Ministr vnitra Vít Rakušan podniká po českých a moravských městech turné s názvem Debaty bez cenzury. Lze to chápat tak, že v zemi jinak funguje cenzura a že pouze při těchto akcích předsedy STAN se může mluvit bez cenzury?
Zdá se mi, že celé toto turné a nová strategie STAN jsou úmyslně vymyšleny tak, aby dráždily odpůrce tohoto hnutí a jeho předsedy Víta Rakušana. A nejen je, ale také koaliční partnery. Odhaduji, že nová komunikační agentura hnutí STAN předem počítala s tím, že reakce odpůrců budou vyvolávat pozornost médií, že budou tématem debat na sociálních sítích a že Vít Rakušan bude středem pozornosti. Zákonitou reakci vyvolalo nové chování politiků STAN i u vládních kolegů. Jmenování „zmocněnce“ pro euro ministra Martina Dvořáka, člena STAN, byl nejspíše promyšlený provokační krok, který do nové strategie STAN zapadá. Účastníci debat v Karviné, Sokolově, Mostě a v jiných městech jsou pro Víta Rakušana jen herci v jeho divadelním představení pro pražské, brněnské a další „kavárny“, kde jsou jeho voliči. Stejnou roli Vít Rakušan přisoudil svým koaličním partnerům.
Oceňujete, že Vít Rakušan šel v Karviné diskutovat do hospody?Anketa
Média a sociální sítě fungují v Česku bez cenzury?
Moje odpověď je záporná. Nejde ale jen o obsah, jehož uveřejnění je zabráněno, postihováno nebo který je různě znepřístupňován a potlačován. Mě stejnou měrou trápí to, co médii napsáno a zkoumáno nikdy nebylo, ač by mělo. Trápí mě jednostrannost médií v některých otázkách. Jejich nedívání se některými směry. Jejich dobrovolná nebo podvědomá selektivní slepota.
Paradoxně právě „ministr bez cenzury“ Vít Rakušan byl v otevřeném dopise premiéru Petru Fialovi ke Dni lidských práv označen signatáři za toho, kdo sklouzává k cenzurním praktikám, které mnozí pamatují z doby normalizace, a dokládají to jeho konkrétními snahami o omezování svobody slova. Dá se posoudit, zda za více než dva roky svého fungování udělala vláda, která se hned při svém vzniku přihlásila k odkazu Charty 77, více pro svobodu svých občanů, nebo pro její omezení?
Má zákon omezit držení střelných zbraní?Anketa
Svobody projevu za poslední dva roky ubylo. V otevřeném dopise Společnosti pro obranu svobody projevu, na který odkazujete, je hezky uvedeno proč. Svobodu projevu ovšem ohrožují nejen kroky Víta Rakušana. Nezapomínejme, že klíčový předpis EU, který je pro svobodu slova velkým rizikem, Digital Service Act (DSA), byl Radou EU schválen během českého předsednictví. Nebudu silácky tvrdit, že česká vláda mohla jeho přijetí definitivně zhatit. Na druhé straně, byli jsme tehdy předsednickou zemí a vláda se mohla snažit o znovuotevření jednání. Mohla usilovat o zmírnění rizik, která z DSA vyplývají.
Nejsme v situaci, kdy bychom se v debatě o svobodě projevu všichni pohybovali na jedné společné ose, na které se jedni chtějí posouvat směrem k jednomu konci, k větší svobodě projevu, zatímco druzí opačným směrem, k tužší regulaci svobody projevu. To by byla debata o dost jednodušší. Jenže ona probíhá na různých osách. Když my mluvíme o svobodě projevu, vláda slyší, že chceme více prostoru pro ruský vliv. V takto postavené situaci se rozumná debata vést nedá.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Nemáte při sledování médií – především mainstreamových včetně veřejnoprávních – občas pocit, že se naplňují slova premiéra Petra Fialy, že lidé mají právo na to, aby byly informace korigovány? Nebo je zbytečné se o nestrannost médií obávat? Ale není to od předsedy vlády trochu pohrdání úsudkem občanů, jejichž hlasy ho vynesly do funkce, když jim chce pouštět jen takové informace, jaké uzná za pro ně stravitelné?
Který diskusní pořad je nejlepší?Anketa
Problém je v tom, jak s takovými bezpečnostními riziky nakládáme. Jak je přetavujeme v praktickou politiku, zda je nepřeceňujeme, případně jak jsou zneužívána v domácím politickém boji. Snad každý odpůrce mainstreamu už zakusil obvinění z proruského jednání. Řada příznivců vlády už je tak zfanatizovaných, že vidí ruský vliv za každým rohem. Jenže svobodná společnost, kterou snad chceme všichni a která není ve válečném stavu, což česká společnost není, se musí se zahraniční propagandou umět vypořádat bez omezování svobody projevu. A tady s vámi souhlasím, že v celém tom vládním boji s dezinformacemi je velký kus nedůvěry k úsudku svobodných jedinců.
Fotogalerie: - Milionový Fiala
Ministerstvo vnitra spustilo web Nebát se a nenaletět. Přebírají ho i obce, protože podle resortu „pomáhá s orientací v tématech, která zajímají média, veřejnost, ale jsou také terčem dezinformačních kampaní a různých internetových podvodníků“. Resort vnitra v rámci této kampaně také nechal vylepit plakáty s texty „Šíření poplašné zprávy je trestný čin“ nebo „Ústavou chráněná svoboda slova má své hranice“. To vypadá spíš na vyhrožování a zastrašování než informační kampaň. Když Petr Fiala řekne, že jsme ve válce, je to v pořádku? Když Vít Rakušan prohlásí, že Česká republika by se měla stát stoprocentním vlastníkem energetické společnosti ČEZ do konce mandátu nynější vlády (ale později to odvolá), je to v pořádku? Tohle nejsou dezinformace vyvolávající v prvním případě strach, ve druhém paniku investorů?
Speciálně kampaň Nebát se a nenaletět je opravdu hrozná. V červenci 2023 byla v rámci této kampaně republika oblepena lživým plakátem, že v migračním paktu nejsou žádné kvóty. Jenže ony tam jsou. Plakát o šíření poplašné zprávy, na který se ptáte, považuji za vyslovené vyhrožování těm, kdo nejdou s hlavním proudem. Šíření skutečné poplašné zprávy s potenciálem vážně ublížit samozřejmě není v pořádku. Ale od toho máme orgány činné v trestním řízení, aby takové případy zachytávaly a řešily. Stejně tak snad nebude Ministerstvo vnitra vylepovat plakáty například o tom, že krást se nemá.
Bezpečnostní rizika vyplývající z ruských válečných aktivit jsou reálná. Ale ve válce opravdu nejsme. Zahrávání si s takto silnými prohlášeními je nezodpovědné. Na jedné straně se může premiér hájit, že je to nadsázka. Válka je ale příliš vážná věc, než aby bylo obhajitelné si s tímto slovem takto pohrávat a nepřímo jej využívat k obhajobě určitých politik. K prořeknutí Víta Rakušana ohledně vykupování akcií ČEZ snad ani nemá smysl se vyjadřovat. To je opravdu něco neuvěřitelného.
RNDr. Luděk Niedermayer
Pod záminkou „boje s nenávistí“ podpořil Evropský parlament za významné podpory českých koaličních europoslanců návrh nové legislativy rozšiřující seznam trestných činů EU o nenávistné verbální projevy. Návrh zákona chce unifikovat definici projevů nenávisti coby trestného činu napříč EU, což znamená odebrat pravomoc ČR takové projevy vymezit a podřídit českou definici přísnější podobě v západní Evropě. Je to krok správným směrem, který podpořili mimo jiných pirátští europoslanci nebo topkař Niedermayer?
Jedná se o návrh Evropské komise, aby nenávistné verbální projevy s přeshraničním rozměrem byly jako trestný čin definovány jednotně v celé EU a považovány za zvlášť závažné trestné činy. Aby se to mohlo stát, bude potřeba jednomyslného rozhodnutí všech členských států EU. To je pozitivní zpráva, když už je taková iniciativa na stole. Bude totiž možné ji vetovat. Evropský parlament zatím tuto legislativu neschvaloval. Jen vyzval instituce EU, aby návrh zvedly ze stolu, kde již dva roky leží, a aby začaly na něm znovu pracovat. Poslanci si ale také všimli, že bude potřeba jednomyslného rozhodnutí. Proto chtějí aktivovat mechanismus, který by umožnil se jednomyslnosti vyhnout. Pro svobodu projevu je to nebezpečná hra. Pokud by skončila tak, jak si Piráti a pan Niedermayer přejí, byla by svoboda projevu významně ohrožena, a to v celé EU.
Už jste zmínil migrační pakt a kvóty v něm. Vít Rakušan ho loni v červnu na schůzce ministrů vnitra EU odsouhlasil a obhajoval se, že neobsahuje žádné kvóty. Ještě v prosinci si ho právě proto pochvaloval premiér Petr Fiala s tím, že naopak obsahuje opatření, která azylové a migrační politice pomohou. Po posledním jednání vlády ale místo nich oznámil ministr dopravy (!) Martin Kupka, že Česko současnou podobu migračního paktu, na které se shodl Evropský parlament, nepodpoří. Vy jste soustavně rozporoval tvrzení ministra Rakušana, že pakt neobsahuje kvóty. Přišli na to i ti chytřejší ve vládě? Čím si jinak tento vládní obrat vysvětlujete?
Že ministr Vít Rakušan o kvótách od počátku lže, to je evidentní. Zkusím si trochu zaspekulovat. Hádám, že vládní obrat a neúčast premiéra na tak zásadní tiskové konferenci jsou jednak políčkem hnutí STAN za jeho extempore se „zmocněncem“ pro euro; a jednak projevem toho, že některým vládním stranám došlo, že s migračním paktem je Vít Rakušan vodil za nos. Jen nevěděli, zda a kdy to mají dát najevo. Ale tím se jejich selhání ve věci migračního paktu nemůže smazat.
Mgr. Bc. Vít Rakušan
Ve druhém pololetí 2022, tedy v době českého předsednictví, nemuseli být tak iniciativní. Mohli migrační pakt nepřipravovat a nechat ho u ledu, kde byl od roku 2020. Jenže česká vláda během předsednictví migrační pakt výrazně posunula dál. Následně jej celý rok 2023 jednohlasně hájila. A teď, když je migrační pakt na unijní úrovni v podstatě hotová věc, tak objevila, že to vlastně úplně ono není, a že se tedy raději zdrží? Vláda musí vědět, že tento obrat udělala v době, kdy už je téměř jisté, že tím migrační pakt nepotopí. Ve čtvrtek 8. února 2024 celý migrační pakt a další návrhy, které společně s migračním paktem tvoří reformu Společného evropského azylového systému, schválili velvyslanci členských států při EU. Český velvyslanec se podle vládního pokynu zdržel, ale jak jsme viděli, pakt přesto prošel. Nyní už zbývá jen finální hlasování na Radě EU a v Evropském parlamentu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
Mivoj
