Na konci března uplynulo 25 let od zahájení bombardování Jugoslávie, dnešního Srbska, ze strany letounů Severoatlantické aliance. Bombardování, které Srbové vnímají jako akt agrese, trvalo 78 dní a nocí. Členské státy svými bombami zasáhly množství civilních cílů a způsobily masivní ztráty na straně civilního obyvatelstva.
Oficiální údaje nejčastěji uvádějí, že bombardování zabilo 2 500 civilistů, z toho bezmála stovku dětí. Nejznámější dětskou obětí je tříletá dívka Milica Rakić, kterou zasáhla kazetová bomba v koupelně domu její rodiny. Mezi prvními zasaženými cíli byla budova bělehradské porodnice.
Má Markéta Pekarová Adamová vaši důvěru?Anketa
Tehdejší český prezident Václav Havel bombardování fandil a obhajoval ho. Je mu připisován výrok o „humanitárním bombardování“, který někteří jeho příznivci označují za vymyšlený. Veřejné zdroje ovšem uvádějí citaci Havla z francouzského deníku Le Monde o tom, že „nálety, bomby nejsou vyvolány hmotným zájmem. Jejich povaha je výlučně humanitární.“
Miloš Zeman byl v té době předsedou vlády, jehož kabinet nakonec po delším nátlaku z Aliance přelety letounů přes naše území schválil. Zeman později uvedl, že byl podveden, neboť bylo slíbeno, že budou zasahovány výlučně vojenské cíle. V roce 2021 se během návštěvy srbského prezidenta Vučiće v Praze Srbům za tento český souhlas s bombardováním v přímém přenosu omluvil a požádal za odpuštění.
ParlamentníListy.cz zajímalo, jak se čeští politici napříč stranami na tuto akci NATO zpětně dívají.
Fotogalerie: - Pieta za Srbsko
„Dobrý den, já jsem v té době jako student sebral humanitární pomoc za stovky tisíc a jel jsem tam pomáhat. Proto můj pohled je určitě jiný než řady politiků. Každá válka je hnusná,“ napsal redakci lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.
Jeho kolegyně z Evropského parlamentu a šéfka KSČM Kateřina Konečná byla ráznější. „Dobrý den, Jugoslávie je pouze třešničkou na dortu zla, které rozsévalo a rozsévá pakt NATO. Ten dnes slouží jako prodloužená ruka zájmů USA. Ostatně KSČM i STAČILO jsou jedinými subjekty, které žádají, aby se občané vyjádřili, zda chtějí v tomto válkychtivém paktu setrvat, či nikoli,“ vzkázala.
„Někdy se i mistr tesař utne. Co více říci. K tématu doporučuji knihu Jiřího Dientsbiera staršího Daň z krve, jak tehdy bombardování prožívala česká protiklausovská scéna,“ řekl senátor ODS Tomáš Jirsa.
Ing. Kateřina Konečná
Tomáš Zdechovský
Pro poslance SPD Radovana Vícha bylo bombardování šokem. „Ještě ani nezaschl inkoust na přístupové smlouvě ČR do NATO, a již tehdejší vláda ČR souhlasila s přelety letounů NATO přes naše území s cílem tzv. humanitárního bombardování Srbska, které si vyžádalo spousty nevinných civilních obětí při zásazích na civilní cíle. Myslím, že to otřáslo důvěrou našich občanů v NATO. Je potřeba také nezapomínat, kdo byl tehdy prezident,“ uvedl poslanec.
„Byl jsem v Bělehradě a mluvil s místními. Většina si přeje vstup Srbska do Evropské unie, nicméně o člověka, který by chtěl do NATO, prakticky nezavadíte. Neumím posoudit vojenské dopady v 90. letech, ale myslím, že politicky NATO tu zemi nevratně ztratilo,“ konstatoval pirátský europoslanec Mikuláš Peksa.
Jasný pohled nabízí i senátor Zdeněk Hraba. „Tehdy jsem s touto akcí nesouhlasil a názor jsem nezměnil. Mám za to, že to byla chyba i proto, že toto bombardování zanechalo velké rány na vztazích Západu a Srbska, které se budou hojit ještě dlouho, což lze ostatně vidět,“ řekl pro ParlamentníListy.cz.
Poslanec SPD Jaroslav Foldyna útok NATO vnímá jako válečný zločin a jako zločin proti křesťanské civilizaci. „Doufám, že se madam Albrightová a všichni další, kteří se na tom podíleli, smaží v pekle,“ řekl pro ParlamentníListy.cz.
„Je to naše velká ostuda. Jugoslávie se nás zastala v roce 1938 a 1968. Měli bychom prosit o odpuštění jugoslávský/srbský lid, že jsme asistovali u této křivdy. Nikdy bychom už nic podobného neměli opakovat,“ vzkázal předseda Svobodných Libor Vondráček.
„Jako první český politik vůbec jsem se již před několika lety veřejně omluvil srbskému národu za válečné zločiny, které spáchala Severoatlantická aliance spolu s Českou republikou během tzv. humanitárního bombardování Srbska na podporu kosovsko-albánské mafie. Bylo to v rámci mého vystoupení na mezinárodní konferenci o česko-srbských vztazích. A jsem rád, že také náš europoslanec MUDr. Ivan David jako tehdejší člen vlády hlasoval proti. Zrada tehdejší české vlády na srbském národě je o to odpornější, že v roce 1938 se hlásilo 60 tisíc srbských dobrovolníků na obranu Československa proti Němcům. Odsuzuji válečné zločiny Spojených států amerických spáchané na srbském národu,“ uvedl šéf SPD Tomio Okamura.
První místopředseda Trikolory Petr Štěpánek upozorňuje, že příklad Kosova vedl k pozdějším odtržením Krymu nebo Donbasu. „Buďme poctiví a nazývejme věci pravými jmény. Je to právě 25 let, co státy sdružené v NATO v čele s USA a Velkou Británií zahájily bombardování Svazové republiky Jugoslávie. Stalo se tak bez mandátu OSN a stalo se tak jen pár dnů po našem vstupu do Aliance. Vojenské údery zaměřené i na civilní infrastrukturu trvaly 78 dní. I naše země proto nese odpovědnost za válečné zločiny, které tam byly spáchány, včetně zavraždění tisíců civilistů. Právě tahle válečná operace změnila evropské paradigma. Od Kosova totiž vede přímá cesta ke Krymu či k Donbasu. Když v jednom případě říkáme ano, nesmíme se pak divit, že stejně postupují i jiní. Je hanebné používat dvojí metr,“ řekl.
„Už tehdy jsem bombardování odsuzovala, bylo to jednoznačně napadení Srbska vojsky NATO, tedy akt vojenské agrese. Nepotřebuji tedy zpětný pohled, kdo chtěl, už tehdy věděl a měl jasno. Jela jsem se pak s manželem do Srbska podívat a obejmout místní lidi… Za útok na Srbsko by se všichni, kdo to tehdy dopustili a schvalovali, měli stydět. O dvojím metru ve vztahu k rusko-ukrajinskému konfliktu už ani nemluvím. Válka je vždy zlo, a proto odsuzuji tuto vládu, která nás do ní chce vehnat. Nerozumím nikomu, kdo prahne po válce, a v případě ministryně Černochové pak jejímu viditelnému uspokojení při nákupu zbraní. Patrně jí schází jiné. Měli bychom všichni dělat vše pro zachování míru, vláda v první řadě,“ uvedla senátorka Jana Zwyrtek Hamplová.
Šéf hnutí Přísaha Robert Šlachta mluví o dlouhodobých následcích bombardování. „Hodnotím ji, stejně jako každý podobný konflikt, špatně. Každá akce, kde umírají civilní oběti, je strašnou tragédií a mělo by být povinností všech stran i OSN a NATO konfliktům zabránit. To platilo tenkrát a platí to i dnes. Navíc každá taková akce má dlouhodobé následky a způsobuje bezpečnostní rizika i v širokém okolí,“ sdělil.
Mgr. Robert Šlachta
„V roce 1999 jsem Srbsko navštívil s humanitární pomocí a zažil sérii nočních náletů v Bělehradě. Mluvil jsem tam s mnoha lidmi a pochopil, že útok států NATO na dlouhá léta poškodil pozitivní vztah Srbů k „Západu“. Jsem přesvědčen o tom, že vlády tehdy měly hledat jiné cesty, jak zastavit nesmyslné vraždění v Kosovu,“ řekl šéf SOCDEM Michal Šmarda.
Podle šéfa strany PRO Jindřicha Rajchla je bombardování Srbska největší ostudou v dějinách naší země. „Byli jsme narychlo přijati do NATO jen proto, aby naše území mohlo být využito k vojenské agresi vůči Srbsku. Výsledkem použití ochuzeného uranu je skutečnost, že Srbsko má nejvyšší počet nádorových onemocnění na hlavu v Evropě a druhý na světě. Jsem přesvědčen, že bychom se měli za tohle selhání Srbsku dodatečně omluvit. A především bychom se měli poučit a nikdy podobnou chybu nezopakovat. Což bohužel momentálně činíme, když jsou naše rakety Taurus používány k útokům na civilní cíle a když z nás Petr Fiala udělal překupníka dělostřeleckých granátů. Jednou se za toto hloupé nadbíhání agresivní strategii zbytečného prodlužování válečného konfliktu a nepochopitelného krveprolití budeme stydět úplně stejně jako za humanitární bombardování Srbska,“ konstatoval Rajchl.
JUDr. Jindřich Rajchl
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
Miloš Černík 1
