Tak především: každý stát má takovou policii, jakou si zaplatí, jaké jí dá pravomoci a prostředky. Ale nejde jen o hmotné vybavení. Jde i o nastavení mantinelů, jasnou legislativu a priority. Nejde jen o to, kolik policistů je, početně jich máme v porovnání s ostatními státy EU až dost. Jde o to, co ti policisté musejí dělat, za jakých podmínek, jaké musejí plnit úkoly, co jim ukládají zákony a interní právní předpisy.

Dobře, ale velmi často je slyšet kritika na nízký počet policistů v ulicích. Proč tomu tak je, když říkáte, že policistů jako takových je dost?

Obecně máme přebyrokratizováno. Nejsložitější situace je v oblasti trestního řízení. Bohužel s rozvojem IT mi připadá, že místo aby policistům počítačové vybavení ulehčovalo práci, spíše to mnoho povinností navyšuje. Běžný policista tráví většinu času vyplňováním nesmyslných věcí v ETŘ. Příšerný formalismus. Sice nechytíš pachatele, ale máš hezky vyplněné všechny formuláře, bravo! Pokud se podíváte na základní procesní předpis v oblasti trestního řízení, tedy trestní řád, ten je z roku 1961. Sice mnohokrát novelizován, ale vypadá to, že s tímto zásadním předpisem je to podobné jako s důchodovou reformou, jako by se žádné politické reprezentaci do přijetí moderního předpisu, který by zejména zjednodušil dokazování, příliš nechtělo. Takže by to bylo vlastně jednoduché, odbourat administrativu, zjednodušit proces, zamyslet se nad nadbytečnými činnostmi a věcnou příslušností. Pak možná sem tam nějakého policistu potkáme i venku.

Váš dlouholetý kolega Robert Šlachta v roce 2016 skončil u policie, protože nesouhlasil s tehdejší reorganizací. Ta zrušila Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a sloučila jej s Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK). Přinesla tato změna nějaká pozitiva?

Tak já bohužel žádná pozitiva toho sloučení nevidím. Už v době reorganizace jsme upozorňovali na mnoho nejasností a nebezpečí, jež s sebou takováto překotná reorganizace přináší, a z toho důvodu jsme také odešli. Ta změna byla špatně vykomunikovaná, naprosto nepřipravená, politicky zmanipulovaná. Sloučily se dva útvary s naprosto odlišným stylem práce, vznikl neřiditelný a nekontrolovatelný moloch, ve kterém namísto důrazu na operativní rozpracování, práci v terénu, práci s informátory a informačními zdroji převládl formalistický styl práce ÚOKFK, což bylo ovšem zřejmě úmyslem. Za největší a těžko napravitelnou škodu považuji odchody zkušených policistů v posledních letech z tohoto útvaru, často zapříčiněné právě zásadním zhoršením stylu práce a demotivací těchto policistů. Podle informací z otevřených zdrojů v poslední době vedení policie zvažuje opětovné dělení tohoto útvaru na menší celky, což svědčí o všem možném, jen ne o jeho dostatečné efektivitě.

Odbočím. Aktuálně se Česká republika potýká s koronavirovou pandemií. Fungujeme v nouzovém stavu. Byly na to policejní orgány, ale i další bezpečnostní sbory připravené?

Podle mne nikdo na něco takového nebyl úplně připravený. Důležité ale je, aby všechny státní orgány byly schopné aktivně a rychle reagovat a přizpůsobit svou činnost situaci. Myslím, že na nějaké velké hodnocení je ještě brzy. Policii každopádně přinesla pandemie celou řadu nových úkolů, od oblasti pořádkové služby až po trestní řízení. Sám jsem zvědavý, jak se policie vypořádá s některými případy, které se objevily v médiích v souvislosti s manipulací nebo špatným zadáváním veřejných zakázek, protože v těchto případech by měla postupovat z úřední povinnosti, nečekat na trestní oznámení, ale aktivně prověřit, zda nemohlo v souvislosti s těmito případy dojít ke spáchání trestného činu.

Fotogalerie: - Zásah policie vodními děly

Mohl by se také u policie objevit podobný problém jako ve zdravotnictví, že například některé případy nejsou vyšetřovány, protože není kapacita?

U policie každý případ, který je evidován, prověřován a vyšetřován, musí být odpovídajícím způsobem nějakou formou rozhodnutí ukončen. Je ale zřejmé, že pokud jsou některé policejní orgány přetížené, není výjimkou, že například jeden policista může zpracovávat najednou klidně 40 trestních spisů, tak je pochopitelné, že se to projeví na kvalitě toho zpracování. Může se stát, že policista v takové situaci nestíhá vše řádně prověřit, provede několik formálních úkonů a věc odloží s tím, že pachatel nebyl zjištěn. Zde je pak na zamyšlenou, zda je to chyba toho policisty, nebo systému.

Když se bavíme o ekonomických kauzách a nouzovém stavu, mnozí se obávají, že současného stavu se dá zneužít pro různé podvody. Jak to vidíte jako expolicista? Dají se nastavit nějaké mechanismy pro to, abychom možnosti korupce omezili?

Každá mimořádná doba nahrává mimořádným činům, jak v pozitivním, tak i v negativním smyslu. Takové nebezpečí samozřejmě může hrozit. Dá se vymyslet celá řada opatření, legislativních, technických, počítačových a dalších. Každý systém má ale svou slabou stránku, a tou je obvykle člověk. Především by každý úředník a státní zaměstnanec měl být natolik morálně na výši, aby ho ani nenapadlo jakkoliv zneužít, odklonit či přihrát jinému neoprávněně státní peníze. Což je samozřejmě utopie. Pak nastupuje přísná a nezávislá kontrola, pokud možno vícestupňová, a nakonec represe. Případné tresty pro někoho, kdo zneužije svoje postavení ve státní správě, by měly být mnohem přísnější než pro běžného občana. 

Můžete být konkrétnější? 

Policie a trestní represe je až tou poslední v řadě. První by mělo být jasné společenské zadání a kvalitní legislativní rámec, to je věc politiků. Pak nastupuje konkrétní činnost úředníků. Je zejména třeba zkontrolovat všechny dostupné rejstříky a registry. Zda firma není v insolvenci nebo není zadlužená. Jestli tam nejsou exekuce, jestli tam nejsou dluhy. Pokud by přesto došlo k nějakému trestněprávnímu jednání, tak potom bych si přál sebevědomou, apolitickou a nezávislou policii, která takovéto případy bude aktivně vyhledávat a nebude se bát jít i do kauz v těch nejvyšších kruzích.

Napadá vás ještě něco dalšího?

Black listy jsou zajímavé téma. Proč podle vás nejsou využívané hojněji? 

Upřímně? Důvody neznám, ale myslím, že princip je v tom, že stát si nastavuje pravidla, jak ochránit nejlépe svůj majetek. Myslím, že by šla nastavit i celá řada dalších opatření, především legislativních, ovšem velkou aktivitu v této oblasti nevidím.

Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) či Útvar pro odhalování organizovaného zločinu služby kriminální policie a vyšetřování (ÚOOZ SKPV), známý též jako protimafiánský útvar, byl útvar Policie České republiky s celorepublikovou působností, který se zabýval vyhledáváním, dokumentováním a vyšetřováním organizované trestné činnosti, tedy bojem proti organizovanému zločinu v České republice. V čele útvaru stál mezi roky 1995–2007 Jan Kubice, jehož v lednu 2008 vystřídal Robert Šlachta. Po jeho odchodu v červnu 2016 se stal dočasným ředitelem Milan Komárek, absolvent Západočeské univerzity v Plzni.

Psali jsme:

Pan poslanec Babiš? Šlachta v neděli večer zapnul kameru a odvysílal málo vídanou smršť

„Piráti mu dali 20 tisíc.” Robert Šlachta zatkl teroristu. Chtěl otrávit tisíce Čechů. A tahle věta vážně padla

Exdetektiv Komárek: K reformě policie dal pokyn Chovanec. Ministr reaguje

Vyslýchal zločince, teď se bude vyptávat Chovance a Ištvana. Poslanec Ondráček nám prozradil, co očekává od vyšetřovací komise k policejní reorganizaci

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.