rychle nikdo ‚nevyradýruje‘,“ dodal Zbořil.
K vystoupení prezidenta Miloše Zemana na Primě
V televizi Prima vystoupil v uplynulých dnech bývalý prezident Miloš Zeman v obsáhlejším rozhovoru. Redakce položila spekulující otázku, jestli by mohl mít ještě důvod v podobných rozhovorech na celoplošné televizní stanici pokračovat?
„Předpokládám, že ano. Politika je opium. Snaha ‚být u toho‘ alespoň symbolicky přesahuje dějinné události, lidskou paměť a sebereflexi vlastních činů. Je tomu tak nejen u nás doma, ale kamkoliv se po světě podíváme. Pan exprezident je homo politicus a ‚závislák‘. A vzpomeňme na Masarykovo ‚Budu se na vás dívat!‘ nebo Havlovo ‚... budu tu navždy s vámi, ... respektive ne tu, ale kdesi. Nikoliv však jinde. Kdesi tu!‘ Hugo Pludek by to lépe neřekl,“ zkonstatoval.
Na závěr něco o „smetišti bývalé slávy“
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) sdělil v jednom ze svých mediálních výstupů i to, že odmítá spolupráci s ANO na vládní úrovni. A europoslanec Jan Zahradil z téže politické strany upozornil na hrozbu trvalého svazku s politickými stranami, které se těší přízni kolem tří procent voličů. Jaký to může být signál?
„Miloš Vystrčil, pokud se nemýlím, je členem ODS už od jejího vzniku. Podobně jako Jan Zahradil. To jsou léta, kdy i nejotrlejší politici se dopouštějí, někdy i omylem, uvažování nad svou minulostí a přemýšlejí o své budoucnosti. V tomto případě jde o věc názoru a předpokládám, že oba pánové jsou nadáni větší politickou intuicí než nějaký politolog. Já sice mohu souhlasit s názorem pana Zahradila, ale útroby ODS jsou nejen neviditelné, ale podle mého názoru nakaženy virem mocichtivosti a tomu odpovídajícím objemem arogance a bezohlednosti. Takže obojí je možné. Ale co když se objeví nějaká jiná, třetí cesta, než měli na mysli otcové zakladatelé ODS na počátku devadesátých let? Aby pak oba názory mohly být, jak nás učí klasik, někde na smetišti své bývalé slávy,“ uzavřel Zdeněk Zbořil dnešní Rozjezd.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
macycek
