Mnozí podnikatelé a firmy se dostávají do velkých problémů kvůli cenám energií. Někteří to i pokládají. Bude jejich počet podle vás narůstat?
Všechno bude záviset na tom, jak se budou na trhu vyvíjet ceny energií. Když dnes minimálně třetina, od nového roku dvě třetiny firem budou ve spotových cenách, protože většina výrobců reaguje a nechce dát firmám přijatelnou smlouvu, chtějí na tom pochopitelně co nejvíce vydělat a získat prachy od státu. Takže ti, co nebudou mít nezafixovanou cenu nebo nedotovanou, budou někde v jiném světě. Jsou firmy, které myslely dopředu, investovaly do úspory energií. Ty nějakým způsobem přežívají a přežijí, ale s tím, že budou muset zastavit veškeré investice. Pak jsou firmy, které v rámci své komodity na to ani nemohly mít a nezbývá jim než skončit. Nebo jsou firmy, které jsou tak energeticky náročné, že jim nic jiného nezbývá. Třeba mají zafixované ceny plynu do konce roku a pak velkou nejistotu. A stát se tváří, že o nic nejde. Neuvědomuje si zásadní věc, že nejvíc peněz do státní kasy plyne ze zaměstnanosti lidí, ze sociálního, zdravotního a z daní. 60 až 70 procent rozpočtu státu tvoří tyto příjmy, od zaměstnanců. V okamžiku – kdy my zaměstnavatelé přestaneme zaměstnávat nebo zaměstnávat načerno, protože hromada firem přijde na to, že pokud si lidi budou chtít udržet, tak alespoň částečně jim vyplatí peníze na ruku, místo toho, aby šly přes odvody – přestane mít stát peníze na splátky v rozpočtu.
Jste ještě schopni zajistit si dostatek kvalitního jídla?Anketa
Takže zlom vidíte od nového roku 2023, že do té doby má ještě spousta firem zafixovanou cenu energií a pak už ne?
Ono je to těžké. Firmy, které, jak zaznamenáváte, krachují, tak to není proto, že by něco zanedbaly, ale že se tato situace nedala předvídat. Já jsem ten, který už od nového roku jede ve spotových cenách a setsakra se musíme otáčet, protože tam, kde nás stála elektřina 300 tisíc, tak předminulý měsíc to bylo milion a půl. A tam, kde mě plyn stál podle odběru 350 až 450 tisíc ročně, tak teď jenom za měsíc je to 200 tisíc.
Ještě abych si to ujasnil. Takže od nového roku 2022, tedy od začátku letošního roku, máte už spotové ceny?
Ano. Celý rok jedu spoťáky. My jsme ale trošku výjimka mezi firmami, protože celoživotně razím heslo, že jestliže mně něco nevychází, tak v první řadě si musím srazit svoje osobní náklady. To znamená náklady, které nemusejí být. Proto jdu po tom, aby se nevyhazovaly peníze za zbytečné energie, abychom zbytečně neprojezdili naftu atd. Tím pádem jsme více konkurenceschopní než řada firem.
Nejde z těch spoťáků přejít na fixované ceny?
Ne. Oni vám to ani nenabídnou. Řeknou, že vám to neprodají. Je to dané tím, že když chtějí firmy dnes obchodovat na trhu, že nakoupí dlouhodobě, o to skládají burze větší zálohu. Pokud obchodují s burzou, tak musí nakoupit za cenu, která na té burze je. Je to hrozně nepřehledné a nelogické tím, že nechtějí obchodovat výrobní firmy. Rozdíl v záloze je obrovský. Oni musejí dát ten počet prostředků v hodnotě toho obchodu jako zálohu. Kdyby náhodou nedodali, aby si to burza mohla pokrýt z jiných zdrojů. Firmy na to nemají, proto nechtějí obchodovat, neprodávají a tím pádem není z čeho nakupovat.
Fotogalerie: - Pořad schůze
Jak vy s tím bojujete? Četl jsem, že jste si pořídili soláry a podobně?
Soláry mám už dlouho. Šel jsem do nich před 10 lety. Udělal jsem před deseti lety i první elektrárnu s bateriemi, abych si to nějakým způsobem načetl a získal s tím zkušenosti. Zda to má význam, nebo nemá... Minulý týden jsme tu samou instalaci z před deseti let předělali na nové baterie. Všechno si takto v malém zkouším, abych když tak mohl reagovat na to, když to bude ve velkém. Měl jsem soláry ve firmě na pekárně už deset let. Samozřejmě nám to uspořilo hromadu peněz a zvýhodnilo nás to oproti konkurenci, že jsme neměli takové náklady. Na druhou stranu se nám teď podařilo instalovat solární panely na náš obchodní dům. Tam nám to snad také pomůže, jakmile to spustíme. Připravili jsme výměnu napájení pecí z plynu na naftu. Měli jsme vždycky malé naftové hospodářství a část pecí jsme jeli vždy na naftu. Teď to předěláme na naftu celé, abychom ušetřili. Nákup nafty je do 2,50 Kč, kdežto cena kilowatty plynu za srpen byla 5,90.
Fotogalerie: - Příjezd eurohonorace
Také jste kvůli nákupu plynu ve skupině Hlava 22. Co to je?
Je to iniciativa pana Juříčka, majitele Brana. On musí obchodovat s celým světem. Mluvili jsme o tom už vloni, když se mu Američané smáli s tím, jak nám chceš konkurovat, když vám v Evropě haraší a my nakoupíme kilowattu plynu za 30 haléřů a on ji měl v té době zafixovanou za nějakých 180 euro. To je absolutně nekonkurenceschopné. Což ho vyprovokovalo k tomu, že se snaží na trhu sehnat plyn pro sebe. Nejde ale nakoupit v malém, takže oslovil firmy v České republice. My jste se také přihlásili do společenství Hlava 22. Nevím jak teď, ale před 3 měsíci tam bylo asi 130 firem. Teď pan Juříček zkouší doobchodovat, jestli se to podaří, nikdo neví.
Psali jsme:
Co říkáte na opatření vlády ohledně pomoci malým a středním firmám, kam asi patříte, anebo se tak podle pana ministra Síkely máte aspoň tvářit...
My jsme v kategorii střední firmy. To znamená do 250 zaměstnanců. Máme jich – když sečteme obě dvě firmy – do dvě stě. Takže se vejdeme do toho zastropování. Ale toto zastropování je nešťastné, protože my děláme to, že umožníme, aby někdo na jedné straně vybral peníze a část peněz určitě investoval – a věřte tomu, že stát nebude schopen si ohlídat, jestli daň ze zisku je ta správná. Když se podíváte na aktivity ČEZ, jak se rozvíjejí do úplně jiných odvětví, než vlastně mají. Místo toho, aby nám zajišťoval rozvoj celého energetického systému, tak on i vyrábí zařízení pro nemocnice, potravinářské výroby, lékařské atd. Je to dané tím, co jim umožňujeme, aby vybírali neuvěřitelné desátky od nás od všech.
Vy jste tedy pro zestátnění ČEZ?
Když jsem byl v Poslanecké sněmovně a měli jsme zasedání v jaderné elektrárně společně s ČEZem, tak jsem už před 4 lety oslovil všechny poslance z hospodářského výboru včetně vedení ČEZ, abychom urychlili odkup akcií od drobných akcionářů a převedli veškeré aktivity ČEZ na stát. Předpokládal jsem, že jednou to bude obrovsky žhavé téma – energetika. Už tehdy jsem jim říkal, že je to ohromně nebezpečné ohledně bezpečnosti země v rámci toho, jak hospodařit s energiemi právě vůči podnikům. Vykašleme se na dotace, ale pokud chceme pomoci podnikatelům, tak jim zlevněme proud. Ale to můžeme jen pokud budeme ČEZ vlastnit. Bylo by to nejtransparentnější, nejčistší, nejjednodušší.
Pečivo si kupuje každý, o kolik se bude muset ještě zdražovat a kam až to může jít? Bude chleba za stovku? Budou lidé opravdu kupovat za každou cenu? Nezastaví se to někde?
Zastaví. Určitě. Už mi volají kolegové ze Svazu pekařů, jestli mám informace o dalších. Navzájem si sdělujeme informace. Zaznamenal jsem, že ti, kteří už měli dříve dražší ceny pekařských výrobků, dnes k nim chodí strašně málo lidí. Nemají obraty. Já jedu jinak. Zdražili jsme v květnu a teď se snažím nezdražovat. Snažíme se najít u sebe ještě další úspory. I když se to už těžko hledá vzhledem k tomu, že jsme úsporná firma. Zatím se nám to daří udržet, i kdybychom nějaký čas měli jet do minusu, tak to přežijeme. Spíše je pro mě důležité, abych měl práci pro lidi.
Takže obecně vzato pekárny s dražším sortimentem zboží budou mít větší problémy?
No jasně. Lidi půjdou tam, kde mají možnost nakoupit levněji. Markety stále drží ceny pečiva níž – není to tam, kde to bylo, ale je to níž stále. Člověk se rozhoduje jednoduše. Mám si nakoupit rohlík nebo housku u Bláhy za pět korun, nebo v marketu za tři. Nakoupí si jich třeba v marketu dvacet a dá si je do mrazáku. Nám se díky tomu, že držíme ceny od května, teď v září dařilo. Kde je to ale obrovsky znát, tak to je na jídle. Máme tři kuchyně a všechny v září zaznamenaly pokles obratu, protože lidi se začali stravovat levněji.
Tak to je další zajímavé téma, že lidé přestávají chodit na obědy do restaurací...
Něco rychlého si koupí v bufáči, nebo něco studeného a nejdou na teplý oběd. Je to až neuvěřitelné. Ceny produktů nám stouply v jídelnách o 20, 30 procent určitě. Když to srovnám s dobou před covidem, tak nejsme ani na 80 procentech obratu množstevního, tedy počtu prodaných obědů. Možná jsme dokonce na sedmdesáti nebo až na šedesáti procentech u těch obědů.
Navíc co vím, tak máte jídelnu v centru Liberce u terminálu MHD vedle obchodního domu, tedy v místě, kde je ve městě největší koncentrace lidí, tedy strategicky velmi výhodné místo, jiní to mají horší...
Srovnávám to napříč. Jednu jídelnu máme v Mladé Boleslavi a tam přesto, že lidé mají trochu vyšší mzdy, tak v září nám neuvěřitelně klesl prodej jídel. Nedá se však říci, že by nám klesl prodej pečiva a zákusků, ten nám spíše stoupl.
Takže si lidé místo oběda koupí zákusek nebo pečivo...
Je to až zarážející. Tento trend je v rámci celé firmy. Pokud srovnám červen a září, tak nám narostly tržby, v žádném případě však ziskovost. Stačí se jenom podívat na cenu cukru. Nakupovali jsme ho mezi 11 a 13 korunami. Ve světě je cena cukru v tuto chvíli 9,50. Ale pro nás je prodej cukru za 37 korun za kilo. Nechápu to. Co se říká o mouce, že by měla být levnější, to je nesmysl. Mlynářům také stoupla cena energií jednou tolik. A pak jsou tu požadavky zaměstnanců. Pokud zaměstnanec zaplatí ročně doma o 50 tisíc víc za topení, tak logicky peníze potřebuje. Co se povídá, že podnikatelé jsou lumpové... 99 procent zaměstnavatelů ví, že bez zaměstnanců to nedá. Takže se je snaží udržet, soucítí s nimi. Snažíme se společnými silami najít někde nějaké peníze a zaměstnancům přidávat.
Ještě se na závěr zeptám na začátek. Kdy jste vlastně vznikli?
Koncem srpna 1990. První jsme dodali rakvičky a kremrole do obchodu pana Kendika. Takže začínáme 33. sezonu. Uvidíme jaká bude.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
