Zaslouží si zemědělec, který vysypal před Úřad vlády hnůj, trest?Anketa
V roce 1999 jste působil v české armádě. Vzpomenete si, s jakými pocity tam bylo vnímáno naše přistoupení k NATO?
Nebyli jsme na to připraveni. Skutečností je fakt, že od nasazení protichemického odřadu našich vojáků do společné koalice v rámci osvobozování Kuvajtu v roce 1991, se začaly v armádě dít významné změny. Nabyté zkušenosti byly tehdy k nezaplacení. Zastaralá výzbroj, nedostatečná výstroj, staré taktické postupy, jazyková bariéra a k tomu ihned na počátku smrt prvního vojáka ppor. Petra Šimonky. Vzpomínám, jak jsme se všichni překotně učili situační značky NATO a samozřejmě anglický jazyk.
Dalším přelomovým bodem bylo nasazení našich vojáků do zemí bývalé Jugoslávie v letech 1992–1995 v rámci mírové mise UNPROFOR, a to dokonce v síle praporu. U nás vzniklo Výcvikové středisko mírových sil OSN v Českém Krumlově, které zabezpečovalo přípravu. Následně se tato mise „překlopila“ do misí IFOR a SFOR. Toto byly přelomové body. Takže jsme všichni očekávali, že vybavení a zabezpečení vojáků v zahraničních misích dosáhne stejné úrovně i v ostatních součástech armády po našem vstupu do NATO. Ve skutečnosti se to až na výjimky nestalo, a to přetrvává do dnešních dnů.
Po vstupu do „obranné“ aliance ještě nezaschl inkoust na smlouvě k přistoupení a došlo k „humanitárnímu“ bombardování Jugoslávie bez Rezoluce RB OSN. Takových kroků bylo více. Takže spíše otazníky nad skutečností, že když byla zrušena Varšavská smlouva, tak mělo být zrušeno i NATO. Hovořil o tom jednu dobu i prezident Václav Havel.
Fotogalerie: - Hladoví ministři
Někteří dnes vzpomínají, že přesvědčit západní spojence k souhlasu se vstupem ČR, Polska a Maďarska bylo cosi jako „zázrak“, kterému zpočátku nikdo nevěřil. Co zpětně takovému hodnocení říkáte vy?
Nehovořil bych o zázraku. Naši vojáci plnili v této době v rámci formátu NATO – Partnerství pro mír (PfP) skvěle úkoly v rámci zahraničních operací. Podobně Polsko a Maďarsko. V armádě tehdy probíhaly velké personální a organizační změny. Nastartovala se standardizace a interoperabilita. Hledala se ale zároveň také nějaká silná proklamace k 50. výročí vzniku NATO, která by zazněla při této příležitosti. Bylo to tehdy politické gesto západu k posílení transatlantických vazeb.
Jaká podle vás byla v dohodě o přistoupení role prezidenta Václava Havla?
Prezident Václav Havel prosazoval myšlenku zrušení obou paktů, jak Varšavské smlouvy, tak NATO. Nakonec ho jeho poradci přesvědčili, že by to byla chyba a on od tohoto záměru ustoupil. Svou roli zcela jistě také sehrála česká rodačka a tehdejší ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová.
Ve kterých skupinách tehdy podle vás byla největší vůle a snaha dovést české přistoupení k NATO do konce?
Byla to doba politických turbulencí a následných kompromisů na domácí politické scéně. Sarajevský atentát na premiéra Václava Klause to odstartoval, následovala úřednická vláda Josefa Tošovského a následně opoziční smlouva mezi ČSSD a ODS. Byly zde i zájmy určitých zbrojařských firem, lobbistů a zájmových skupin podílet se na modernizačních projektech armády. Utrácení vehementně prosazoval zejména tehdejší dlouhodobě působící náměstek na Ministerstvu obrany a pozdější ministr financí Miroslav Kalousek. Tehdejší ODS zase prosazovala posílení transatlantických vazeb. Sílily zároveň tlaky na vstup do EU, a to včetně okolních zemí. Rozhodující roli měla v tomto tehdejší vládnoucí politická garnitura ČSSD, ODS, KDU-ČSL.
Má Evropa přejít na válečnou ekonomiku, aby se ubránila Rusku?Anketa
Kdesi jsem vyčetl, že v oficiálních materiálech NATO se o tehdejší české armádě psalo, že bude velkým úspěchem, když pro alianci „nebude přítěží“. Jak se podle vás její stav od té doby změnil?
Dochází k výstavbě speciálních jednotek, která je finančně mimořádně náročná. Přitom je po nás nikdo nepožaduje. Názorná ukázka je výsadkový pluk anebo americké stíhací letouny F-35. To má samozřejmě vliv na modernizaci, udržování a rozvoj schopností ostatních druhů vojsk. Poměrně slušně je na tom chemické vojsko, i když u způsobu těchto nákupů je ze strany NKÚ celá řada otazníků. U ostatních složek armády, zejména u PVO, se o modernizaci spíše dlouhodobě hovoří, než koná. Zásadním problémem je skutečnost, že se armáda nemodernizuje průběžně. Jedna koncepce nahrazuje druhou a tu nahrazuje další koncepce, kde se jenom projekty posunují v čase, některé zase přibydou a některé se ruší.
Armáda postrádá jasnou dlouhodobou koncepci a nakupuje se systémem „každý pes, jiná ves“. Děla od Francie, stíhací letouny od USA, tanky z Německa, pásová bojová vozidla ze Švédska. Tento nákup je mimochodem napaden již tři čtvrtě roku u ÚOHS, který může také rozhodnout o zákazu jeho plnění. Vnitřní dluh na modernizaci armády je podle mého odhadu v řádech několika stovek miliard korun a hlavní vinu na tom nesou ministři obrany za ODS, kteří armádě „ořezávali sádlo“ v dobách ekonomické konjunktury. Skokové navýšení rozpočtu to nezachrání.
Armáda to není schopna smysluplně pojmout a stárne. Chybí jí lidské zdroje. Záložní armáda je potom v řádu sci-fi.
Má zákon omezit držení střelných zbraní?Anketa
Dnes se připomíná, že 25 let v NATO byly nejklidnější roky naší historie dlouho nazpátek. Je to podle vás zásluha této organizace a našeho členství, nebo spíše jiných faktorů?
Jsem přesvědčen, že je to do velké míry příhodná mezinárodní situace než politika NATO.
Na co za tuto dobu můžeme být jako členský stát NATO nejvíce pyšní?
Naši vojáci získali celou řadu zkušeností, zejména svou skvělou reprezentací v mezinárodních štábech a na cvičeních. Bohužel zpravidla po ukončení svého zahraničního působení končí vojáci v dispozicích anebo odcházejí mimo služební poměr, protože není o jejich získané zkušenosti zájem. Je to škoda, ale taková je personální práce velení armády a Ministerstva obrany.
NATO mělo od devadesátých let vždy ambice být „globálním četníkem“, který bude řešit konflikty všude po světě, minimálně na severní polokouli. Zvyklo si podle vás Česko, které mělo spíše zkušenost země, jež se velmocenským útokům bránila, na to, že je součástí aliance s takto aktivistickými, když to řeknu mírně, ambicemi?
NATO je USA. To je potřeba si uvědomit. Téměř 75 % rozpočtu chodu centrály NATO jde na vrub USA. Mají zde také nejpočetnější delegaci a jsou rozmístěni v západní Evropě. My jsme součástí aliance se vším všudy, tedy včetně její agresivní politiky až po kolektivní obranu. Vidíme ale důsledky. Migrace, konflikty a volá se po mnohem větších výdajích jednotlivých států na zbrojení. Pokud by to byly prostředky na naši vlastní obranu, je to v pořádku, ale to prostředky ve výši 150 miliard korun jenom na prvotní nákup amerických F-35 zcela určitě nejsou.
Ing. Radovan Vích
Petra Pavla, generála odchovaného NATO, který byl od počátku u českých aktivit v rámci aliance, máme nyní prezidentem republiky. Co to podle vás znamená pro naši zahraniční politiku?
Pokud je někdo vojákem, neznamená to automaticky, že bude i dobrým prezidentem.
Evidentně mu schází politická historie. Oba předchozí prezidenti měli ekonomické vzdělání, a hlavně byli postupně poslanci, potom předsedové stran, sněmovny, vlád a nakonec až prezidenti.
Opakovaně nás všechny utvrzuje, že nemá svůj vlastni názor na zásadní politická a sociálně ekonomicko-hospodářská témata, kde se musí radit se svými poradci a zejména přítelem po boku Petrem Kolářem. Rád a ochotně se vyjadřuje zejména k zahraničním vojensko-bezpečnostním tématům, zejména k Ukrajině, na rozdíl od domácích politických témat.
Vztahy se Slovenskem, resp. s premiérem Ficem, jsou pro mě dalším velkým zklamáním. Fialova vláda se zcela mylně zhostila role zachránce Ukrajiny dodávkami zbraní a munice, zatímco současná slovenská vláda to zásadně odmítá. Prezident republiky Petr Pavel kroky Fialovy vlády svými výroky podporuje. Respektuji jeho zvolení v přímé volbě, ale do budoucna hledím spíše s rozpaky a obavami, aby nás nezatáhl svým jednáním do konfliktu na Ukrajině, kde bych očekával z jeho strany spíše iniciativu k zastavení bojů a mírovému jednání.
Fotogalerie: - U prezidenta „na chatě“
Jaká je podle vás budoucnost „severoatlantické“ spolupráce? Nehrozí, že se NATO v podstatě rozdělí, USA si budou dělat pořádek ve své „sféře vlivu“ v Pacifiku a v Evropě stoupne vliv aliančních mocností Británie, Francie, Německa?
Celá naše zahraniční politika ve skutečnosti žádnou zahraniční politikou není. Jsou to pouze dětinské výroky nezkušeného piráta bez mandátu poslance.
Vše nasvědčuje tomu, že v USA vyhraje volby republikán Donald Trump. Podle jeho aktuálních výroků, zastaví válku na Ukrajině, než dorazí ze svého bytu do oválné pracovny Bílého domu. Také hovoří o vystoupení USA z NATO. USA by si potom řešilo své zájmy v Pacifiku, protože v Evropě již nic není a není tady politický zájem USA. To by znamenalo konec aliance na stávajícím půdorysu a hledání nového, podle mě velmi složitého, formátu kolektivní obrany Evropy.
EU žádné schopnosti a finance nemá, protože dává prostředky na strukturální fondy a dotace do zemědělství, zbytek na svůj provoz a agenturu Frontex. Schopnosti mají pouze jednotlivé členské státy. Velká Británie není součástí EU a stejně tak Turecko. Polsko si hraje svou roli s Německem a Francií. Fialova vláda hodila Slovensko k Maďarsku, které si staví svůj formát spolupráce se zeměmi Balkánu. Rakousko a Švýcarsko jsou neutrální, a navíc mají své rezervní, resp. záložní armády.
My nemáme nic a vše, co se dalo odvézt z armádních skladů, tak se odvezlo na Ukrajinu. Řešením je posilování vlastních obranných schopností, spolupráce na půdorysu států V4+ a hledání nového formátu společné kolektivní obrany. Na NATO bych v žádném případě nespoléhal.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
Filipes
