Ukrajinci mají na Donbase problémy; z jejich pohledu jde prý „o zatím nejtěžší fázi války”. Jak by ne, když z nezávislých výpočtů vyplývá, že Rusové momentálně (včetně Krymu) okupují už čtvrtinu ukrajinského území. Domníváte se, že pokud Rusko ovládne oblasti Doněcka a Luhanska, bude to prezidentu Putinovi stačit k tomu, aby svou „speciální operaci“ ukončil?
Na to určitě nepřistoupí, o tom jsem přesvědčen. Nemyslím, že by to znamenalo konec války – ani z jedné ze znepřátelených stran.
Armáda Ruské federace dnes okupuje, v rozporu s mezinárodním právem, část svrchovaných ukrajinských území na východě a jihu země – a v současné době řada západních politiků vyzývá Ukrajinu, aby přistoupila na „mírová“ jednání s Ruskem. Jste pro politiku ústupků a kompromisů?
Naprosto ne, jde přece o princip! Vždyť jakákoliv jiná geopolitická konstelace, než ta, daná reglementem tzv. Budapešťského míru, který v roce 1994 přesně definoval, jak má být území Ruska a Ukrajiny uspořádáno, je v zásadě špatná. Cokoliv, co bude mimo tento rámec, nazývám jednoznačně prohrou a je to pro mě nepřijatelné. Nemůžeme ustoupit agresi a imperiálnímu tlaku Ruska. To by byla velká a dost možná osudová chyba!
Západ nemůže v případě potřeby opustit svoje hodnoty, protože pak už se k nim také nikdy nebude moci vrátit, i kdyby o to stál. Já se proto především ptám, co hodlá dělat Evropa, jakou budeme mít protihru a strategii kromě přitroublého dohadování se, kdo dřív zavře kohoutky s plynem a s ropou!
Hrozí Ukrajině, že když ustoupí a ponechá Moskvě dejme tomu Donbas na základě vzájemné dohody, že se Rusko znovu nadechne a bude pokračovat ve své snaze zabrat i další území?
Uvažuji ryze teoreticky, protože k nějaké skutečně dlouhodobě platné smlouvě tu chybí jakákoliv právní platforma. Ale naprosto nepochybuji o tom, že Vladimír Putin by určitě ve své agresivní politice pokračoval, že by chtěl zabrat další území. Proč by také ne? S jídlem roste chuť. Povedlo se to s Krymem, teď příkladně s Donbasem a příště třeba s Podněstřím. A Západ přihlíží – pouze dodává zbraně a kutí nějaké de facto ne příliš fungující sankce, které mají Rusko zahubit ekonomicky. Ale vidíme, že Putinovy imperiální choutky to evidentně nezastaví.
Česko, respektive Československo, má své neblahé historické zkušenosti s podobným tlakem západních spojenců na učinění značných územních ústupků; mám na mysli rok 1938 a zabrání tzv. Sudet. Vstřícný a bolestivý krok tehdejší vlády skončil pak zabráním celého území. Vidíte v tom nějakou paralelu s Vladimírem Putinem?
Je to nepochybně zcela přesná historická asociace. Moc dobře z českých dějin víme, jak západní politika appeasementu zamávala s vírou v Západ. A tím pádem s politickou orientací tehdejšího Československa, které se osudově odklonilo směrem na východ SSSR, který nám před válkou jako jediný nabízel pomoc, když Francie a Anglie dávaly ruce pryč. Takové bylo alespoň většinové poválečné veřejné mínění, které nás pak bohužel provázelo na cestě do totality. Ale že to byla exemplární ukázka naprostého selhání Západu, o tom není sporu.
Pokud v současné situaci budeme vytvářet tlak na Ukrajinu, oběť ruské agrese, aby udělala ústupky Rusku, vyvolá to velké nepochopení, frustraci a nárůst nedůvěry ukrajinské veřejnosti směrem k Západu. Vždyť 82 % Ukrajinců vystupuje proti jakýmkoliv ústupkům (především územním) Ruské federaci.
Ano, to jistě, to by byla obdobná situace, jakou jsme popisovali o předválečném Československu. Vždyť tady skutečně začínáme vytvářet podmínky pro příchod „nového Mnichova“. Jak by nám potom mohli Ukrajinci cokoliv věřit, kdybychom toto dopustili!
Přešlapování kolem amerických raketometů pro Ukrajinu je u konce. Joe Biden oznámil, že USA „dodají Ukrajincům pokročilé raketové systémy a munici, nicméně dolet těchto raketometů je omezen hranicí 80 km. Je to určitý signál, že USA dávají od války ruce pryč, protože se obávají třeba i jaderné vendety ze strany Moskvy?
Pro mě je to pouze signál, že nadále Ukrajinu podporují a že vůbec dávají něco, aby se mohla bránit.
Osobně se totiž domnívám, že na podzim už Ukrajina přestane Západ v podstatě zajímat a bude ponechána svému osudu.
Psali jsme:
Co říkáte na návrh britského premiéra Johnsona, že s Ukrajinou vytvoří Velká Británie jakýsi pakt, alternující EU?
Tak tady je už, a bylo, několik méně či více fungujících paktů. A já chci věřit, že Británie dělá co může, i když premiér Johnson je pro mě spíše estrádní umělec, kterého bych se zdráhal pověřit jakýmkoliv odpovědným úkolem.
V Česku se diskutuje o tom, zda vláda nedělá pro Ukrajinu a Ukrajince zbytečně mnoho – na úkor vlastních lidí. Jak to vidíte vy?
Já ty argumenty chápu, samozřejmě, že to něco stojí, ale já sám bych byl hodně nerad občanem země, která by dopustila druhý Mnichov.
Obáváte se přímého ohrožení naší země, nebo jde „pouze“ o morální imperativ?
Podle toho, že prezident Putin se opakovaně odvolává na geopolitické uspořádání sfér vlivu, které vzešlo z konferencí čtyř vítězných mocností (USA, Velká Británie, Francie a SSSR), konaných během a těsně po druhé světové válce, tak obavy určitě mám. Rusko totiž nás a další země Východní a Střední Evropy v čele s Polskem vidí jako oblast, kterou by mělo mít pod kontrolou, která mu vlastně historicky po právu náleží, což je sice absurdní, ale i na základě dobře cílené propagandy tomu většina Rusů skutečně věří.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Tomáš Procházka
