Nově zvolený senátor Jaroslav Štětina za TOP 09 tlačí dopisem na vládu, aby podala Nejvyššímu správnímu soudu návrh na zrušení KSČM, jakožto přímé pokračovatelky totalitní KSČ s poukazem, že strana svou ideologií porušuje Ústavu ČR.
Petr Nečas se prozatím k 15stránkovému návrhu nevyjádřil. Úspěchu v opakovaném tažení senátora Štětiny nahrává i precedenční verdikt soudu, v němž v minulém roce zakázal činnost Dělnické strany.
Reálná šance
Politolog Zdeněk Zbořil se domnívá, že ve straně panuje generační rozkol. "Ti mladší by možná odtržení od totalitních časů uvítali. Přejmenovali by se a přihlásili by se k demokratické levici. Berou si příklad z bývalých evropských komunistických stran, které prostě udělali rebranding a bodují v Evropském parlamentu," konstatuje Zbořil. Naopak starší generace v KSČM, lidé nad 75, by podle Zbořila však nejraději zachovali status quo. "Každopádně myslím, že návrh zákazu KSČM senátora Štětiny, bývalého komunisty, má reálnou šanci na úspěch," predikuje Zbořil.
Laciný metál
"Ze zákazů tohoto typu by dlouhodobě netěžil vůbec nikdo. O KSČM si lze myslet cokoli, ale ta strana se velmi tiše a nenápadně pohybuje v legálních mezích politického systému, což dosud - pokud je mi známo - nezpochybnil žádný soud," argumentuje politolog Jiří Koubek z FFUK. Především se pak podle něho ale jedná o zcela zástupné téma. "Budeme-li s takovýmto nasazením bojovat minulé bitvy, nutně prohrajeme ty současné a budoucí, protože skutečně podstatné věci nám budou více a více unikat. Laciný metál za zpozdilý antikomunismus (kdy už to nic nestojí a nic se tím neriskuje) za to nestojí." argumentuje Koubek.
Opatrnost především
KSČM si podle Josefa Mlejnka z FSV dává pozor, aby její oficiální dokumenty (stanovy a program) byly v souladu s Ústavou, alespoň formálně. "Zatím bych návrhu na zákaz nedával moc šancí. Tím pádem bych zatím ani nespekuloval, kdo by na tom mohl vydělat, to by záleželo i na tom, zda by KSČM obnovila činnost pod jiným názvem, pod jakým apod," odmítl spekulace Mlejnek.
Riskantní reformní rétorika
Jasný náhled na věc má politolog Pavel Hynčica z UJEP Ústí nad Labem. "KSČM již několik let provádí určitou dvoutvářnou politiku, kdy na jedné straně zejména na celostátní úrovni uskutečňuje poměrně věcnou a pragmatickou politiku a neliší se svým chováním příliš od dalších politických stran, na druhé straně jsou však pro ní charakteristické činy a jevy, které mohou přidávat argumenty ohledně jejího antisystémového charakteru (paušální kritika odkazu listopadu 1989, připomínání osobnosti Klementa Gottwalda, radikální rétorika před svými příznivci na mítincích, myšlenky v některých stranických analytických materiálech)," konstatuje Hynčica. KSČM se dle něho tímto profilováním na jedné straně snaží o překonání své izolace, na druhé straně se ale snaží udržet svou pevnou voličskou základnu skládající se z tzv. nostalgických voličů. "Právě s ohledem na tyto voliče je pro KSČM dost riskantní provést hlubší reformu a postavení případné reformované KSČM by bylo značně nejisté. Přejmenovaná strana by pravděpodobně mohla ztratit své dosud věrné voliče a pro stranu by bylo také obtížnější odlišit se od ČSSD. Otázku, jestli by přejmenovaná a zkonvertovaná KSČM získala nové protestní levicové voliče, je však třeba posuzovat v kontextu vývoje v "sousední" ČSSD," neodvažuje se hádat Hynčica
Procentuální výsledky KSČM v uplynulých volbách do Poslanecké sněmovny
| 1996 | 10,33% |
| 1998 | 11,03% |
| 2002 | 18,51% |
| 2006 | 12,81% |
| 2010 | 11,27% |
Přehled výzkumů: CVVM , FACTUM INVENIO , SANEP , SC&C , STEM , Médea Research
Čtěte také:
-
Více odborných nározů ČTĚTE ZDE
-
Dva nesrovnatelní komunisté: Jiří Dienstbier a Vlastimil Tlustý
Foto: Hans Štembera
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Pavel Kozdera
