Tak tedy, šíří se světová móda – uznat venezuelským prezidentem Juana Guaidóa. Znamená postoj Západu drtivou ránu prezidentu Madurovi, nebo má venezuelský režim dost sil se udržet? Jak brát, mimochodem, tvrzení, že česká proklamace Guaidóovi je neplatná, protože ji neučinil prezident Zeman?
Udělal Zeman dobře, když blahopřál Juanu Guaidóovi k převzetí úřadu prezidenta Venezuely?Anketa
Na jedné straně to tvrdé rány pro Nicoláse Madura jistě jsou, na straně druhé to ale opravdu neznamená, že by měl zítra padnout. Zdá se, že za ním stále stojí miliony lidí, což se o „naší“ opozici říci nedá, takže nic není rozhodnuto. Tím spíš, že se to celé zdá být takové jakési „zbastlené“. Z různých náznaků se dá dovodit, že přípravy na nynější převrat ve Venezuele začaly přinejmenším loni v dubnu, ale spíš ještě mnohem dříve, ale teprve nyní Západ zkouší vyjednávat a uplácet tamní generalitu, aby přešla na jeho stranu. To je hodně divné. A zatím přeběhl jen jeden vysoký důstojník a dva diplomati v zahraničí. A když třeba CNN ukazovala dva údajné dezertéry z venezuelské armády, kteří – podobně jako kdysi syrští džihádisté převlečení za demokraty – žádali USA o zbraně a podporu pro svůj boj, kdosi si všiml, že na sobě mají uniformy, které venezuelská armáda nepoužívá přinejmenším deset let. A CNN nakonec přiznala, že to vlastně nejsou „aktuální dezertéři“, ale „bývalí vojáci“, kteří už „několik let žijí v zahraničí“. Konkrétně v Miami, jestli se nepletu. Zkrátka, jak říkám, přijde mi to celé neuvěřitelně nepřipravené. Amatérské. Jako kdyby USA vyrazily „měnit režim“, a už se ani nesnaží, aby to nějak „klaplo“ nebo alespoň navenek vypadalo trochu důstojně a věrohodně. Takže ano, Maduro i se svým zkorumpovaným establishmentem mohou klidně vydržet ještě dlouho.
Fotogalerie: - Vládní boj se suchem
S tím českým uznáním venezuelského „Gvída“, jak jeho jméno tuhle zkomolil jeden z jeho loutkovodičů, americký ministr zahraničí Pompeo, je to v každém případě zajímavé. Nerozumím jemným nuancím ústavního nebo jakéhokoli jiného práva, ale kdyby vláda toho Venezuelana uznala v rozporu se svými pravomocemi, nabídlo by to další tristní obrázek naší reality. Ale počkejme si, jak se to nakonec celé rozlouskne. Nicméně, je to spíš jen záležitost pro právníky „pro příště“, protože to celé beztak už rozlouskl prezident Zeman, který pozval Guiadóa do Prahy, aby mu osobně pogratuloval, jak hezky se stal tím nezvoleným, a tudíž nedemokratickým venezuelským prezidentem. „Česká republika oslaví v tomto roce 30. výročí sametové revoluce a doufám, že i Vaší zemi se přechod k demokracii úspěšně podaří,“ napsal. „Dovolte mi, abych Vám co nejsrdečněji poblahopřál k Vaší odvaze převzít v souladu s venezuelskou ústavou odpovědnost za venezuelský národ a dovést ho ke svobodným a demokratickým volbám.“ Upřímně, rozum nad takovými pompézními frázemi zůstává stát. To se Zeman fakt chce s tím Trumpem setkat tak moc, že se zkouší zalíbit zrovna takhle?
Jinak nechápu, proč se vůbec Česká republika musí motat do amerických převratů v Latinské Americe. Už jsme přece pomáhali se zničením Iráku a okupací Afghánistánu, pomáhali jsme odtrhávat Kosovo od Srbska, takže už bychom snad mohli mít penzum vazalství a narušování mezinárodního práva bohatě splněno, ne? Tak proč?
A fakt máme právo určovat, kdo že jako jediný má právo vládnout ve Venezuele? A pokud to právo máme, který kovaný demokrat nám ho asi tak dal? A když už to právo máme a jsme v takovém laufu, co kdybychom tedy opravdu „sestřelili“ toho Macrona, když je doma tak neoblíbený, a strčili nahoru místo něj někoho vhodnějšího? Nebo že bychom aspoň Putina nahradili tím Navalným, když už v Rusku – kromě Pussy Riot – nikoho jiného neznáme? Není to celé na hlavu?
Objasněme, prosím, jakou roli a jaké zájmy má ve venezuelské krizi Rusko. Jak Putin může zasáhnout ve prospěch Madura? K čemu ho vlastně potřebuje, že by si kvůli němu spálil prsty?
Těch odpovědí může být víc. Rusko může mít o Venezuelu zájem strategický čili jako o jakousi svou „základnu“ kousek od USA, i když z Caracasu do Miami je to 2 200 kilometrů, zatímco od základen NATO v Pobaltí je to do Petrohradu jen asi 700. Může kalkulovat i s tím, že vstupem do venezuelského ropného průmyslu nebo do tamní těžby zlata může na jedné straně vydělat a na straně druhé získat větší páky na manipulaci se světovými cenami ropy. Může toho být spousta, ale je otázkou, jestli se Rusko bude pro Venezuelu angažovat nějak aktivně. Je jasné, že nebude Americe v ničem pomáhat, ale současně je očividné, že žádná válka o Venezuelu taky nehrozí. Uvidíme, jak se to celé vyvine. Ostatně, viděla jsem ruské analýzy, které počítaly s tím, že USA sankcemi zablokují venezuelskou ropu, takže nepoteče ani do Číny, a tak začne Čína o to víc ropy odebírat z Ruska. Třikrát hurá!
A co víc, jedna věc je, co bude dělat Rusko, ale je tu také Čína, která nainvestovala do Venezuely miliardy dolarů, o které také jistě nebude chtít jen tak zbůhdarma úplně přijít. Obě země se zatím omezují na slovní odsudky amerických činů, ale jinak nic moc zásadního nedělají. Počkejme si.
Ve Francii zuří protesty „žlutých vest“ a státu dochází trpělivost – mluví se o čím dál tvrdších zásazích policie, zakazování účasti na protestech, a dokonce o vyhazování lidí z práce. Směřuje to celé k něčemu nepěknému a nepříjemnému?
Fakt netuším, k čemu to směřuje. A ví to vůbec někdo? Jasné je to, že se „žluté vesty“ tříští, protože už sestavily třetí kandidátku pro květnové volby do Evropského parlamentu, ale současně to jen ukazuje na to, že se proti Macronově vládě v ulicích sešlo opravdu mnoho různě orientovaných lidí a požadavků. Jestli si s tím prezident Macron poradí, netuším, ale zatím mám pocit, že tomu nic nenasvědčuje. Naopak, už jen samotný fakt, že se uchyluje k čím dál větším reálným nebo legislativním represím, podle mého naznačuje, že mu už dávno došly konstruktivní nápady. Tedy, pokud vůbec nějaké kdy měl.
Donald Trump přednesl projev o stavu unie. Jak vnímat jeho apel, že vyšetřování jeho osoby podkopává obrovský hospodářský růst v USA? Je to příprava na obranu před výsledky Muellerova vyšetřování? A co lze z projevu vyčíst na zásadní témata: Sýrie, Irák a Ukrajina?
Nevím, co lze z Trumpova projevu vyčíst tak, aby se z toho daly vyvozovat nějaké konkrétní závěry. Pokračoval ve svém tradičním „měnění názorů z týdne na týden“, a tak už se USA najednou z Afghánistánu nestahují, ale „snižují počty“ vojáků, proklel „hloupé“ války, ale slíbil zbrojení v takové míře, že budou Rusové a Číňani jen zírat, postěžoval si na rozdělení společnosti, ale to dělá dneska kdekdo, naznačil ochotu uzavřít novou dohodu o raketách středního a krátkého doletu, ale tentokrát nejen s Ruskem, ale i s Čínou a dalšími, a to v době, kdy Peking jasně říká, že ho to v nejmenším nezajímá… Zkrátka, možná z toho někdo něco vyčetl, ale já si počkám, až se stane něco konkrétního, protože v řečnění je Trump skvělý, až neuvěřitelný, a teď ještě aby aspoň něco proměnil v činy. Je ale zvláštní, že podle televize CBS svým projevem nadchl 76 procent diváků, u CNN „velmi pozitivní“ reakci hlásilo 59 procent diváků… Takže doma asi zabodoval, a o to mu koneckonců šlo. To přece nebyl projev, který měl světu něco zásadního sdělit, ale byl cílený pro domácí publikum.
V tisku se objevily informace o jakémsi zázračném ruském jaderném torpédu, které může doplout odkudsi od Kamčatky až ke břehům USA a svým odpálením vyvolat vlnu tsunami. Lze těmto výkladům věřit? Občas se objevují i senzační zvěsti o jakési ruské zbrani, která vyvolává zemětřesení…
V nejmenším netuším, jestli je něco takového vůbec možné, jen jsem si všimla, že Rusko v poslední době generuje samé „zázračné zbraně“ nebo rovnou „zbraně soudného dne“. Těch superlativů je už tolik, že to celé začíná být taková jakási sci-fi nuda. Nicméně, doufám, že jejich případnou sílu, pokud ji opravdu mají, nikdy nebudeme muset poznat na vlastní kůži. Čili, že si to USA s Ruskem nezačnou „rozdávat“ nad Evropou.
Zaznamenala jste, že Porošenko prý začal na Ukrajině rozdávat peníze za hlasy v nadcházejících volbách? Jde o nějaký humor, nebo se taková praxe zdá v této kampani normální? A jak vnímat to, že podle průzkumu je většina Ukrajinců nespokojena s politickou situací? Je to zpochybnění Majdanu?
S politickou situací na Ukrajině je většina tamních obyvatel nespokojena už roky. Mnoho z nich už „odhlasovalo nohama“ – až sedm milionů jich už odjelo za prací a za normálnějším životem do zahraničí. A už roky taky Ukrajinci za hlavní problém své země uvádějí právě korupci, čímž se vracím k otázce, jestli je uplácení voličů žert, nebo ne. Není. A vadí nám to tu? Nezdá se. A tak ukrajinští bookmakeři vůbec poprvé začali na vítězství v prezidentských volbách tipovat právě Porošenka, který byl přitom ještě poměrně nedávno za politickou mrtvolu. Je přitom zvláštní, že ministr vnitra Avakov nyní hrozí, že bez rozmýšlení potlačí jakýkoli „Majdan“, čímž nejspíš reaguje právě na míru znechucení obyvatel ze stávající situace. Vzpomínáte, jak Západ na Majdanu hájil demonstranty a bránil všemožně státu použít proti nim sílu? Dneska „náš“ ukrajinský ministr vnitra otevřeně slibuje, že je připravený poslat na lidi Národní gardu, a je ticho po pěšině. Takže se nám na té Ukrajině přece jen něco mění, ne že ne. Mimochodem, na plot přepychové vily, kterou ministr Avakov vlastní v Itálii, kdosi zrovna vyvěsil portréty šesti ukrajinských aktivistů, kteří byli zavražděni právě během Avakovova „výkonu funkce“, kdy byl na Ukrajině proti nepohodlným lidem prý „rozpoután teror“…
Co bychom měli v příštích dnech sledovat?
Nic konkrétního asi nedoporučím, ale skoro každý den přináší nové události, které bohužel ukazují vesměs jen to, že je náš svět čím dál chaotičtější…
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jaroslav Polanský
