Korupce by měla být nepromlčitelná, navrhuje senátní adept. Je chirurg a kandiduje v drsném kraji, takže to stojí za to

5. 10. 2016 19:39

ROZHOVOR „Často slyšíme, že peníze na zdravotní péči nejsou, ale na reklamy zdravotních pojišťoven při přetahování klientů mezi nimi se snadno najdou,“ říká chirurg Vítězslav Maláč, nezávislý kandidát do senátu za KDU-ČSL. Ten si v minulých letech získal oblibu na Bruntálsku i v celém Moravskoslezském kraji nejen jako lékař, ale také jako nesmlouvavý kritik politické korupce. „Chtěl bych navrhnout nepromlčitelnost korupčního jednání a zamezit v tomto případě i použití prezidentské milosti v případě nepoctivého politika nebo veřejného činitele. Současně bych podporoval zákon o ochraně oznamovatele korupce,“ ještě dodává.

Korupce by měla být nepromlčitelná, navrhuje senátní adept. Je chirurg a kandiduje v drsném kraji, takže to stojí za to
Foto: Jan Štěpán
Popisek: Vítězslav Maláč, chirurg

Na stránkách vaší strany, za kterou kandidujete jako nezávislý, uvádíte, že chcete přispět k tomu, aby pojmy jako etika a morálka nebyly v naší politice jen prázdnými slovy. Jakým způsobem toho chcete dosáhnout? V minulosti jste byl známý i jako odvážný kritik některých politických osobností Moravskoslezského kraje, ale i poměrů v mnoha politických stranách. Pokud byste byl zvolen, pokračoval byste v tomto nelehkém boji? Inicioval byste například ještě další, podobný zákon, jako je ten nejnovější o střetu zájmů, který před několika dny schválil Parlament ČR?

K etice a morálce v politice musíme přispět především osobním příkladem. Nejsem tak naivní, abych si myslel, že mohu měnit povahy lidi v padesáti nebo šedesáti letech. Stav etiky a morálky v politice tedy záleží především na tom, jací lidé budou zvoleni. Současně věřím, že i jednotlivec zmůže mnohé, pokud je dostatečně vytrvalý a pevný v zásadách.

Domnívám se, že každý má právo na informaci o nefér praktikách politiků nebo veřejných činitelů a jejich kšeftech; a takové informace je třeba zveřejňovat, protože české právo je často neřeší. Samozřejmě bych takto postupoval i v senátu. Navrhl bych nepromlčitelnost korupčního jednání a nemožnost použít prezidentské milosti v případě zkorumpovaného politika nebo veřejného činitele. Současně bych podporoval zákon o ochraně oznamovatele korupce.

„Oligarchové si budou muset vybrat. Buď členství ve vládě, nebo dotace, veřejné zakázky a vlastnictví médií,“ uvedl předseda vlády Bohuslav Sobotka ke zmíněnému zákonu o střetu zájmů, kdy ministři nebudou moci vlastnit média a dostávat dotace ani veřejné zakázky. Ministr financí Andrej Babiš potom označil politiky, kteří tento zákon prosadili za zoufalce. Co si vy sám myslíte o této nové legislativní normě? Kdybyste byl už nyní v Senátu, schválil byste také tento zákon? 

Tento zákon bych určitě schválil. Média by měla být ze své podstaty nezávislá, novináři by neměli být pod žádným politickým tlakem či účelovou cenzurou od svých nadřízených. Podobně zhoubný vliv mohou mít na média v menším měřítku i lokální politici – vlivní podnikatelé, kteří vlastní například radniční nebo regionální tisk. Proto je dobře, že podobný zákon existuje, i když se zdá, že je šitý na Andreje Babiše. Bohužel ještě pořád je u nás dost takových politiků, kterým podobný střet zájmů nevadí, i když sami dobře vědí, že se jedná o poškozování demokracie. Takovým jde jen o vlastní prospěch.

Celý život se pohybujete v oblasti zdravotnictví, zastával jste i post ředitele velké regionální nemocnice. Co si myslíte, že by se ještě dalo na českém zdravotnictví zlepšit? Jak například hodnotíte práci současného ministra zdravotnictví Němečka? Existuje u nás vůbec recept na to, aby z českého zdravotnictví neodcházeli lékaři a sestry za vyššími výdělky do zahraničí?  

K pacientovi by mělo být přistupováno jako k nemocnému člověku, ne jako ke zdroji peněz. U nás je systém nastaven právě opačně. Často slyšíme, že peníze na zdravotní péči nejsou, ale na reklamy zdravotních pojišťoven při přetahování klientů mezi nimi se snadno najdou. Ty se také předhánějí v nabídce různých bonusů a podobně, jenom aby měly víc klientů, a tedy větší platby od státu; a tak by se dalo pokračovat a jmenovat dále nákupy předražených přístrojů vedením nemocnic – tedy ve svém důsledku úniku peněz ze systému pro něčí soukromý prospěch. Je potřeba pojmenovat toto tunelování zdravotnictví a dohledat ty podnikavce – politiky, manažery nemocnic, ale i firmy, které se obohacují na úkor zdravotníků, a přinutit tyto „chytráky“, aby do systému vrátili nakradené peníze.

Důvodem odchodu lékařů do zahraničí není jen touha po zisku, ale mnohdy nespokojenost s prostředím, ve kterém pracují a studují. Nejde jen o peníze, to je hrubé zjednodušení problému.

Nedávno proběhla v Česku stávka ambulantních, soukromých lékařů. Ti především požadovali (stejně jako ve veřejném sektoru zdravotnictví) navýšení plateb za svoje úkony. Současný ministr Němeček ji okomentoval jako stávku milionářů a podivoval se nad tím, proč soukromí lékaři nepočkali do konce příštího měsíce, kdy má prý být schválena nová úhradová vyhláška. Pracoval jste léta v obou sektorech. Jak na celou tuto záležitost nahlížíte? Na čí straně je „pravda“? Na straně soukromých lékařů, nebo ministra?   

Návrh ministerstva zdravotnictví, aby ambulantní lékaři měli povinné stáže v nemocnicích, byl naštěstí stažen, ale domnívám se, že jde spíše o bezradnost pana Němečka při řešení nedostatku lékařů v nemocnicích. Soukromí lékaři nemají na růžích ustláno a žijí mnohdy v nejistotě v našem českém turbulentním prostředí, kdy ve zdravotnictví nemusí platit stejná pravidla, která ještě platila před nedávnem. Nemocnice má větší sílu při vyjednávání s úředníky ministerstva. Nemocnici jen tak nikdo nenechá padnout, protože je to pro politiky tenký led a v příštím volebním období by nemuseli být zvoleni.

Privátní lékaře nikdo neoddluží, pokud se dostanou do problémů, nemocnici ano. Politici se mnohdy předhání, hlavně před volbami, jak pomoci různým zdravotnickým zařízením, aby získali politické body do voleb. Prohlášení, že jde o stávku milionářů, je nefér, ordinace má také velké náklady. Je to podobně morálně nízký tah, jako když televize nabádala pacienty, aby si kontrolovali výkony u pojišťoven. Bylo tak nepřímo řečeno, že lékaři jsou podvodníci, a to se dotklo všech slušných lékařů. Takovými kroky určitě nedojde ke zlepšení situace ve zdravotnictví, naopak už dnes mladí často nevidí dobrý důvod, proč jít na medicínu. I z toho se dá usuzovat, že to skutečně není jen otázka peněz.

Moravskoslezský kraj není jen Ostravsko, ale také regiony s největší nezaměstnaností v republice, jako je Karvinsko a Bruntálsko, za které kandidujete. Pamatoval byste i na tyto chudší regiony? Co by jim mohlo pomoci k větší prosperitě podle vašeho názoru?  Na stránkách KDU-ČSL hovoříte také o investicích do těchto postižených oblastí. Máte na mysli některé konkrétní záměry?    

Bruntálsko samozřejmě patří mezi regiony, které jsou v naší zemi nejvíce vzdálené od velkých prosperujících center. V senátu bych se rád zapojil do práce na zákonu o rozpočtovém určení daní takovým způsobem, aby bylo do těchto oblastí přivedeno více financí. Důležitá je také dopravní dostupnost regionu a pobídky pro zaměstnavatele. Tím můžeme docílit i toho, aby zde mladí lidé zůstávali a pomáhali ve svých rodištích zlepšovat celkovou úroveň života. Mladí však mnohdy nechtějí jen nečinně čekat, až jim někdo něco vymyslí nebo naplánuje život. Domnívám se, že je důležité lidem naslouchat a snažit se jim pomáhat. Mladí mají mnohdy lepší představu než my starší a své vize často prezentují, jen je třeba jim naslouchat. Stejně je důležité podporovat poctivé podnikatele. Určitě bych nechtěl skončit jako někteří politici, kteří mají nacvičená různá prohlášení, co všechno udělají, ale po volbách zůstane jen u slibů. Po takových zkušenostech se pak nemůžeme divit odporu řady slušných lidí vůči politice.

Podle posledních volebních průzkumů od některých agentur by mělo zvítězit v nastávajících krajských a senátních volbách hnutí ANO. V těsném závěsu má pak skončit ČSSD. Domníváte se, že to tak skutečně dopadne? A jak to, že veřejnosti například nevadí kauza Čapí hnízdo? Dokázal Andrej Babiš všechno převálcovat svým perfektním mediálním marketingem?  A co říkáte na jeho kontroverzní prohlášení o koncentračním táboře v Letech a jeho dalších krocích v souvislosti s touto záležitostí?

Velké strany s horentním rozpočtem mají samozřejmě dobře zvládnutou marketingovou část své činnosti. Dokážou si zaplatit průzkumy veřejného mínění a potom říkat to, co lidé chtějí slyšet. Zdá se, že se Andrej Babiš s pomocí svých mediálních poradců dokáže vypořádat téměř s jakoukoli lapálií, která ho potká. Nezbývá tak než upozorňovat lidi ve svém okolí, aby hodnotili jednotlivé politiky podle toho, co opravdu dělají, ne podle toho, co říkají. Je to ale obtížné. Sám vím, že jen málokdo má čas, aby pečlivě sledoval jednotlivé kroky politiků a orientoval se v tom, co vlastně znamenají. Čapí hnízdo, komentář k němu i se lží, kterou pan Babiš zdůvodňoval tím, že zapíral kvůli rodině, je pro mě nepřijatelné; a lživý politik by neměl působit v žádné tak vysoké funkci. Je smutné, že v Česku „není nic hanba“. Proto předpokládám, že ANO bude ještě jedno volební období úspěšné. Vždyť i na obecní úrovni se jejich sdružení často rozpadají kvůli sporům, i když se to v televizi většinou nedozvíme.

I když v tomto týdnu proběhnou „jen“ volby senátní a do krajských zastupitelstev, velkým tématem je v nich přesto uprchlická krize. Mnohé strany si z toho dokonce udělaly své pilotní téma. Domníváte se, že uprchlické kvóty jsou po nedávném bratislavském summitu EU skutečně politicky mrtvé, jak to v ČT tvrdil slovenský premiér Fico i Bohuslav Sobotka? A jaký názor na ně zastáváte vy sám? Má vedení EU právo diktovat svým členským zemím počty migrantů, jež mají přijmout? 

Domnívám se, že EU nemá právo diktovat kvóty, rozhodovat by o tom měly až samotné vlády  jednotlivých zemí. Evropská unie by měla také v této záležitosti nabízet svým členským státům vhodné návrhy na společná řešení, která by uprchlickou krizi postupně eliminovala. To, co lidem na migrační vlně nejvíce vadí a čeho se obávají, je především kriminalita. Zvláště naše společnost se s kriminalitou na různých úrovních nedokáže vypořádat a lidé s tím už mají negativní zkušenosti. Sám bych byl velmi kritický a velmi obezřetný při přijímání uprchlíků, protože nejsme schopni rozpoznat, kdo je člověk v nouzi, kdo je jen ekonomickým uprchlíkem a kdo dokonce teroristou. Jistě se shodneme na tom, že lékař uprchlý z Ukrajiny toužící po klidném životě zde u nás nám nikomu nevadí. Jinak je to s člověkem, který nám chce třeba vnutit svou kulturu, své zákony nebo svou víru násilím.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jan Štěpán

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Kalousku, mocní ze zahraničí ti už nepomohou, píše informovaný docent. A ukazuje, jak to bylo s ruským článkem o roce 68. Prý trochu jinak

12:00 Kalousku, mocní ze zahraničí ti už nepomohou, píše informovaný docent. A ukazuje, jak to bylo s ruským článkem o roce 68. Prý trochu jinak

„Většina těch, co mají blízko k epicentru moci v ČSSD, se snaží už jen zametat stopy. Problém ČSSD j…