Zdeněk Zbořil: Že Le Penová prohrála? Pozor, je to jinak. Smutný kabaret u Moravce. A studenti profesora Putny ať se podívají

14. 12. 2015 7:47

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Opakované obstrukce neudělají z Miroslava Kalouska a jeho opozičních druhů v očích veřejnosti neohrožené ochránce principů demokracie, ale lidé si je zapamatují jako ty, kdo demokracii ohrožují. Politolog Zdeněk Zbořil ve svém pravidelném ohlédnutí za politickým děním uplynulého týdne probírá i ruskou propagandu, smutný kabaret v České televizi i přibližující se konflikt mezi Ruskem a Spojenými státy na bojištích v Sýrii a východním Turecku.

Zdeněk Zbořil: Že Le Penová prohrála? Pozor, je to jinak. Smutný kabaret u Moravce. A studenti profesora Putny ať se podívají
Foto: Hans Štembera
Popisek: Politolog Zdeněk Zbořil

Anketa

Který z českých politiků vás v roce 2015 potěšil?

69%
1%
1%
1%
11%
0%
2%
hlasovalo: 13551 lidí

Páteční mimořádné schůzi Sněmovny k zavedení elektronické evidence tržeb předcházela tisková konference hnutí ANO, na niž dorazili poslanci v tričkách s nápisy „Nechte nás makat“, „Stop obstrukcím“ nebo také „Nezdržuj, Kalousku“. Na samotné jednání si ministr financí Andrej Babiš přinesl dětskou pokladničku, Martin Komárek si zase na mobil fotil řečnícího šéfa klubu TOP 09 Františka Laudáta, aby měl na sociálních sítích ke komu přidat poznámku „A tohle jste volili“. Koalice si však dokázala prosadit jen hlasování o programu, jinak ji obstruující TOP 09 nic nedovolila. Štafetu od stranického kolegy převzal novopečený předseda Miroslav Kalousek a téměř tři hodiny, dokud schůze neskončila, utrácel čas poslanců připomínáním, že mimořádné schůze by se měly zabývat mimořádnými okolnostmi.

Ale už samotné schválení programu, o němž se hlasovalo poté, co předsedající schůze Jaroslava Jermanová přerušila vystoupení předsedy ODS Petra Fialy, opozici naštvalo. „Sejdeme se u Ústavního soudu,“ hrozil Marek Benda. „Vládní koalice se dnes dopustila skandálního pošlapání demokratických principů. Takto se vládlo ve Venezuele za Huga Cháveze,“ postěžoval si Petr Fiala. „Když mluví o ‚skandálním pošlapání demokratických principů‘ předseda ODS, je už to s Českou republikou opravdu vážné. Téměř každý den se objevují nikoli milionové, ale miliardové skandály, které jsou dědictvím vlád, ve kterých ODS uplatňovala svou ‚vedoucí roli‘ a zřejmě k náhradě těchto škod nikdy nedojde, i kdyby museli všichni jejich viníci nastoupit k PTP,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil své pravidelné ohlédnutí za politickým děním uplynulého týdne.

Kalouska ani Fialu jako neohrožené ochránce demokracie nikdo nebere

Je ale přesvědčen, že TOP 09 ani ODS takové počínání nic dobrého nepřinese. „Opoziční obstrukce, o kterých se obstrukčníci domnívají, že jsou demokratickým principem, budou ještě chvíli zajímavé, než se obrátí – podobně jako propaganda České televize – proti svým tvůrcům. Ukazuje se, že ani profesor politologie, češtiny a historie nemusí vědět, že politika není jen třídní boj, ale také otázka konsenzu, a že zatvrzelost a neústupnost může poškodit obě bojující strany. A pokud se ještě někdo na přímé přenosy z Poslanecké sněmovny dívá, určitě nezapomene jména Kalousek, Laudát, Fiala a další. Nikoli však jako jména neohrožených ochránců principů demokracie, ale naopak jako jména těch, kteří, aniž to vědí, ji ohrožují. A že se uřeční až ke svému odchodu,“ domnívá se politolog.

Ještě před páteční mimořádnou schůzí se k opakovaně promarněnému času v Poslanecké sněmovně vyjádřil během své návštěvy Ústeckého kraje prezident Miloš Zeman. Podle něj TOP 09, konkrétně její předseda Miroslav Kalousek, svojí obstrukční taktikou paralyzují český parlament. Jde prý o největší škůdce parlamentní demokracie v České republice. „Už jsem to řekl k té páteční mimořádné schůzi. Je to tak, jde o ‚největší škůdce parlamentní demokracie v ČR‘ a nejhorší je, že to asi sami ani nevědí. Ani politická zkušenost se nedá předat bez obtíží, a tak se extremisté z TOP 09 a ostatní budou k ní muset dobrat sami. Možná, že to pro ně bude bolestivější, než se domnívají, stejně jako si to nemysleli jejich předchůdci,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.

Ani zpravodajové nevědí, zda nám nehrozí teroristický útok

Prezident Miloš Zeman zaujal i prohlášením, že dříve nebo později se terčem teroristického útoku islámských radikálů stane i Česká republika, a to nejspíše Praha. „To, zda se stane Česká republika terčem teroristického útoku, je z řádu Libušina proroctví. Ale proč ne? Když ano, nebo ne neumějí říci ani nejlépe informovaní ‚zpravodajové‘ u nás nebo u našich tzv. spojenců. Někdy mi ty jejich nápady připadají jako předpovědi počasí: buď to vyjde, nebo také ne, vždyť padesátiprocentní správnost je dobrý výsledek! Ale možná, že se také tak trochu vyhodíme do povětří nebo postřílíme sami. Už jsme se o to nedávno ve dvou případech pokusili a ani jsme nepotřebovali dovážet islámské radikály.  I u nás se nějací najdou,“ připomíná politický analytik.

Ing. Miloš Zeman, CSc.

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

O prezidentu Miloši Zemanovi, jemuž ve druhém kole přímé volby dalo začátkem roku 2013 hlas 2 717 405 voličů, si 11 tisíc lidí myslí, že se dopustil některými svými výroky velezrady, a proto se podepsali pod petici, kterou předložili Senátu, aby prezidenta kvůli tomu zažaloval. Senát ji však odmítl jako nedůvodnou a k hlasování o výzvě, aby hlava státu byla ve svých vyjádřeních zdrženlivější, neohrožovala jimi spojenecké závazky ČR a nerozdělovala společnost, se horní komora pro malý počet přítomných už nedostala. Podle organizátora petice Michala Majznera je nebezpečné, jak si prezident Zeman počíná, když společnost radikalizuje v souvislosti migrací, místo aby ji uklidňoval, je to prý na hraně trestního zákoníku a jde přímo o ohrožení domácí politiky.

Uklidňovat je správné, ale varovat před nebezpečím je také třeba

Pokud jde o nehlasování senátorů o zmíněné výzvě prezidentovi, naši zákonodárci podle Zdeňka Zbořila možná odkládají svá rozhodnutí podobně, jako Italové žádají o odložení platnosti prodloužení sankcí Evropské unie. „Předpokládám také, že se tak děje i pod vlivem zkušeností, které máme od doby, kdy vláda uznala – asi protiprávně – Kosovo, kdy se přidala k bombardování a zabíjení v bývalé Jugoslávii, kdy podporovala útok na ‚zbraně hromadného ničení‘ v Iráku a kdy se stala členem ‚koalice ochotných‘ tak trochu váhavěji v Sýrii,“ říká pro ParlamentníListy.cz k nezájmu senátorů o hlasování politický analytik Zdeněk Zbořil.

Když 11 tisíc občanů považuje prezidenta republiky za „velezrádce“, tak se dá předpokládat, že také souhlasí se všemi uvedenými agresivními akty. „Vedení agresivní války nebo její schvalování je nepromlčitelným zločinem a mnozí by měli vážit svoje slova, aby se nedostali jednou do potíží jako třeba Lubomír Štrougal kvůli střelbě při ochraně státních hranic ČSR a ČSSR. Slova o povinnosti uklidňovat jsou samozřejmě věcně správná, ale jak říká pan Kmoníček v sobotním vydání deníku Právo, jde také o varování. A když čtu podpisy některých, kteří podepsali už tolik ‚zneklidňujících petic‘, někteří dokonce i v padesátých letech minulého století, jsem trochu na rozpacích,“ přiznává politolog.

O ruské propagandě nepochybuje, i když rusky vůbec neumí

V další části svého ohlédnutí za politickým děním uplynulého týdne se zamýšlí nad ruskou propagandou v České republice, o níž se diskutovalo i na besedě u kulatého stolu, na níž sám nechyběl. „Aktivně jsem se zúčastnil dvěma krátkými vystoupeními. Byla to, řekněme, kultivovaně vedená diskuse, která mi přinesla několik zajímavých poznatků. Především mě zaujal reprezentant Asociace pro mezinárodní otázky, který se domnívá, že Česká republika je pod vlivem ‚ruské propagandy‘. Přiznal, že neumí rusky, ale všemu prý rozumí díky svým kolegům, s nimiž spolupracuje. Sebevědomí mu tedy nescházelo. Novinář z Hospodářských novin zase říkal, že jezdí do Ruska a na Ukrajinu a má v obou zemích řadu přátel, tak ten se asi s nimi domluví,“ líčí Zdeněk Zbořil své zážitky s účastníky diskuse.

Ti ostatní už mluvili spíše k věci a vypadalo to, že i ruštinu studovali. „Ale jak jsou na tom s literaturou, filmem, divadlem, hudbou a znalostí jazyků, kterými se v Ruské federaci mluví, nevím. Většinou totiž hovoří o Putinovi, což je pro ně alfa a omega poznání všeho ruského. A například o českém rusofilství nebo rusománii, jak se mi snad jen zdálo, nic nevědí. Čtyři ruští účastníci naopak mluvili, nebo se pokoušeli mluvit česky, ale také oni, stejně jako česká část diskutujících, připomínali, jak je v podobných diskusích zvykem, své subjektivní zkušenosti, mnohdy velmi starobylé. Krátká, ale užitečná byla připomínka kritického a nekritického zkoumání zdrojů informací, ale s ohledem na šíři diskuse se nedošlo k nějakým zajímavým závěrům,“ lituje politolog.

Z Otázek Václava Moravce se stal smutný kabaret

Jinak se už stalo tradicí, že když se u nás někdo zastane nějakého ruského stanoviska, hned je ruský agent. Výmluvně to prokázal profesor Martin Putna, který počmáral plakáty zvoucí na přednášku v Německu žijícího českého politologa a ekonoma Petra Robejška na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a na twitteru se pochlubil: „Fakulta polepena veleplakáty mesiáše Petra Robejška. Tak jsem na všechny napsal RUSKÝ ŠVÁB.“ „Tak o agentománii si u kulatého stolu také mnozí jen tak povrchně popovídali, protože to je dlouholetá součást ‚české politické kultury‘, a vlastně to pro mne, pamětníka, není vůbec nic nového. No a pana Putnu snad není třeba komentovat. Odpovídá to jeho intelektuální a mravní úrovni a o té by měl přemýšlet on sám a neměli bychom tím otravovat veřejnost. Jen doufám, že si ‚vtipné nadávky‘ pana profesora přečtou jeho studenti, aby propříště věděli, jak je lehké naučit se někoho nenávidět,“ podotýká Zdeněk Zbořil.

Z propagandy, i když jiné, bývá podezírána Česká televize. Kritizoval ji například předseda Asociace nezávislých médií Stanislav Novotný na konferenci Perspektivy veřejnoprávních médií za to, že pochlebuje všemu, co přijde z Evropské unie, a vydává za správné vše, co přijde z americké ambasády. Trvale ji tepe senátor Jan Veleba, hodně kritiky se na ni snáší v internetových diskusích. V pátečních Lidových novinách se ale veřejnoprávní televize zastal Zdeněk Šarapatka, člen Rady ČT, podle něhož je Česká televize „tvrdým oříškem pro mocenskou manipulaci“. „Svůj osobní názor na Českou televizi raději nepovím. Nemohu být objektivní, protože jsem se v neděli díval na Otázky Václava Moravce a ještě se z toho nemohu vzpamatovat. Byl to kabaret, tedy smutný kabaret, nebo ještě přesněji, takové smutné sdělení Radě ČT, že komu není rady, tomu není pomoci!“ myslí si politolog.

Putina by mohla ohrozit jen změna americké politiky, ta je však nereálná

Nakonec přece jen přiznává, že zpravodajství a publicistiku veřejnoprávní televize vnímá jako kontraproduktivní. „Možná že si mnozí v ČT neuvědomují, že dnes, i kdyby jim padala z úst zlatá slova nebo i trocha pravdy, už jim málokdo uvěří. Stejně jako panu Šarapatkovi za jeho účast a protiúčast na akci Olovo. Na zmíněné diskusi to někdo komentoval slovy ‚Zaplať Pánbůh za českou televizi!‘ a myslel tím, že dnes můžeme kdekoli číst, že ‚pravda začíná tam, kde končí signál ČT‘. Před necelým rokem publikoval Petr Žantovský důkladnou studii o mediální manipulaci a za příklad mu posloužila televizní krize. Doporučuji ji jednak proto, že se z ní dá vyčíst, že se za posledních patnáct let v České televizi nic nezměnilo, ale také, co je horší, že podobně se zachází s konzumenty veřejnoprávních médií i v jiných zemích na celém světě,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.

Zahraniční téma otvírá pohledem na Ruskou federaci, která se ocitla ve složité ekonomické situaci kvůli klesající ceně ropy i sankcím Západu. Proto je pro prezidenta Vladimira Putina při myšlenkách na čtvrté zvolení hlavou státu důležité, aby nynější vojenské angažmá v Sýrii bylo úspěšné. „Putina by mohla ohrozit snad jen změna americké politiky vůči celému světu. Protože to ale není možné a bojechtiví kongresmani, vláda i Bílý dům chtějí ‚ruského nepřítele‘ na hlavu porazit, bude ruská veřejnost stát za Putinem. Pan Chodorkovskij se svými miliardami a miliony, které chce ze Švýcarska posílat do Ruska, si současný režim plete s léty Leonida Brežněva. Může ale způsobit mnohé škody. Ruskou federaci za pomoci ‚veřejně prospěšných organizací‘ nerozvrátí, i kdyby jim přišel na pomoc pan Putna. Rusko může zničit jenom válka nebo vnitřní rozvrat, na čemž mnozí pracují, ale nevím, nevím, zda nesedlají špatného koně,“ přemítá politický analytik.

Snad nejel viceprezident USA do Kyjeva jen kvůli synovu byznysu

Ukrajina k sobě v minulém týdnu přitáhla pozornost návštěvou amerického viceprezidenta Joe Bidena v Kyjevě, ale i bitkou v parlamentu poté, co se jeden z poslanců Bloku prezidenta Petra Porošenka pokusil odnést premiéra Arsenije Jaceňuka. „Dá se ještě někomu a něčemu z Ukrajiny věřit? Ani projev amerického viceprezidenta o boji s korupcí není srozumitelný tomu, kdo nesedí za zavřenými dveřmi ukrajinských ‚komnat‘ a nevidí do hlav amerických, zdá se, že rozhádaných, politiků. Ale skutečnost, že do Kyjeva musel cestovat americký viceprezident, svědčí o tom, že se tam děje něco důležitého, snad ne jen s tím, co by mohlo mít vliv na byznys jeho syna Huntera v plynárenské firmě. Videozáznam z pranice v ukrajinském parlamentu je sice atraktivní, ale podobné obrázky známe i odjinud, ze zemí našich přátel a dnes i vojenských spojenců,“ konstatuje Zdeněk Zbořil.

Důležitější ovšem je, zda ukrajinská revoluce skutečně už „požírá svoje děti“, jak nasvědčuje odchod Dmytro Jaroše z čela Pravého sektoru, nebo je všechno jenom mediální hra. „A zda je jejím účelem jen to, aby ‚mezinárodní společenství‘ mohlo rozpoutat nějakou novou Krymskou válku, když od té velké a slavné uplynulo už 160 let. Alespoň výroky předsedy britské vlády Davida Camerona dělají dojem, jako kdyby chtěl už zase poslat na Krym slavnou ‚Lehkou kavalérii‘. Jinak by bylo zajímavé od znalců důsledků ukrajinského podpisu Asociační smlouvy a způsobu splácení jejích dluhů slyšet, co bude s Ukrajinou dál, když dluhová past je na ni už dávno nastražena a funguje. To, že jsou obyvatelé pobouřeni zdražením elektřiny a plynu, to už únavně u moci se střídající zbohatlíky, jak se kdysi na Ukrajině říkalo NEPmanům, dávno nezajímá,“ nepochybuje politolog.

Konflikt Ruska se Spojenými státy na bojištích v Sýrii se přiblížil

Stupňuje se napětí mezi Ruskem a Tureckem, které odstartovalo sestřelení ruského bitevníku. Ruský prezident Vladimir Putin pohrozil okamžitou likvidací jakéhokoli cíle, který by ohrozil ruské síly v Sýrii. I když nejmenoval, komu varování adresuje, jeho slova jasně mířila na Turecko. V neděli střílela ruská válečná loď Smětlivyj v Egejském moři na výstrahu, aby zabránila kolizi s tureckým rybářským plavidlem. Poslanec a místopředseda sněmovního výboru pro obranu Ivan Gabal k nynějšímu stavu prohlásil, že v Sýrii se neformuje široká mezinárodní koalice, jak se o tom v souvislosti s bojem proti tzv. Islámskému státu mluvilo, ale naopak posiluje eskalace mezi Ruskem na jedné straně a Tureckem a USA na druhé straně. Podle něj NATO musí reagovat na ruskou expanzi základnami, zbraněmi a vojenskou aktivitou ve Středomoří.

„Ta Putinova pohrůžka ‚okamžitou likvidací jakéhokoli cíle‘ společně se zprávou, že 95 procent nukleárního potenciálu Ruské federace je v plné pohotovosti, svědčí o tom, že se konflikt, který si původně přáli jen někteří, přiblížil. A tentokrát má jindy ne vždy přesný Ivan Gabal pravdu. Nejde o nějakou koalici versus Rusko, ale o Rusko versus Spojené státy na bojištích v Sýrii a východního Turecka. A měli bychom tuto informaci brát vážně, protože, zdá se, dnes už rozhodují horké hlavy na obou stranách. A z míst, kde se dnes válčí, to není do střední, ale ani do západní Evropy daleko,“ připomíná varovně pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Trump na vrcholu americké vnitřní a zahraniční politiky je nepředstavitelný

V USA i nadále vyvolává velké pozdvižení Donald Trump, který je i přes řadu kontroverzních výroků podle průzkumů stále favoritem republikánských prezidentských primárek. Nejnověji vyzval k celkovému a naprostému uzavření Spojených států pro muslimy, kteří chtějí do země přicestovat. Podle Bílého domu je Trumpův požadavek v rozporu s americkými hodnotami i bezpečnostními zájmy státu. Donald Trump už v minulosti doporučoval zvážit uzavření některých mešit v USA. „Jsem přesvědčen, že Donald Trump je jen jakýsi komický republikánský ‚předskokan‘. Možná že mentalitě amerických voličů nerozumím. Představit si ho ale jako budovatele nové pyramidy americké vnitřní i zahraniční politiky opravdu nedovedu,“ přiznává politický analytik.

Uprchlické téma přináší zcela odlišné plody v sousedním Německu. Stále populárnější pravicově konzervativní strana Alternativa pro Německo čelí jak fyzickým napadením svých představitelů, tak i útokům na sídla stranických kanceláří AfD. To kancléřce Angele Merkelové vynesl naprosto opačný přístup k migrantům ocenění za osobnost roku 2015 podle amerického časopisu Time. „Svým pohledem na uprchlíky jako na oběti hodné záchrany spíše než jako na vetřelce, které je třeba zapudit, vsadila tato žena vychovaná za železnou oponou na svobodu,“ uvedla šéfredaktorka časopisu Nancy Gibbsová ve zdůvodňujícím textu. Osobnost, která v lepším, či horším nejvíce ovlivnila události daného roku, vybírá časopis Time od roku 1927 a například v roce 1938 zvolil Adolfa Hitlera.

Počty protestujících proti německé vládní politice narůstají

„Ve Spolkové republice Německo mě dnes více zajímá Identitäre Bewegung. Je to sice jen další opoziční hnutí, které ale na rozdíl od vzpomínané Alternativy pro Německo nepůsobí jen na území bývalé NDR, ale má ambice se stát ‚národním‘ hnutím celoevropským. Jeho vznik a schopnost absorbovat i jiné proudy mimoparlamentní opozice svědčí o tom, že protestujících proti vládní politice současné koalice přibývá. Samozřejmě v této souvislosti je nápad časopisu Time z říše snů o propagandě a agitaci. A odvolávání se na minulost Merkelové v NDR, což se neděje v případě prezidenta Joachima Gaucka, je podezřelé,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.

U nás doma téma migrace nejvíce rezonovalo při sobotní demonstraci na Václavském náměstí, kam dorazila asi tisícovka lidí, před kterou promluvilo několik politiků včetně bývalého šéfa republikánů Miroslava Sládka, a na první celostátní konferenci hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury, kde přednesl projev i Edouard Ferrand z francouzské Národní fronty. „Demonstrace ‚Za naši kulturu, za naši zem!‘ ukazuje na něco podobného, co jsem před chvílí zmiňoval. Přicházejí nové nebo staronové osobnosti i ‚neosobnosti‘, které v tom současném babylonu politických idejí a činů vidí svou příležitost a ona se jim vskutku nabízí. Pana doktora Sládka jsem sice neviděl, nikde nám ho neukázali, ale umím si představit, pokud neztratil humor, že ten náš současný ‚úporný politický diskurz‘ by dokázal uvést do pohybu,“ přiznává politolog.

U nás děláme z Marine Le Penové dvojče Jörga Haidera

Nedělní druhé kolo regionálních voleb ve Francii rozhodlo o tom, že Republikáni bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho se svými spojenci získali kontrolu nad sedmi ze 13 krajů, vládní socialisté Françoise Hollandea si udrželi pět regionů, ten třináctý, Korsiku, tradičně ovládli místní nacionalisté. Ke dvěma vítězstvím Sarkozymu a spol. pomohlo to, že socialisté se z druhého kola stáhli, aby umožnili porážku Národní fronty. Její dvě hlavní tváře, předsedkyně strany Marine Le Penová a její neteř Marion, se tedy výhry nedočkaly, přesto dokázaly proti společné pravolevé frontě shromáždit až 45 procent hlasů. V celkovém součtu hlasů skončila Národní fronta třetí s více než 28 procenty. První jsou Republikáni ve spojení s centristy se ziskem kolem 40 procent hlasů, druzí socialisté s dalšími levicovými stranami s podporou 32 procent.

PhDr. Miroslav Sládek

  • SPR-RSČ Miroslava Sládka
  • mimo zastupitelskou funkci

„Poslední dny před druhým kolem voleb ve Francii vládla hysterie, zejména u socialistů prezidenta Hollanda, který si byl vědom, že jeho sázka na válku v Sýrii nebo v Africe nevyšla a že zřejmě socialisté budou muset být chudým příbuzným v jakékoli koalici. Dokonce se zapomnělo i na islám a volalo se do boje proti Front National více než do války proti terorismu. U nás, kde děláme z Marine Le Penové dvojče Jörga Haidera, nebo alespoň nacionalistickou šovinistku, jsme ji už  předem označili za extremistku a divíme se jejím téměř 30 procentům v prvním kole. Její voliči však nejsou jen rasisté a lidé nenávidějící cizince, ale zejména ti, kteří nejsou spokojeni se způsobem vládnutí socialistů, administrováním EU a multikulturním výkladem evropské politiky,“ tvrdí Zdeněk Zbořil.

Nejde o porážku Národní fronty, ale o Pyrrhovo vítězství socialistů

Podivuje se nad tím, že v téměř celé Evropě jsou výsledky druhého kola regionálních voleb komentovány jako porážka Národní fronty. „Po druhém kole, ve kterém se zvýšila volební účast asi o sedm procent a v němž voliči Socialistické strany volili ve prospěch Sarkozyho Republikánů, sice Marine Le Penová nevyhrála v žádném volebním okrsku, ale zachovala si přízeň svých téměř třiceti procent voličů, by se mělo spíše mluvit o ústupu ze slávy Socialistické strany a francouzského prezidenta. Jeho ‚společné‘ vítězství s Republikány je ve skutečnosti Pyrrhovým malým vítězstvím, které se za dva roky v prezidentských volbách může změnit ve velkou porážku. François Hollande si ve skutečnosti může jen vzpomenout na svého historického předchůdce a konstatovat: Ještě jedno takové vítězství a socialismus ve Francii bude ztracen,“ dodává politolog.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Svět se zbláznil, hodnotí Tereza Spencerová a překvapuje: Mezi USA a Ruskem to začalo být úplně jinak, než vám vypráví. Na všech frontách

7:55 Svět se zbláznil, hodnotí Tereza Spencerová a překvapuje: Mezi USA a Ruskem to začalo být úplně jinak, než vám vypráví. Na všech frontách

OKNO DO SVĚTA TEREZY SPENCEROVÉ Série jednání mezi USA a Ruskem přináší zásadní změny v situaci na B…