Ruský prezident Putin už se několikrát setkal se svým americkým protějškem. Myslíte si, že v budoucnu se USA mohou stát přátelským partnerem Ruska, nebo je to zcela nemožné?
Podle mě ne. Nicméně Trump není ten nejhorší. Ale USA jsou prostředkem v rukou nepřítele, o němž jsem hovořil, tedy globálního satanismu. A vlastně nejde o Ameriku, nepřáteli nelze nazvat běžné Američany, ale jde o Wall Street, tedy celý světový ekonomický systém. Je to chobotnice, která svými chapadly dusí celý svět. A tato chotobnice chápe, že jen penězi svět neudusí, že je třeba války. Ta nebude kvůli penězům, ale kvůli vědomí. Proto ty neustálé útoky na všechny, kteří jí v tom překážejí.
My plníme roli rebelů, motorkářů, kteří se celý život bouřili proti systému.
Nicméně na jedné straně máme Noční vlky a na druhé Hells Angels, Mongols, Bandidos, Outlaws a další. Jaký je rozdíl mezi vámi a těmito západními motorkářskými kluby?
Bože spas Rusko a naši subkulturu, abychom se vydali jejich cestou. Určité střední cesty si je třeba vážit. A my půjdem svou cestou. Ostatně to už děláme a hlavní idea je ta, abychom se jim nepodobali. Jak se říká: „Nehledej prošlapané cesty, najdi si svou a nech druhé, aby tě následovali.“
Jaká je cesta Nočních vlků?
Jde o cestu, která nás přivede k ruskému snu. Něco z toho lze vidět na našich motocyklových show. Poslední se konala v sobotu na Krymu. Vnímavý člověk to pochopí.
Fotogalerie: - Účastníci krymského zájezdu
Nicméně i historie Nočních vlků obsahuje ozbrojené potyčky s jinými motorkáři či různé výtržnosti, nebo ne?
Spíše ne, než ano. S ostatními kluby si totiž skoro v ničem nelezeme do zelí. Nemáme skoro žádnou sféru, v níž bychom byli konkurenty. V Rusku tuto cestu boje se satanem, u jehož přívrženců je 666 uznávaným symbolem (ďáblovo číslo či označení Antikrista), ostatní až tak nenásledují. Ideu „lepší vládnout v pekle, než sloužit v nebi“ neuznáváme. To není ruská cesta.
Píšu své zápisky Dělník. V nich se zamýšlím nad tím, proč se Američané tolik snaží vládnout peklu a vytvářet ho.
Psali jsme:
Ale vy jste žil v Berlíně, kde jste se seznámil jak s anarchistickou scénou, tak i s německou odnoží klubu Hells Angels...
Ano, odtamtud jsem si přivezl jméno naší moskevské klubovny Sexton. Jde o historii svázanou s mými častými pobyty v Německu, v Berlíně. K Berlínu mám velmi osobní vztah, který si uchovávám v srdci a o němž se nerad bavím. Nicméně tam mám z těch dob spousty přátel. Někteří z nich jsou pravda i anarchisté, kteří se bouří proti systému. Velice se mi líbilo ve čtvrti Kreuzberg v západním Berlíně. Ta byla vždy centrem svobodomyslních lidí protestujících proti kapitalismu. Žili tam marxisté, přívrženci srpu a kladiva, stoupenci řešení věcí molotovovým koktejlem, ale i levicoví vlastenci. Tohle anarchistické a antifašistické osazenstvo se mi moc líbilo. Cítil jsem se tam dobře.
Déle jsem tam ale žít nemohl, protože nemohu být bez Ruska. Vždycky jsem přijel, odjel, přijel, odjel.
Nicméně jste si udělal dobrou představu o životě na Západě. V čem se to liší od Východu?
V jednom se Rusko odlišuje. Může v sobě mít mesiášskou roli. Přece nelze žít jen pro mamon, nelze žít jen pro spotřebu. Já fakt nechci být jen spotřebitelem, který hledá, kde může být lépe. Pro mě by bylo prodat Rusko jako prodat svou matku. Rusko je matka, která je bohatá a úžasná žena. Nicméně i kdyby byla chudá, nemocná, tak ji nikdy neprodám za úspěšnou macechu. Prostě je naše a my ji musíme milovat. Je to matka a nemůžeme se orientovat na to, kde je lépe, kde se více nažerem.
Váš klub je nejbohatším motorkářským klubem v Rusku a vy sám jste velmi bohatý člověk...
Nechává mě to klidným, spím dobře. Nebudu popírat to, co říkáte. Ať si každý myslí, co si myslí. Nicméně ti, kdo mě znají a znají mou rodinu, tak ví, že naše máma sama vychovala dvě děti a já jsem byl obyčejným doktorem. Nikdo z mé rodiny nebyl miláčkem režimu. V rodině mé babičky se vzpomínalo na skromný a chudý život. Opravdu nežiju pro bohatství nebo kvůli hromadění moci.
A jaké jsou tedy vaše životní cíle?
Myslím si, že čím více člověk dělá iracionálních a ne racionálních skutků, čím více se oddá, tím více se mu to vrátí. Vždyť nyní máme svět plný racionalistů. A já říkám, že světem nehýbou racionalisté, ale vše důležité, co se ve světě stalo, vykonali iraconalisté. Ti jsou hrdiny, motory pokroku. A nedělali to z materiálních pohnutek, ale s vědomím vyššího poslání. Třeba jadernou fyziku formovali lidé, kteří šli za poznáním, ale při každém určitém kroku ještě nevěděli, jaké bude mít jejich poznání praktické využití. Neznali výsledek.
To je to samé, co prožívám já. Když jsme přijeli do Sevastopolu, jediný jsem věřil v to, že město a celý Krym budou ruskými. Věřil jsem, že tady dožijem. Zázračným procesem jsem se stal svědkem zázraku. A právě k jeho materializaci došlo v myslích tisíců a tisíců obyčejných lidí. Přitom se materializoval téměř bez prolití krve, což bývá v podobných situacích krajně zřídka. Bez Boží vůle by se to nestalo.
Jste hluboce věřící člověk...
Ano. Vždyť to bych musel být slepý, hluchý a idiot, abych v životě, který žiju, nevěřil v Boha. A věřte, že jsem rozum neztratil. Ostatně ateismus je také víra. Je to víra, že to, co bylo, nelze popřít. Nelze popřít to, co je reálné.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jan Rychetský
