Člověk v tísni mluví o zoufalých uprchlících, a přitom jsou to ekonomičtí migranti. Generál Šándor dělá jasno v debatě o imigraci

9. 8. 2015 14:47

ROZHOVOR Nikdo nemůže čekat, že utečenecký tábor v Bělé pod Bezdězem bude pětihvězdičkový hotel, ani běženci ne. Dostali se sem v dopravních prostředcích, které neodpovídaly ani jednohvězdičkovému ubytování, řekl bezpečnostní analytik a bývalý šéf zpravodajské služby, generál Andor Šándor. Upozornil však, že je s nimi nutné komunikovat a základní péči mají zajištěnou.

Člověk v tísni mluví o zoufalých uprchlících, a přitom jsou to ekonomičtí migranti. Generál Šándor dělá jasno v debatě o imigraci
Foto: Hans Štembera
Popisek: Andor Šándor

V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz odpovídal zároveň na to, zda se lidé žijící blízko takových zařízení bojí. Češi jsou podle něj vystrašeni skupinami, které z každého běžence dělají krvežíznivého lotra, který přijel rabovat nebo znásilňovat naše ženy. Azylanti chtějí pokračovat do západní Evropy.

Čteme velké rozdíly při přijímání uprchlíků, i v uprchlických táborech, a to lišící se od zdravotní péče, přes Wi-Fi až po oddělení nemocných pouze metrovou zástěnou zdí. Staráme se o ně správně a jaká je ta správná péče?

Bylo by naivní očekávat, že všechna azylová zařízení, která buď existují, nebo se obnoví, budou mít stejný standard – abychom mohli říci, že kdekoliv jsou azylanti umístěni, je o ně postaráno stejně. Rozdíly budou ve velikosti kapacit, místností, a to bude svým způsobem hrát roli. Myslím, že základní péče je snad zajištěna. Otázka je, do jaké míry jsou chránění policisté a další příslušníci bezpečnostní služby, které se o imigranty starají. Nepochybně mohou s imigranty přijít nemoce, které jsou u nás neznámé nebo tady nikdy nebyly, a přenos z takto neléčených osob na naše může být nebezpečný. Také bych považoval za důležitější, než jestli mají Wi-Fi, zda se během dvaačtyřiceti dnů podle zákona podaří vyřešit všechny formality, tak abychom lidi nepropouštěli. Podle zákona totiž pokud nebylo azylové řízení dokončeno během této doby, nezbývá, než jim dát finanční prostředky, opatřit je cestovním dokladem a dát jim příkaz, do jaké doby musejí opustit Českou republiku.

Drtivá většina jde do Německa a často to nejsou žádní uprchlíci, ale migranti jdoucí za lepším. Z toho, co média ukazují, nevyplývá, že by byli štastní z úniku z přímého ohrožení života. Zcela evidentně ukazují, že chtějí do Německa a západních zemí. Zcela nepochybně nejeli sem, aby uvízli v Bělé. Policie jim cestu přerušila a oni mají být internováni a jejich pohyb znemožněn, jinak by utekli. Nejsou tady dobrovolně.

Co pro vás znamená termín ekonomický migrant? Pro někoho nejde o trpící v nouzi, ale Člověk v tísni se nechal slyšet, že pro ně to znamená lidi, kteří nemají co jíst nebo by ve své zemi mohl zemřít…

Tyto pojmy si musíme nadefinovat. Pokud je nenadefinujeme, tak si s těmi slovy můžeme hrát jako Člověk v tísni. Běženci by byla obecná kategorie, pojem uprchlík mluví o někom, kdo prchá od ohrožení života. Migrant je člověk, který jde za lepším z místa, jež není ideální, ale není ohrožen na životě. Vydá se z míst, kde se narodil a kde má svoji rodinu, protože ví o štědrém sociálním systému na Západě. Migrant tohoto typu nemá podle mého soudu právo na lepší život v západní Evropě a západní Evropa nemá povinnost každého příijmout. Evropa se může rozhodnout přijmout takové migranty, kteří jí budou vyhovovat. Co říká Člověk v tísni – z ekonomického migranta dělají uprchlíka. Ale uprchlík je uprchlík a migrant je migrant.

Jak čelit podobným situacím, ke které došlo v Bělé pod Bezdězem? Mohou s tím něco udělat bezpečnostní složky?

Částečně jsem to už naznačil. Nepřijeli bydlet do Bělé, chtěli se za ušetřené či získané peníze dostat do západní Evropy. Teď mají cestu přerušenou, policie jim sebrala prostředky, mobilní telefony a oni musejí podstoupit azylové řízení, o jehož výsledku nemají jasnou představu. Jsou evidentně nervózní, podráždění a je logické, že dochází k projevům nespokojenosti. Od verbálních až po takové, jichž jsme byli svědky, kdy likvidují zařízení cel. Je na policistech, aby taková situace na místě nepřerostla v nějakou vzpouru a aby neničili majetek České republiky, který platí daňoví poplatníci. A zajistit také, aby se azylanti chovali podle pravidel pobytu. Sice chápu, že jsou na výsost naštvaní, ale musejí se podrobit.

Jak se tedy k azylantům chovat a pracovat s nimi na takových místech, jako je Bělá? Je způsob, jak jim pomoci?

Péče by měla být přiměřená, nikdo nemůže čekat, že Bělá bude pětihvězdičkový hotel, a ani běženci to nemohou očekávat. Ve velké míře se sem dostali v dopravních prostředcích, které neodpovídaly ani jednohvězdičkovému ubytování, spíše se mačkali jako sardinky v náklaďácích. Tady jim nic nehrozí, nejde jim o život, mají základní zdravotní péči, jídlo i možnost praktikovat svoji víru, proti které nelze nic namítat. Působí tam tlumočníci, aby se s nimi domluvily orgány, ale nedělal bych z toho lázeňský pobyt. Jsou tu nezákonně, porušili zákon svým vstupem do naší země a jsou tu proti své vůli. Ale měli by si být vědomi, že sice nebyli zvaní, jak řekl náš prezident, nicméně musíme společně mluvit a migrační politika to vyžaduje. Otázkou je, zda bude Česká republika postupovat v duchu mechanismu vracení běženců zpět do Maďarska, nebo bude více solidární a umožní jim přesun do Německa. Jak to vidím já, tak Česká republika se snaží a reaguje dobře na rozdíl od jiných zemí, jako jsou Řecko, Itálie a další, které je neevidují a posílají dál, ač jim rozumím. České vládě lze vytknout ledacos, ale problém imigrace zvládá dobře. A že to nejde bez nepokojů… Jen naivní člověk by si představoval, že vše projde bez problémů.

Domníváte se, že se jich obyvatelé v okolí podobných zařízení, jako je v Bělé, bojí?

Samozřejmě se bojí. Češi se všeobecně bojí, neboť jsou vystrašeni různými skupinami, které z každého běžence dělají krvežíznivého lotra, který přijel rabovat nebo znásilňovat naše ženy. Oni tu ale nechtějí být, chtějí do Německa a i média by měla situaci posuzovat z tohoto hlediska. Nepřišli sem žít a nepřišli sem primárně, aby zde ve velkém měřítku páchali trestnou činnost. Lidé v okolí jsou nervózní, nikdo nechce mít azylanty ve vesnici, nikdo nechce mít ve vesnici úložiště jaderné elektrárny. Lidé jsou k tomu obezřetní. Pokud budou fungovat fyzické zábrany, zařízení na domech, jestliže se azylová zařízení zvládnou, není velký důvod k panice.

Ozývá se kritika ohledně chování policie k azylantům. Údajně jsou hrubí, zabavují jim mobilní telefony a podobně. Je to v pořádku?

Jestliže zákon říká, že jim mají telefon odebrat, pak je to v pořádku. Já nevím, co říká zákon, ale policie má dělat jen to, co jí zákon umožňuje a co vyžaduje. Ne se dopouštět dalších excesů, které by právě podle zákona nebyly na místě. Není však vhodné odpírat jim praktikování víry nebo něco podobného. Ideální není jim ani dávat k večeři vepřové, když jsou muslimové. Někdo to může kritizovat, že naši důchodci nemají jídlo. Ale měli bychom se chovat jako civilizovaná země, která některé hodnoty respektuje více než peníze.

Jak vnímáte kritiku prezidenta, že na uprchlíky peníze máme a na děti či bezdomovce, jak srovnávají jiní, nikoliv?

Obě tvrzení jsou správná, akorát bych je nespojoval. To, že se neumíme postarat o naše děti v Klokáncích, že naši důchodci musejí žít za pár korun z ruky do huby, je všeobecně problém posledních dvaceti pěti let. Nebyli jsme schopni to vyřešit a řada politiků by si měla uvědomit, co znamená žít s dvanácti tisíci měsíčně. Důchod nesmí být čekárna na rakev, na kremaci. Měl by být důstojný a řada starých lidí nežije v důstojných podmínkách. Je to ostuda tohoto státu, nejen Sobotkovy vlády, ale všech vlád, že funguje takový systém. Jsme součástí Evropské unie, to pro nás znamená nejen výhody, ale také nevýhody. Vláda se nemohla postavit problému tak, že nikoho nevezmeme a nemáme peníze ani pro sebe. Neumím si představit, že by kdokoli přijel do Bruselu a řekl: my nikoho nevezmeme. Naši důchodci nemají peníze. Tak to nemůžeme postavit, byť jsou obě tvrzení správná. Musíme respektovat situaci, ve které se nachází.

Míříme k obraně hranic za pomoci vojáků a techniky? A jsme schopni ji bránit?

Pokud bychom přikročili k ochraně vlastní hranice, to znamená, že Schengen prostě existuje, nejsme schopni ji ubránit. Chceme-li zachovat výdobytek Evropské unie, musíme hranice chránit, musíme společně vyčlenit větší počet finančních prostředků a pomoci Řekům, Španělům i Malťanům, aby byli schopni hlídat lépe a aby se tolik lidí do Schengenu nedostávalo. Jestliže se to nepovede a pokud se prezident dohodl, že by tisíc pět set našich vojáků asistovalo policii při ochraně, tak s tím nemám problém. Dokonce jsme to zvažovali i v minulosti, i když nešlo o problém uprchlíků, ale přemýšleli jsme o tom při exodu lidí z Ukrajiny a podobně. Takže to nejsou nové věci, o kterých by se z bezpečnostních důvodů nehovořilo, a je samozřejmě na bezpečnostní komunitě, aby ochránila naši hranici před negativními vlivy nezvládnutelné migrace.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Zuzana Koulová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Navrhl bych Merkelové, aby se vykašlala na proporodní opatření. Muslimové nás stejně přečíslí. Evropa bude muslimská, tak to prostě bude, myslí si Kubera

17:55 Navrhl bych Merkelové, aby se vykašlala na proporodní opatření. Muslimové nás stejně přečíslí. Evropa bude muslimská, tak to prostě bude, myslí si Kubera

ROZHOVOR Senátor za ODS Jaroslav Kubera tvrdí, že čistky v Turecku mohou být výsledkem, jakým způsob…