Co soudíte o pokusu o převrat v Turecku?Anketa
V Nice došlo ve čtvrtek k útoku, který může mít spojitost se sympatiemi k radikálnímu islámu (přihlásil se k tomu IS), ale také se hovoří o činu frustrovaného jedince. Zatím to není zcela jasné. Podle prvních odhadů zahynulo okolo 85 lidí. Není už opravdu čas na to, aby Evropa společně se Severoatlantickou aliancí, dejme tomu i za podpory Ruska, definitivně zničila Islámský stát? Neměla by Evropa omezit příliv muslimské migrace, z níž se „líhnou“ frustrovaní jedinci, kteří se neumí sžít s evropskými poměry?
Po útocích v Paříži vykřikoval Babiš a další politici do světa, že jsme ve válce. Bylo to ale politické pí-ár prohlášení, reálně se totiž nic neudělalo. Islámští teroristé dál pronikají do Evropy v imigrační vlně, hranice nejsou chráněné, pro stabilizaci krizových oblastí se udělalo jen velmi málo, EU dál toleruje to, že Turecko obchoduje s IS.
Řešení přitom existuje. Musí se zřídit bezpečné zóny v Sýrii a v severní Africe, kam se budou odvážet všichni imigranti, kteří dorazí do Evropy. To znamená totální stop nelegální migraci, kterou k nám proudí teroristé. Druhá věc je skutečná podpora místních bojovníků, například kurdských milicí, které vedou rozsáhlé boje s IS. V žádném nemůžeme tolerovat postoj Turecka, které obchoduje s IS a bombarduje kurdské pozice. Taková řešení ale vyžadují silné vůdce, která Evropa nemá.
Měla by i naše vláda v souvislosti s těmito útoky posílit bezpečnostní opatření ve státě? Myslíte si, že ta dosavadní jsou už dostatečná? A je vůbec možné se proti teroristickým útokům lépe připravit? Neměli bychom požádat o pomoc izraelské experty, kteří s islámským terorismem mají bohaté zkušenosti?
Ta nejvýznamnější bezpečnostní opatření měla hlavně ukonejšit veřejnost, že nám nic nehrozí. Podstatná je ale ochrana našich hranic a schopnost zabránit jejich nelegálnímu překračování. Je třeba obnovit pohraniční policii. Bezpečnost státu nelze zajistit bez toho, že budeme vědět, kdo k nám přichází.
Nejvíce teroristických útoků v Evropě se odehrává právě ve Francii, i když například ve Velké Británii je srovnatelný počet muslimských emigrantů. Čím si to vysvětlujete? Mají snad arabští přistěhovalci ve Francii horší životní podmínky, anebo francouzská velmi liberální společnost podcenila bezpečnostní rizika a nechala si na svém území působit militantní islamisty?
Riziko útoku je v obou zemích v podstatě srovnatelné. Důležité je, že plánování útoku je jednodušší ve Francii, která je geograficky blíže a kam snadněji proniká podpora od radikálů z Islámského státu. Při cestě do Francie také snadněji terorista splyne s imigrační vlnou. Británie je v tomto trochu v závětří, protože jí chrání kanál La Manche.
Psali jsme:
Do jaké míry potřebujeme právě nyní Rusko jako spojence k boji proti terorismu? Přičemž, riziko terorismu nám hrozí v Evropě, stejně tak bojujeme na Blízkém východě s Islámským státem i v Afghánistánu a stále není vyřešen konflikt s Tálibánem. Problémy jsou také v Africe. Jak v jednotlivých ,,segmentech“ bojovat, a kde Rusy potřebujeme?
Radikální islám je společný nepřítel pro celou západní civilizaci včetně Ruska. Boj proti islámskému terorismu vidím jako bod nejvyššího společného zájmu. Islámský radikalismus může být poražen pouze mezinárodní koalicí. Sám nad ním nikdo nezvítězí. Je nejvyšší čas, aby se mocnosti přestaly handrkovat. Máme společného nepřítele, který nám přikládá nůž na krk.
V rámci posledního summitu NATO jasně zaznělo, že Aliance nečeká bezprostřední hrozbu z Ruska, je třeba situovat do Pobaltí menší počet jednotek. Je to správné rozhodnutí? A správné množství? Z Moskvy zaznívá obava, že dané síly budou jen předvoj k přisunutí dalších, stejně tak k výstavbě infrastruktury, včetně protiraketové. Je to důvodná obava? A co riziko, že Rusko rozmístí v Kaliningradské oblasti nejnovější rakety?
Prioritou pro všechny strany by mělo být nepřilévat zbytečně olej do ohně. NATO a Rusko by měly naopak hledat cesty, jak spolu správně komunikovat a hledat společné zájmy. To, co se děje, začíná připomínat řinčení zbraněmi a do toho se Česká republika nesmí aktivně zapojovat.
Václav Klaus je součástí rady institutu Dialog civilizací, který v Berlíně zprovoznil prokremelský podnikatel Vladimir Jakunin. Miloš Zeman je pro pořádání referenda o setrvání Česka v EU i v NATO. Lze za těmito dvěma událostmi vidět podlézání českých prezidentů Kremlu, nebo snahu o autonomní vedení zahraniční politiky?
Pokud by chtěla cizí mocnost zničit Evropu, v podstatě by jí stačilo čekat dalších pár let, než EU sama sebe ureguluje a rozloží přijímáním islámských imigrantů. Já v těchto aktivitách vidím především poselství, že nemůžeme slepě následovat Junckera a Merkelovou a jejich Bruselstán, ale je třeba vidět i alternativy, přičemž české zájmy musí být vždy až na prvním místě.
Pokud jde o současné Česko, lze pochopit volání Miloše Zemana po referendu o členství v EU i v NATO? Lze zároveň sdílet obavy některých politiků a aktivistů, že plánem Miloše Zemana je vyvést Česko ze západních struktur a přiblížit Rusku a Číně? Objevují se plány na mobilizaci proti Zemanovi v tomto smyslu. Jsou potřebné?
My referendum plně podporujeme. Připomínám, že jsme jediní, kdo návrh takového zákona skutečně předložili. Volání po referendu je voláním po reformě EU. My nechceme ničit to, co je na EU dobré, především tedy společný trh. Referendum má být facka Bruselu, že takovou Evropskou unii nechceme. Pokud se bude pokračovat v dnešní centralistické linii, povede k úpadku celého kontinentu a k neschopnosti bránit se cizím mocnostem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Čunková
