Kašpárek. Petr Žantovský viděl, jak vzniká podpora Fialy. A podělil se

05.11.2022 10:10 | Komentář

TÝDEN V MÉDIÍCH Politika na akademickou půdu a obecně do školství nepatří, zakazuje to i zákon. „Dnešní vládnoucí klika si spočítala, že se ke korytům dostala především hlasy prvovoličů, naivních a nezkušených studentů, a na ty teď zaměřuje svou pozornost,“ komentuje Petr Žantovský nejen aktuální akci šesti moravských vysokých škol. Kromě toho se v přehledu zajímavostí ze světa médií věnuje tomu, jak odlišně mohou vyznít komentáře ke strachu od dvou novinářů.

Kašpárek. Petr Žantovský viděl, jak vzniká podpora Fialy. A podělil se
Foto: Hans Štembera
Popisek: doc. Mgr. Petr Žantovský, Ph.D., mediální analytik

Úvodem pravidelného přehledu mediálních zajímavostí připomeňme známý fakt, ale i zákon to zakazuje, že politika na akademickou půdu a obecně do školství nepatří. „Jak se to u nás dodržuje, jsme mohli vidět krátce před senátními volbami, kde se volební týmy kandidáta za ODS roztahovaly na jím vedené ústecké univerzitě. Přijel i premiér Fiala, sám dříve akademický pracovník, a vesele porušoval zákon s ostatními. Něco trochu podobného teď uchystaly moravské univerzity. Pod titulkem ‚Vysoké školy v Brně zdůrazní svobodu slova a upozorní na dezinformace kolem EU‘ o tom informuje článek na Novinkách,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz.

Šest moravských vysokých škol připravilo na čtvrtek 3. listopadu akci, která prý chtěla upozornit na dezinformace spojené s Evropskou unií a poukázat na význam svobody slova a médií. A to celé pod názvem ‚Evropské kachny aneb Čemu všemu jsme ochotni věřit?‘, údajně u příležitosti českého předsednictví v Radě EU. Brněnské školy, konkrétně Janáčkovu akademii múzických umění, Masarykovu univerzitu, Mendelovu univerzitu a Veterinární univerzitu, doplnily při organizaci ještě olomoucká Univerzita Palackého a zlínská Univerzita Tomáše Bati,“ podotýká mediální analytik.

Hudební vědec – odborník na svobodu slova jako vyšitý

„Domníváme se, že právě dnes, kdy Evropa v důsledku ruské války na Ukrajině a s ní související energetickou krizí zažívá zatěžkávací zkoušku důvěry v demokratické instituce, je potřeba více mluvit o svobodě slova a médií,“ uvedla zástupkyně organizátorů Tereza Fojtová. „Války se už neodehrávají jen na bitevním poli, ale i na poli informačním. Debata pozvaných hostů z řad vysokoškolských odborníků a médií by měla odpovědět i na otázky, jak se ve světě plném informací a dezinformací vyznat a jak mohou při této orientaci pomoci právě vysoké školy,“ doplnila Fojtová.

Zajímavé bylo složení aktérů. „Moderoval Karel ‚Kovy‘ Kovář, což zejména na akademické půdě je úsměvné, neboť tento youtuberový kašpárek nebyl schopen dokončit ani bakalářská studia na vysoké škole, takže jeho odborná kompetence je na pováženou. Hosty besedy byli například ministr pro evropské záležitosti a emeritní rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek, povoláním hudební vědec, čili odborník na svobodu slova jako na vyšitý, že… Dále politolog Miloš Gregor, známý to expert na ‚dezinformace‘. Pokud se nemýlím, byl spojen též se snahou vytvořit brněnské centrum spolku Evropské hodnoty,“ připomíná Petr Žantovský.

Vládnoucí klika ví, že se ke korytům dostala díky prvovoličům

Dalším vystupujícím byl Jan Motal, jenž je prezentován jako „expert na média a etiku“. „Tento muž mnoha obročí vystudoval dramaturgii a scenáristiku, a později religionistiku, habilitoval se v oboru dramatická umění. Byl či stále je externím pracovníkem České televize. Na univerzitě působí jako pracovník Kabinetu pro výzkum divadla a dramatu. Nu ano, podobné akce, jako ta zmíněná, jistě tvoří divadélko samo o sobě, a tak i zde může být tento muž na svém místě. Nu a konečně novinářka Ivana Svobodová z Respektu, známe ji i z velice ‚kompetentního‘ pořadu o médiích Newsroom ČT24. Tak tihle ‚odborníci‘ indoktrinují svými konspiračními teoriemi o boji liberálnědemokratického Davida s kremelským Goliášem moravské studentstvo,“ žasne mediální odborník.

Docela by ho zajímalo, kdo tyhle křížové výpravy čelných propagandistů dnešního režimu – našeho či eurounijního – platí. „Tak či tak, je zřejmé, že propagandistická mašinérie opět přitvrzuje. Dnešní vládnoucí klika si spočítala, že se ke korytům dostala především hlasy prvovoličů, naivních a nezkušených studentů, a na ty teď zaměřuje svou pozornost. Na školách nižšího stupně sníží intelektuální nároky směrem k nule, když se ruší výuka Newtonova zákona, antických dějin a kdeco dalšího, na vysoké školy vnáší jednostrannou politiku, aby si posichrovala budoucí triumfy. Jenomže to budou vítězství Pyrrhova, pokud ještě vůbec někdo zná tento poučný dějinný pojem,“ nepochybuje Petr Žantovský.

Strach se jeví jako cosi špatného, ba odsouzeníhodného

Za článek týdne považuje komentář na Lidovkách pod titulkem „K čemu je strach. Smí-li se ‚vyhrožovat‘ klimatem, proč ne taky válkou?“ „Jeho autor, Zbyněk Petráček, v něm píše: ‚Je dobře, že se nebrání demonstracím nejrůznějšího druhu. A to i v době krizové, neurotické, pro leckoho válečné. Prostě v době svádějící k omezením v rámci boje proti kolaborantům či šíření nenávisti, jak se říká. Leč i ten, kdo fandí hlasům sympatie s vládou a Ukrajinou, se může nad lecčíms pozastavit.‘ Nad čím? Nad originálním, skoro až objevným pohledem zkušeného novináře na jeden opomíjený aspekt veřejné diskuse,“ oceňuje mediální analytik optiku autora.

Citujme: „Provládní demonstrace proběhla pod heslem Česko proti strachu. Není to poprvé. Už srpen 2015 přinesl výzvu Vědci proti strachu a lhostejnosti. Strach se v tomto uvažování jeví jako cosi špatného, ba odsouzeníhodného. Ale to je zjednodušující pohled. Vždyť strach je v jádru evoluční nástroj k přežití. Z našich prapředků měl větší šanci ten, který se bál medvěda a dokázal se před ním ochránit, než ten, který se ho vůbec nebál. A to trvá. Je-li strach špatný sám o sobě, principiálně, pak odsuzujme stejnou měrou ‚ruské šváby‘ surfující na strachu z války i klimatické aktivisty surfující na strachu z konce světa. Ještě je v paměti, jak v roce 2019 přijela Greta Thunbergová na Světové ekonomické fórum do Davosu a na veličiny se obořila bez servítků: ‚Chci, abyste cítili paniku a strach, jak to cítím já každý den.‘ Sklidila potlesk a měla volnou cestu k papeži i do OSN. Proč tedy odsuzovat lidi, kteří cítí strach z války i jejích důsledků? Či z inflace? Smějí-li nadsazovat klimatičtí aktivisté, proč by nesměli nadsazovat i oni?“

Jeden strach můžeme nazvat láskou a druhý nenávistí

Velmi správně položená otázka. „Česky se tomu tradičně říká ‚měřit různým metrem‘. V podstatě to znamená jen záměrné malování čertů na zeď, vyvolávání strachu z náhradních důvodů, tedy ne zima, hlad, nedostatek léků, nýbrž Putin, Kreml, domnělé obnovení SSSR, a to celé využito k propagandě našich úžasných vládních receptů a vysílání signálů,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

To chce talent, Fialo. Po volebním výprasku Petr Holec bez milosti

0:06 To chce talent, Fialo. Po volebním výprasku Petr Holec bez milosti

Aby ve volbách tohoto typu tři strany koalice SPOLU prohrály s hnutím ANO takovým způsobem, to skute…