Od rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana, koho jmenuje novým premiérem, se bude odvíjet další politický osud země. Hlava státu se netají tím, že příliš nefandí předčasným volbám. Bez nich se ale do řádného termínu v květnu příštího roku nemůže složit žádná koalice s výjimkou té stávající. Pokud by ji prezident ponechal u moci, jen by premiérem pověřil někoho jiného z ODS než Petra Nečase, pořádně by si to rozlil u svých stoupenců. Na Hrad ho totiž dostaly především hlasy odpůrců nynější koalice.

„Když prezident řekne, že si nepřeje předčasné volby, tak to neznamená, že musí hledat na půdorysu stávající koalice. Počkal bych si na jeho řešení, protože klidně může ustavit vládu, řekněme úřednickou, která nebude na půdorysu této koalice, ale bude vládnout v demisi až do řádných voleb,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Jiří Pehe, ředitel New York University v Praze, který přednáší politologii i na Fakultě sociálnich věd Univerzity Karlovy.

Popularita, nebo respektování rozložení sil ve sněmovně

„Prezident Zeman se dosud maximálně snažil rozšiřovat svou neformální moc a posunovat systém spíše k poloprezidentskému. To však byly z ústavního hlediska spíše takové detaily, tohle je první velká zkouška jeho prezidentství. Miloš Zeman si sám musí říct, co pro něj bude prioritou. Jestli se svézt na vlně svých příznivců, nebo přemýšlet o tom, když je ve sněmovně většina 102 či 103 hlasů, zda nerespektovat poměry, které v ní panují,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Sokol, politolog z vysoké školy CEVRO Institut.