Případ iráckých uprchlíků, kteří se vydali do Německa, vyvolal velkou pozornost médií. Podle posledních informací požádali v Německu o azyl a zůstávají na jeho území. Jak tento případ posunul atmosférou v naší zemi? Šlo o křesťanské uprchlíky, jaké mohou být reakce, když k nám budou relokováni muslimové? A co když si další vezmou z takového postupu příklad?
Naplňuje se to, že bude v České republice už na podzim více migrantů, než jsme si mysleli. Německo zavádí kontroly s argumentem, že už je v Německu plno a bude vracet migranty na hranicích zpět, odkud přišli. Musí se všichni připravit na to, že cesta do Německa je téměř nemožná.
Přesto, tuto skupinu si Němci nechali ve své zemi…
Budou prověřovat situaci. Předpokládám, že je nakonec pošlou pryč z Německa. Faktem je, že Německo zavedlo důsledné kontroly a dává najevo, že se budou muset podělit o uprchlíky další země Evropské unie. Migranti se budou vracet na území České republiky a do ostatních zemí. Myslím si, že totéž, co Německo, udělá i Rakousko.
Vypadá to, že uprchlická vlna zeslabuje. Ovšem objevují se varování, že vzniknou další trasy například přes sever Afriky. Německý ministr vnitra mluví o další dohodě. „Pokud by lidé začali z tohoto směru znovu přicházet, budeme nuceni najít podobná řešení, k jakým jsme dospěli s Tureckem, a začít jednat rovněž se zeměmi severní Afriky,“ uvedl Thomas de Maiziere v listu Tagesspiegel. Do jaké míry může být tento scénář pravděpodobný?
Německo bude chtít důsledně nejen dohodu s Tureckem, ale také s Libyí a dalšími zeměmi. Ví, že jde pouze o dočasné řešení. Na Turecko nebo na Libyi nelze spoléhat dlouhodobě. To vůbec nepřichází v úvahu. Je potřeba využít síly, které umožňuje alokovat Severoatlantická aliance a společně s Evropskou unií chránit naše hranice. Myslím ne na březích Evropy, ale právě u břehů Libye nebo Turecka, odkud migranti přicházejí. Měli bychom také ničit veškerá zařízení mafie, která organizuje cesty migrantů do Evropy. To je náš úkol. Dohody, o kterých mluvíte, jsou dočasné a nepředstavují řešení. Určitě ne.
Otevřená podpora Turecka Ázerbájdžánu ukazuje, že potyčky u Náhorního Karabachu jsou důležité i na poli mezinárodní politiky. „Ázerbájdžán je v daném konfliktu podporován Tureckem. To je navíc historickým nepřítelem pro Arménii a Armény jako národ, jelikož během první světové války osmanský předchůdce současného Turecka spáchal na Arménech učebnicovou genocidu,“ vysvětlil v rozhovoru pro iDNES.cz expert na Kavkaz Tomáš Šmíd. Rusko podle něj naopak v konfliktu podporuje Arménii. K čemu tato situace může vést?
Především si musíme všichni přát, aby se konflikt stal opět zamrzlým. Léta byl. A je známo, že Ruská federace podporuje spíše Arménii a Turecko Ázerbájdžán. Jakákoli eskalace napětí může vést k destabilizaci celého regionu. Teď musíme vynaložit veškeré úsilí, aby konflikt skončil.
Pozorovatelé se shodují, že Američané se snaží nějak rozumně vyjít s Rusy. Je dokonce naznačováno, že Ukrajina už nemůže počítat přinejmenším do konce volebního období Obamy s podporou. Vybruslil tedy Putin z izolace?
Nepochybně bez Ruska nelze řešit ani konflikt v Sýrii, ani jiný zásadní konflikt. To vůbec nepřipadá v úvahu. Je nutné najít kompromis mezi Spojenými státy, Evropskou unií a Ruskou federací.
Pokud jde o Ukrajinu, co říci na současný stav a jakou špetku naděje lze Ukrajincům alespoň dát? Ukrajina prý stále věří, že dostane zásadní pomoc od Evropy a USA. A to i přesto, že začíná být zřejmé, že se žádná taková pomoc nechystá. V ohrožení je dokonce i asociační dohoda, kvůli které na podzim 2013 začal majdanský převrat. Jaký předpokládáte další vývoj?
Je nutné, aby byla uspořádána nová konference Minsk plus, na které se budou definovat nové podmínky mírového procesu, aby bylo možné konstatovat posun. Bez toho, aniž by skončil konflikt na východě Ukrajiny, nevidím šanci na další vývoj jednání do budoucna. Je potřeba najít možnost dohody, která povede k tomu, že se k odpovědnosti přihlásí Rusko, USA i ukrajinští oligarchové.
6. dubna proběhne v Nizozemském království referendum, ve kterém se Holanďané vyjádří k otázce, zda souhlasí s ratifikací Dohody o asociaci mezi EU a Ukrajinou. Jak výsledek tohoto referenda může ovlivnit přístup EU k Ukrajině? Vůbec skutečnost, že dojde k takovému hlasování, jaký je to vlastně signál pro Evropu?
Evropská unie má podepsaných snad sedmdesát asociačních dohod. Asociační dohoda neznamená zahájení vlastního procesu vstupu do Evropské unie. Je to dokument spíše na politické úrovni. Když Holanďané budou hlasovat pro, neznamená to zahájení přístupových rozhovorů. Asociační dohodu má podepsanou i stát Izrael nebo Maroko a nikdo nepředpokládá, že tyto státy budou v Evropské unii.
Už jedenáct teroristických útoků zmařily od roku 2001 v Německu tajné služby a policie. Informoval o tom předseda Spolkového kriminálního úřadu (BKA) Holger Münch. V Německu podle něj žije asi 470 nebezpečných islamistů, připravených spáchat teroristický čin, a jejich počet roste. Je Německo případným útokem ohroženo více než ostatní, a čím si vysvětlujete, že počet lidí, u kterých je riziko, že ohrozí společnost, v této zemi roste?
Určitě je Německo ohroženější než některé jiné země Evropské unie. Jak nám ukázaly útoky v Bruselu, teroristé se zaměřují na symbolická místa, zaútočili v Bruselu, v hlavním městě Evropské unie. Je možné, že někteří plánují útoky i v nejsilnější zemi EU. Teroristé sledují i politické dopady, takže bych bral situaci v Německu s mimořádnou vážností. A tak se také jejich politická reprezentace chová.
Návštěva čínského prezidenta rozpoutala bouřlivé reakce. Pohostili jsme prezidenta standardním způsobem nebo považujete jeho přijetí za příliš vstřícné? Co říci hlasům, že se před ním hrbíme, že ignorujeme lidská práva, že oslabujeme své spojenecké vazby.
Návštěva byla významnou událostí; že byly podepsány dohody, je dobře. Doufejme, že přijde i užitek. Podle mého názoru byla návštěva organizována více honosně, než je běžné, a jde o odraz politiky prezidenta. Pokud jde o otázku lidských práv, je potřeba opakovat, že jsou univerzální, nedělitelná a odpovědnost za jejich dodržování máme všichni, Česká republika, Čína, každý stát na naší planetě.
V rozhovoru pro Parlamentní listy prezident Miloš Zeman také zmínil návrh na umístění uprchlíků v Řecku: „Ten návrh spočívá v tom, že Řecko má desítky a desítky neobydlených ostrovů, má obrovský zahraniční dluh, který není schopno splatit, a tím, že by na těchto ostrovech zřídilo sběrné tábory pro ilegální migranty včetně těch, kteří budou deportováni z Evropské unie, by krytím nákladů na tyto sběrné tábory umazávalo svůj dluh vůči členským zemím EU.“ Mohl by takový postup být pro EU přijatelný?
Palestina budiž nám poučením. Veškeré tábory tohoto typu vedou jen k napětí. Jsem proti tomu. To není řešení.
Psali jsme:
_635695218277763486.JPG&id=73502)
_635695217773108099.JPG&id=73500)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
